Prezidentští kandidáti se rázně postavili proti bruselské směrnici o zbraních. Pak spustil Jiří Drahoš: Je to chvályhodné, ale jsou tam rizika...

Mirek Topolánek tvrdí, že nošení zbraně patří k základnímu právu: „Česká republika je bezesporu demokratickou zemí s úctou k svobodám jednotlivce, která ctí individuální práva svých občanů. Pokud se tedy jakýkoliv občan svobodně rozhodne pro vlastnění zbraně a splní všechny zákony stanovené předpoklady pro její získání, nesmí mu být toto právo odepíráno,“ uvedl. Stejně tak vidí situaci i Jiří Drahoš, jemuž přijde současný způsob prověřování držitelů zbraní dostatečný a správný.

Zeman: Lidé mají mít možnost se bránit

A shoduje se s dosavadním prezidentem. „Evropa čelí islámskému terorismu, lidé mají mít možnost se bránit,“ odpověděl Miloš Zeman v anketě na otázku, zda souhlasí s právem prověřeného občana na legální soukromou zbraň a případnou obranu sebe a svých blízkých. Michal Horáček k tomu uvedl, že sám tohoto práva využívá. Rovněž jeho protikandidáti Marek Hilšer a Petr Hannig považují současný zákon za dostačující. „Každý občan v zemi, která garantuje svobody a respektuje právní stát, má mít právo nosit zbraň a rozhodnout o jejím použití,“ domnívá se Pavel Fischer. Jiří Hynek prohlásil, že udělá vše pro to, aby Češi o právo vlastnění zbraně nebyli připraveni.

Nikdo z kandidátů nevidí pro jakékoliv změny v zákonech důvod. Podle Petra Hanniga je současná legislativa naprosto přiměřená a jedna z nejlepších v Evropské unii. To samé si myslí také Michal Horáček: „Náš zákon o zbraních je jeden z nejlepších v Evropě. Proto mě pobouřilo, když nám Evropská unie svou směrnicí nutí něco horšího,“ uvedl Horáček v anketě. Pavel Fischer upozornil na to, že česká právní úprava je přísnější, než požaduje evropské právo a není tedy potřeba žádná významnější změna. Stejně to vidí Jiří Hynek: „Česká právní úprava je relativně přísná a to je dobře. Považuji za důležité zachovat stávající stav, protože bezúhonný, netrestaný, zdravotně a odborně způsobilý občan není pro stát bezpečnostním rizikem. Naopak, stát by se měl o takové lidi opírat,“ vysvětlil svůj postoj Hynek.

Topolánek: Trestných činů s nelegální zbraní je minimum a ubývá jich

Dle vyjádření Mirka Topolánka je naše legislativa přísná, ale férová. „Nikdo jí nezneužívá, trestných činů spáchaných s legálně drženou zbraní je naprosté minimum a stejně jako klesala kriminalita, tak i kriminalita páchaná s legálně drženou zbraní má dlouhodobě sestupnou tendenci,“ vysvětlil s tím, že v letech 2015 a 2016 se jednalo o pouhé 0,07 a 0,06 procenta z celkové kriminality. Topolánek dále připomněl, že v oboru zbraní a střeliva patří Česká republika ke světové špičce a může být právem považována za vzor pro ostatní země.

Současné znění zákona je v pořádku i podle Vratislava Kulhánka, který se však obává zneužití tohoto tématu kvůli politickým zájmům: „Naposledy jsme toho byli svědky v politické kampani před volbami do Poslanecké sněmovny. Navíc mediálně umocněnými hrozbami, souhrnně nazývanými nebezpečí terorismu. Musím rozhodně prohlásit, že jsem zásadně proti zneužívání jakéhokoliv tématu pro krátkodobé, často osobní zájmy,“ prohlásil Kulhánek.

