Složitý přechod k tržnímu hospodářství byl pracnější pro Slovensko a jeho 5,4 milionu obyvatel kvůli méně výhodné skladbě průmyslu, než mělo Česko s 10,5 milionu obyvatel. Po pádu komunismu Slovensko přišlo o mnohé exportní trhy, což vedlo k zavírání továren a rychlému zvýšení nezaměstnanosti. Slovensko zažilo zpočátku těžká léta a jeho ekonomická situace se začala výrazně zlepšovat až po roce 1998, kdy vláda přijala řadu bolestivých, ale velmi účinných reforem. Země začala přitahovat zahraniční investory, především v automobilovém průmyslu a v elektronice.
Přijetí eura v roce 2009 podle AFP Slovensku velmi prospělo, protože jeho ekonomika se opírá převážně o vývoz do zemí eurozóny v čele s Německem. Podle slovenských analytiků by přijetí eura prospělo i Česku, ale Praha odmítá stanovit termín pro svůj vstup do eurozóny.
Související:
Vyšší hospodářský růst než v Česku
V uplynulých 20 letech od rozdělení byl průměrný hospodářský růst na Slovensku 4,6 procenta, zatímco v Česku, které hned po osamostatnění přistoupilo k liberálním reformám, jen 2,8 procenta. V roce 2013 Bratislava očekává jeden z nejvyšších růstů v rámci eurozóny, a to ve výši dvou procent. Praha podle AFP jen doufá, že vyjde z recese.
„Jsme stále za Čechy, ale vzhledem k propastem, do kterých jsme mohli spadnout po rozdělení, lze nyní hovořit o skutečně úspěšném vývoji Slovenska," citovala AFP jistého slovenského analytika.
Agentura si všímá, že obě země politicky a ekonomicky úzce spolupracují a že mnozí Slováci a Češi mají pocit, že stále žijí ve společné zemi. Rozdělení se podle AFP uskutečnilo z iniciativy Bratislavy, bylo čistě politickým rozhodnutím a uklidnilo tehdejší napětí mezi oběma národy.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
