Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
Novinářka Angelika Bazalová si všimla zajímavého faktu v posledním vývoji pandemie koronaviru. Z grafu ukazujícího vývoj podílu hospitalizovaných osob s covidem na celkovém počtu lidí, kteří se zrovna léčí s koronavirem, usoudila, že se tento podíl zmenšuje. „Počet nakažených roste, ale z tohoto grafu čtu, že poměr počtu hospitalizovaných vzhledem k počtu nakažených spíš klesá...“ napsala na facebooku.
Dále rozvedla své myšlenky. Pokud to prý chápe dobře, tak počet lidí v nemocnicích je sice velmi vysoký, ale to prý proto, že nové mutace jsou rychlé a napadají více lidí naráz. Prý to ovšem neznamená, jak vyčetla Bazalová z grafu, že je nová mutace nebezpečnější. Nemoc tedy v poslední době měla poslat do nemocnice poměrově méně lidí.
„Může to být také tím, že spousta lidí je už nakažená opakovaně, to znamená, že mezi nakaženými budou figurovat, ale v nemocnici díky nabyté imunitě z předchozí infekce nekončí. Ať tak či tak, obojí je dobrá zpráva, protože poměr hospitalizovaných k počtu nakažených je nižší, než byl na začátku ledna. Mýlím se?“ dodala.
Myšlenku Bazalové potvrdil i novinář Jan Martínek. Ten souhlasil s myšlenkou, že podíl hospitalizovaných klesá. Proč tomu tak je, ovšem ve světle posledního vývoje epidemie nerozumí. Prý se též tento parametr nikde neuvádí.
Bazalová na komentář Martínka odpověděla. Rozumět se tomu prý dá tak, že sice počet nakažených je enormní, jelikož se britská mutace rychle šíří, ale počet těch, u kterých vede koronavirus k těžkému průběhu, prý klesá. „A imunita nabytá předchozím onemocněním funguje... Tzn. až virus (bez ohledu na mutaci) projde populací úplně, tak se z něj stane ta rýmička, jak předpovídali imunologové. Příští zimu už budou nakaženi třeba všichni (nadsázka) a neumře nikdo,“ nastínila Bazalová možný vývoj.
Prý ovšem nezpochybňuje to, že ke stejnému výsledku jsme mohli dojít za cenu nižších ztrát na životech. Prý se toho dalo dosáhnout extrémní péčí o rizikovou skupinu, než se zvládne proočkovat. „Můžeme se do krve hádat, jestli stačilo chránit rizikové anebo je správné kvůli ochraně menšiny hibernovat celou společnost, oba ty přístupy se nakonec v určitém bodě potkávají... pokaždé jde jen o brždění toho sešupu. Chaos do toho vnášeli ti, kteří tvrdili, že se to dá zastavit,“ myslí si. Zastavit to prý tedy nelze.
Zmínila i mapu okresů dle zasažení koronavirem. Všechny západočeské okresy až na Tachov jsou na tom prý lépe a další se již nezhoršují. „Zatím... Takže neměli pravdu ti, co říkali, že teď to zahltí Prahu atd. Tak uvidíme, ale podle mne by to mohlo být tím, že ta infekce už prošla. Praha na tom byla nejhůř už zkraje podzimu, pak kolabovaly jihomoravské nemocnice, pak Vysočina, pak se stavěly mrazáky na Ostravsku a ty hraniční oblasti prostě přišly teď. Měly vlastně smůlu, že na ně přišla ta nejrychlejší mutace, protože v kombinaci s tím opravdu nefunkčním zdravotnictvím v těchto pohraničních regionech se nakonec ta (snad) poslední fáze ukázala jako nejhorší. To je na tom nejpikantnější. Měli jsme už být na všechno připraveni a dopadlo to nejhůř, jak mohlo. Ale snad už jsou z toho venku...“ dodala.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: tle