Vedení města i rada města se po posledních komunálních volbách výrazně obměnilo a vy sám jste od roku 1989 prvním primátorem ČSSD v Jihlavě. Vnímáte to jako velkou změnu? V čem konkrétně?
Pro mě osobně to je změna především ve větším nároku na čas v odpoledních a večerních hodinách, větší množství schůzek a méně času na řešení strategických záměrů i konkrétních problémů. Vzhledem k širšímu zastoupení subjektů v radě města je i obtížnější nalézat shodu v projednávaných záležitostech.
Volby ale vyhrálo hnutí ANO, které však skončilo v opozici. Nepodepisuje se to nějak negativně na vaší spolupráci? Jak byste hodnotil činnost opozice na magistrátu?
Celkový počet hlasů koalice v zastupitelstvu se výrazně nezmenšil, větší je názorová pestrost. O zásadních věcech se snažím domlouvat i s opozicí, někdy je však výsledek hlasování dost neočekávaný. Opozice v řadě věcí postupuje konstruktivně, narůstá však hledání „problémů“, někdy i dost obtížně pochopitelné, a občas některým zastupitelům chybí schopnost dohlédnout, jaké důsledky pro město i jeho partnery může jejich rozhodnutí mít.
Co ještě Jihlavu čeká tento rok?
Kromě dokončení rozestavěných akcí, z nichž řada je podpořena dotací, nás čeká zejména příprava projektů pro nové plánovací období.
Psali jsme:
Ministerstvo dalo městu za pravdu a ruší svá dřívější povolení k provozování loterií a jiných podobných her, například interaktivních videoloterijních terminálů, rulet apod. Kdy by tak z města měl hazard nadobro zmizet?
To je otázka spíše pro příslušné pracovníky Ministerstva financí. V současné době se počet těchto zařízení snížil asi na polovinu proti původnímu stavu.
V jaké fázi je přestavba Horáckého zimního stadionu? Kdy by se mohlo začít a jaké předpokládáte náklady?
Jsme ve stadiu posuzování studií na možnou realizaci. Náklady budou vyplývat z rozsahu rekonstrukce, mohou činit 400 tisíc až 600 tisíc Kč. Předpokládáme, že by rekonstrukce mohla začít v roce 2017.
Jak jste ale sám podotkl, ačkoliv rekonstrukci mají v programu i vaši koaliční partneři, nevnímáme to všichni stejně. V čem nejzásadnějším se vaše představy rozcházejí, a neobáváte se, že by mohly projekt ohrozit?
Právě proto jsme nechali posoudit možnosti rekonstrukce renomovaným odborníkem na stavbu zimních stadionů a na základě jeho návrhů musíme dojít ke konsenzu.
Aktuálním tématem v Jihlavě je referendum o výstavbě spalovny odpadů, které společně s krajskými a senátními volbami v příštím roce nařídil městu soud. Vy ale s rozhodnutím soudu nesouhlasíte a zvažujete i ústavní stížnost. Rozhodnout se o tom mělo na svém posledním zasedání. Prozradíte nám, na čem jste se usnesli?
Na minulém zasedání zastupitelstva návrh na podání ústavní stížnosti nebyl schválen. Protože však tuto záležitost považujeme za velmi důležitou a argumenty podporovatelů referenda nebyly domyšlené a leckdy jde pouze o snahu se zviditelnit (možná i v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami) a na druhé straně řada zastupitelů odůvodnila zdržení se hlasování nepřehledností informací (materiál obsahoval několik desítek stran právních spisů) a po vysvětlení jsou ochotni se znovu zamyslet nad celým problémem, svolám nové jednání zastupitelstva k tomuto bodu.
Je také nutné podoktnout, že Jihlava výstavbu zařízení na energetické využití odpadu nepřipravuje. Chystáte se tak vůbec nějak na to, že by ÚS rozhodnutí soudu potvrdil?
Pokud se tak stane, referendum proběhne. Obávám se však, že půjde jen o zbytečné výdaje v odhadované výši 1,5 milionu Kč.
Na konci srpna se v Jihlavě uskutečnila veřejná diskuse na téma Uprchlíci a Evropa, které se účastnili například i europoslanec Tomáš Zdechovský, který procestoval uprchlická zařízení téměř po celé Evropě, Ivan Gabal, místopředseda poslaneckého výboru pro bezpečnost. Účastnil jste se jí i vy sám? Zasahuje nějak uprchlická krize do života občanů v Jihlavě?
Diskuse jsem se z důvodu časového zaneprázdnění nezúčastnil. Uprchlická krize zatím přímo do života v Jihlavě nezasahuje. Začínáme však řešit problém umístění zejména dětí, pokud jsou zadrženy na území ORP.
Jaký je váš osobní pohled na řešení uprchlické krize? Měli bychom být podle vás více solidární, nebo naopak považujete současnou krizi za důsledek štědrého evropského sociálního systému?
Krizi považuji za důsledek neřešení problémů v oblasti, kde vznikly, resp. dost nešťastného přístupu velmocí v zemích s odlišným kulturním a náboženským prostředím a historickým vývojem. Se štědrým evropským sociálním systémem bych to přímo nespojoval, i když pro některé, zejména ekonomické běžence i to může být lákadlem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