Směrnice Evropské unie je podle některých kandidátů škodlivá, zbytečná a nesmyslná

Petiční iniciativa CzechForGuns se všech, kteří se v blížících se prezidentských volbách ucházejí o hlasy voličů, rovněž ptala na jejich názor k takzvané protizbraňové směrnici Evropské unie. Ta omezuje držení poloautomatických zbraní a některé dokonce zakazuje. Její dopad pocítí sportovní střelci i ti, kteří by si chtěli o takovou zbraň zažádat. Miloš Zeman ji označil za nesmyslnou a ohrožující možnost občanů se účinně bránit při teroristickém útoku. Jako nepovedenou a škodlivou pro Česko ji nazval i Mirek Topolánek:

„Je bytostným zájmem každého státu, aby si mohl stanovit vlastní pravidla pro oblast nabývání a držení zbraní. Existují sice specifika, jako jsou společné registry legálních zbraní, jednotné standardy pro znehodnocení a podobně, která mají ratio, ale v tom musí panovat jednoznačná shoda všech členských států Evropské unie a Česká republika má tuto problematiku dostatečně ošetřenou ve svých zákonech už dnes,“ popsal Topolánek. Za výsměch považuje i to, že někteří evropští politici nazývají současné snahy o omezování legálních držitelů zbraní za boj s terorismem. Topolánek žádné další omezování nepovažuje za efektivní a správné.

Topolánek: Omezování držitelů zbraní jako boj s terorismem je výsměch

Tady se názory prezidentských kandidátů rozcházejí. Marek Hilšer k tomu uvedl: „Hlavním přínosem evropské směrnice je propojení evidencí držitelů i samotných zbraní a zavedení jednotného systému značení při ponechání legislativ jednotlivých členských států. S těmito úpravami souhlasím.“

Ani Jiří Drahoš není ke směrnici tak skeptický, ale vnímá ji jako problematickou: „Chvályhodná je snaha omezit rizika nekontrolovaného pohybu zbraní po Evropské unii, na druhé straně myslím příliš omezuje možnost si určité druhy zbraní, doposud legálních, legálním způsobem pořídit. Podle některých europoslanců ovšem hrozila úprava ještě přísnější a výsledná podoba je určitý kompromis – členské státy mají možnost výjimek. Je otázka, jak bude takový prostor možno reálně využívat,“ sdělil Drahoš.

Pavel Fischer vidí některé dopady směrnice jako významné, ale na druhou stranu dle jeho slov nemá vliv na vnitrostátní právní předpisy. Jednoznačně proti směrnici, kterou nazval zbytečnou a škodlivou, je naopak Jiří Hynek, podle něhož není důvod slušným občanům omezovat jejich práva, a důrazně proti ní vystupuje. Stejně jako Petr Hannig: „Jsem zásadně proti. Směrnice staví občany jednotlivých států do pozice lovné zvěře pro teroristy. Navíc jde zcela proti duchu našich tradic, myslivců, sportovních střelců a tak dále,“ řekl Hannig.

Kandidáti na prezidenta pochybují o účinnosti omezení v boji proti terorismu

Jednohlasný postoj mají však všichni kandidáti k tomu, zda tato evropská směrnice pomůže v boji proti terorismu. „Dle dostupných statistik nebylo prokázáno, že teroristické činy jsou páchány legálně drženými zbraněmi. Jen malé procento trestné činnosti je vykonáno legálně drženou zbraní, většinou však jde o selhání jedince. Z toho vyplývá, že další zpřísnění nutně nezabrání teroristickým činům. Naopak, dalším podobným omezením by byla odebrána možnost bránit se těm občanům, kteří vlastní zbraň k sebeobraně,“ vysvětlil Pavel Fischer. Také podle Michala Horáčka si teroristé opatří zbraně bez ohledu na zákony a potvrzuje to i prezident Miloš Zeman: „Slušní občané budou omezeni ve svých právech a teroristé si zbraně opatří jinou cestou,“ uvedl Zeman s tím, že směrnice situaci s terorismem nepomůže, naopak ji zhorší.

