„Zásadní je vědět a pochopit, proč jsou Němci úplně jiní než většina Evropy. Svou roli hrají jistě historické sentimenty i viny. Velmi pravděpodobně je v tom ale i strach ze své vlastní budoucnosti. Německo má jednu z nejhorších demografických prognóz z celé Evropy. Čísla o nízké porodnosti a stárnoucí společnosti jsou dostatečně známá a Němci se jich děsí. Teď při migrační krizi se skoro v každém textu objevují cifry, jak Němcům už teď chybí 140 tisíc inženýrů, programátorů nebo techniků a stovky tisíc lidí ve zdravotnictví a péči o staré lidi,“ píše analytička.
Statistiky ukazují, že už dnes mají Němci snad nejnižší nezaměstnanost v Evropě, ale zároveň velmi nízký počet nově narozených dětí. K dovršení všeho zlého statistici také hlásí, že Němci ve vyšším věku často stonají. Otázka současné německé střední generace, kdo se o nás postará, je tak velmi aktuální. Hrozivá čísla říkají, že se Němky dožijí jen 57 let ve zdraví. Zbytek života je bude provázet nějaká choroba, která je bude zásadně omezovat ve zcela samostatném životě, bez pomoci už se neobejdou, přičemž je ale vysoce pravděpodobné, že přežijí i své osmdesáté narozeniny. Pomoc druhých tak budou Němky potřebovat řadu let. U německých mužů totéž platí od 58 let.
„Když se bojíte budoucnosti, přestáváte racionálně přemýšlet. Takže si moc nevšímáte, že z přistěhovalců, kteří u vás žijí, jich pracuje stále menší část,“ uzavírá svou úvahu Zlámalová s tím, že této situace úspěšně využívá např. šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová, která získává politické body na heslech, že Němci vítají uprchlíky, protože je potřebují na otrockou práci do továren a starobinců.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
