Kurdové jsou totiž v boji proti Islámskému státu (IS) nejúspěšnější a podařilo se jim i přes velké ztráty dobýt zpět několik svých měst, kde se pak vrátili i jejich původní obyvatelé. Markéta je s kurdskými bojovníky stále v kontaktu a v únoru se je chystá znovu navštívit. Podle jejich slov se kurdští velitelé nyní připravují na bojovou operaci, pomocí které by chtěli dobýt na jaře i hlavní město Islámského státu Rakku.
Fotogalerie: - Markéta Kutilová
Jak tě zabije žena, skončíš v pekle
Při své druhé syrské misi se míní odvážná publicistka tentokrát zaměřit na životní příběhy žen, kurdských bojovnic, ze kterých mají islámští teroristé největší strach.
“Fanatičtí imámové přesvědčují islamisty, že když padnou v boji, čeká je v ráji 72 krásných panen. Jenže, pokud je zastřelí žena, je to jinak, mají se za to dostat přímo do pekla. A tak se už kurdským bojovnicím i povedlo zahnat útočníky jen pokřikem,“ vysvětlovala Markéta.
Ani samotní Kurdové, kteří v nynějším rozpadu Sýrie vidí šanci na vytvoření svého vlastního státu, nejsou jednotní. Mezi syrskými Kurdy a Pešmergy, jejich iráckými krajany, panují napjaté vztahy. Sjednotil je až nyní jejich boj proti IS, a tak dodávky zbraní Pešmergům, které jim posílá i Česko, nakonec skončily u syrských Kurdů, kteří jsou za to velmi vděční.
Snímky zachycují kurdské bojovníky na hranici s Islámským státem. Foto: Markéta Kutilová
„Iráčtí Kurdové na rozdíl od syrských jsou bohatší. Mají daleko vyšší mzdy, jezdí si ve slušných autech a na každém rohu je tam obchodní centrum. Nemají proto problém opatřit si kvalitní zbraně. Možná o tom česká vláda ani neví, ale jejich zásilky na pomoc proti ISIS skončily u syrských Kurdů, což je samozřejmě jen dobře,“ informovala humanitární pracovnice a ještě doplnila: „Syrské Kurdy ze začátku cvičili k boji instruktoři z organizace Kurdské strany pracujících (PKK). Jelikož jsou to marxisté, nechce mít s nimi nikdo ze západoevropských států nebo USA nic společného. Teď se ale situace změnila a Kurdy vyučují i norští vojenští specialisté. Navíc reprezentace státu Rojava začala vyjednávat o pomoci s dalšími zeměmi, dokonce i s Rusy a Američany. Dokud trvá válka, mají Kurdové příměří také s Asadovým režimem, který je dříve dost utlačoval. Měli zakázáno mluvit svým jazykem, mít své školy či organizovat různé národní spolky.“
Kurdský snajpr: Poslední kulku mám schovanou pro sebe
Z třiatřicetiletého kurdského vzdělance – biologa – se stal v boji proti IS obávaný snajpr. V rozhovoru s Markétou Kutilovou se přiznal, že ho válka zcela změnila. Na bojišti sice získal bystřejší smysly, ale často nemůže v noci vůbec spát. Neustálý stres se na něm podepsal. Musel už jednou dokonce zabít i třináctiletého chlapce, protože teroristé v boji často používají děti. Nejprve dostal od svých velitelů starý kalašnikov a granáty, které snad pamatovali druhou světovou válku, proto se raději vyzbrojil moderními zbraněmi od zabitých islamistů. Bojovat s nimi je ale podle něj hodně těžké. Dost z nich užívá drogy, zejména pilulky na bázi aphetaminu, a tak často necítí při zranění bolest. Na krku mívají klíč, aby se dostali do ráje a lžíci na to, až budou hodovat v nebi s Mohamedem.
„Bojovníci ISIS jdou jen dopředu, nikdy neustupují. Při jednom z útoků křičeli svoje Alláh akbar tak hlasitě, až se třásly okenní tabulky. My jim na to z legrace někdy odpovídáme Alláh snackbar. Při akcích mám schovanou v kapse poslední kulku pro sebe, abych jim nikdy nepadl do rukou,“ uvádí syrský biolog v knize Markéty Kutilové a Lenky Klicperové s názvem Islámský stát na dostřel, kterou vydaly nedlouho po své dobrodružné výpravě. Obě novinářky se také vydaly na frontovou linii, kde několik set metrů od nich probíhaly regulérní boje, jen slyšely dunění. Při nich se Kurdům opět podařilo ISIS odrazit a uchránit tak svoji hranici. Neustálé obavy o život, kdy lidé v kurdských městech musí spát ozbrojení, aby se hned mohli bránit útoku se na nich však dost podepisuje, mnoho z nich už musí užívat antidepresiva.
Za kouření na osm dnů do klece
Kurdové se ale ve svém boji nevzdávají, i když jich padlo víc než 4 tisíce. Řada z nich totiž zažila teror při vládě Islámského státu na vlastní kůži. Například v osvobozeném městě Tel Abyat vzpomínali, jak hned po obsazení islamisté zavřeli všechny školy a další společenská zařízení. Jen za kouření se šlo na 8 dní do klece zavěšené na frekventovaném místě a veřejné popravy byly na denním pořádku.
Mezi islámskými bojovníky vždy fungoval velký počet žoldáků z celého světa, nejvíce je jich údajně z bývalých zemí SSSR, Mongolska a Afriky. „Mnozí lidé se diví, jak tento stát založený na teroru může vůbec fungovat. Jenže oni umí velmi slušně zaplatit a získávají tak IT specialisty, mediální odborníky i lékaře. Málokdo třeba ví, že kromě rozšiřování profesionálních informací a spotů po internetu a sociálních sítích vydávají i svůj časopis s perfektní grafikou, který vychází v šesti jazycích. Propagandu a nábor nových vojáků, především pak z Libye, mají skvěle zvládnutou. Peníze získávají prodejem levné ropy nejvíce do Turecka a dalších okolních zemí. Kvete u nich i obchod s lidskými orgány. Říká se, že Islámský stát je založený na principu, kdy hrstka inteligentních a velmi schopných lidí ovládá bandu všehoschopných idiotů,“ uvedla Markéta Kutilová, která není ohledně brzkého ukončení války v Sýrii zrovna optimistou. Tvrdí, že mnoha zemím současný stav na Blízkém východě vyhovuje. Podle ní pak především Turecku, které nejenže kupuje naftu od IS, ale dodává do něj speciálními tunely prakticky veškeré komerční zboží – potraviny, léky, oděvy a podobně, na čemž významně profituje. Problém také vidí v zapojení Ruska do konfliktu, které už řadu let podporuje totalitní Asadův režim.
Publicistka a humanitární pracovnice Markéta Kutilová. Foto: Jan Štěpán
„Lidé u nás by měli pochopit, že Syřané opravdu utíkají před válkou anebo před velmi krutými režimy, kdy jim jde v mnoha případech o holý život a nutně potřebují pomoc. Neměli by si je plést s ekonomickými uprchlíky. Určitě to nejsou samí teroristé. Ti se spíše rekrutují z třetí a čtvrté generace emigrantů, kteří už v Evropě žijí, neasimilovali se a cítí se vykořenění,“ dodala závěrem diskuze publicistka Kutilová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