„Je to nesmysl. Teroristé nepáchají své činy legálně drženými zbraněmi. Směrnice leda zkomplikuje život slušným občanům a ve svých důsledcích zhorší bezpečnostní situaci v Evropě,“ prohlásil Jiří Hynek. A připojuje se k němu také Petr Hannig: „Směrnice naopak udělá z občanů snadné cíle pro teroristy, neboť nebude nikdo, kdo bude moci z civilistů jejich řádění zastavit rázným ukončením jejich krvavých činů.“ Marek Hilšer není ve svém postoji tak razantní, ale ani on v omezení nevidí účinný nástroj v potírání terorismu: „Zejména u automatických střelných zbraní by lepší evidence mohla přinést nějaké výsledky, ale velký význam v potírání terorismu bych od směrnice neočekával,“ uvedl Hilšer.

Teroristé si neopatřují legální zbraně

„Terorismus jistě nebude potřen žádným jednotlivým opatřením, to je úkol pro intenzivní a komplexní program celé unie. Jestli k tomu alespoň přispěje, to ukáže čas. Dobrým pravidlem legislativy Evropské unie u důležitých předpisů je jejich povinná revize po určité době – prověřuje se, nakolik splnily původní účel a za jakou cenu. Tak vznikne přirozený důvod pro případné úpravy. V tomto konkrétním případě se ale mnozí uznávají, že ti opravdu aktivní a nebezpeční teroristé si zbraně pořizují spíše na ilegálním trhu a tak se vyhýbají i sebepřísnějším pravidlům,“ sdělil Drahoš.

Mirek Topolánek vysvětlil, že s terorismem nelze bojovat tak, že zakážeme lidem po splnění všech jasně definovaných a vcelku složitých a náročných zákonných podmínek vlastnit zbraň. „To je evidentní nesmysl. Kriminalita páchaná s legálně drženou zbraní není v současné době problémem a terorismus není zpravidla páchán tak, že si útočník dojde požádat o zbrojní průkaz nebo má legálně vlastněnou zbraň. Nelogicky chceme omezovat ty, kteří jsou poctiví a ctí zákony a právo místo toho, abychom opatřeními omezovali černý trh se zbraněmi.“ Topolánek navíc zdůraznil, že pokud budou členské státy Evropské unie trvat na absurdním omezování, ztratí nejenom už tak velmi pošramocenou reputaci, ale především důvěru lidí v myšlenku a instituce, což nevyhnutelně povede i k ztrátě legitimity celé Evropské unie. „Mám v dobré paměti důvody, které vedly k takzvané zbraňové amnestii už za vlády Václava Klause v roce 1996 a samozřejmě v tomto duchu na ně navázaly i další, a to včetně mojí vlády v roce 2009 a moc dobře jsme věděli proč,“ dodal Topolánek.

Jiří Hynek: Směrnici Evropské unie o zbraních považuji za podvod

Přestože nikdo z kandidátů nevidí v boji proti terorismu směrnici jako účinnou – i když to byl důvod jejího vzniku –. tři z nich nejsou vyloženě proti přijetí směrnice. Marek Hilšer prohlásil, že vzhledem ke svým předchozím argumentům nevidí pro odmítání směrnice důvod. Tím druhým je Jiří Drahoš, který se vyjádřil takto: „Pokud se nepodařilo najít spojence pro ponechání otevřenějších možností určité druhy zbraní vlastnit, těžko lze učinit něco jiného. Je tu jeden problém – sice se podařilo prosadit, že současní držitelé nově zakázaných zbraní je mohou držet i nadále, ale nikdo už je nemůže získat nově. Dvojí režim. Nicméně je to pro současné držitele lepší, než kdyby museli zbraně rovnou odevzdat. Tady asi zdravý rozum aspoň částečně zafungoval.“ Pavel Fischer na otázku, zda bychom měli nařízení přijmout, odvětil: „Asi ano, ale bylo by dobré dojednat co nejméně úprav našeho zákona.“

Postoj Hilšera s Drahošem a Fischerem se tak diametrálně liší od zbylých šesti kandidátů, podle nichž by Česká republika měla směrnici odmítnout. „Je třeba s takovým nesmyslem aktivně bojovat,“ sdělil Miloš Zeman. Rozhodným „ne“ odpověděl i Petr Hannig: „Radši z EU vystoupit.“ Jiří Hynek dokonce označil směrnici za podvod: „Evropská komise tuto směrnici prosadila jako směrnici vnitřního trhu, ač tato směrnice nemá s vnitřním trhem nic společného. Tento postup považuji ze strany EK za podvod,“ řekl Hynek.

Proč měnit to, co funguje?

Topolánek se domnívá, že bychom neměli ustupovat z naší precizní legislativy a nesmyslně narušovat nastavený systém, který funguje. „Přijetí směrnice bylo nelogicky uspěchané a dle mého názoru absentovala širší odborná diskuse nad jejími dopady do legislativy členských států Evropské unie, a proto bychom měli bránit její implementaci,“ vysvětlil Topolánek a podotkl, že relevantní politici naší země musí znovu otevřít diskusi na půdě Evropské unie a ukázat ostatním zemím sedmadvacítky, v čem přesně vidíme její škodlivost. „Každý do jisté míry cizorodý zásah do našeho zákona o zbraních může vyvést z míry tak dlouho hledanou a potřebnou rovnováhu mezi právy nabývat a držet zbraň a povinnostmi, které musí občan pro uplatnění svého práva bezezbytku splnit,“ varoval Topolánek.

Názory kandidátů se liší také ohledně pokusu o nový odstavec Ústavy ČR, který měl občanům přiznat ústavní právo držet zbraň, kdy tehdejší návrh na úpravu veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman. „Je škoda, že Senát tuto novelu zamítl. Měli bychom se k této záležitosti jednoznačně vrátit. Senátoři, kteří hlasovali proti této novele, hlasovali proti lidem. A v důsledku pro zhoršení bezpečnostní situace u nás,“ sdělil Jiří Hynek. Pro byl i Petr Hannig. Naopak za populistický krok takovou změnu označil Marek Hilšer: „Současná právní úprava v České republice je vyhovující. Návrh ústavního zákona považuji za populistický krok.“ Další úpravy za nutné nepovažují ani Michal Horáček a Pavel Fischer: „Ozbrojené složky jako Armáda České republiky a Policie České republiky jsou dostatečně kompetentní pro obranu státu,“ řekl Fischer.

Policista nemůže být na každém rohu

Jiří Drahoš připomněl, že v minulém volebním období autoři návrhu tvrdili, že příliš nesouvisí se směrnicí, nicméně dalo se to tak chápat. „Nejsem si jist, že to je správný způsob, jak se unijní úpravě bránit, protože ani ústavní zakotvení ji nepřebije. A použít zbraň například k zabránění teroristickému útoku je možné již dnes. Podle právních odborníků, kterým důvěřuji, na účely, které si od něho sněmovna slibovala, stačí současná legislativa,“ uvedl Drahoš. Po prozkoumání návrhu novely zákona Mirek Topolánek upozornil, že nepovede k zabránění přijetí zmiňované směrnice Evropské unie o zbraních. „Ačkoliv jsem proti častým a nadbytečným zásahům do našeho ústavního systému, nevidím důvod nepřipustit, že by stát mohl nějakým způsobem deklarovat vůli zachování určitého statusu quo v oblasti legálního držení zbraní. A proč by to nemohlo být zrovna ústavním zákonem, když jsou všechny jiné vyjednávací možnosti vyčerpané?“

Topolánek upozornil, že policista nemůže být na každém rohu a jestliže zde existuje skupina lidí, která prošla složitými a tvrdými zkouškami odborné způsobilosti a odborným praktickým výcvikem pro získání zbrojního průkazu, kdy jimi projde odhadem pouhá jedna třetina žadatelů, nemá důvod tomuto systému zapojení občanů do systému obrany naší země nevěřit a hledat v tom problém. Vratislav Kulhánek na rozdíl od ostatních osmi kandidátů neodpovídal na zadané otázky iniciativy CzechForGuns jednotlivě, ale nabídl celkové shrnutí. Část z něj je uvedena v textu, zbytek přinášíme zde: „Naše definice svobody a demokracie je zakotvena v platné Ústavě České republiky. Musíme se naučit tuto svobodu bránit. Ale nikoliv díky pár jedincům se zbraněmi, ale jako společný zájem všech občanů, kteří důvěřují svému státu a jeho silovým složkám."