„Vzhledem k historii 20. století je 9. květen pro Rusy nejdůležitější datum. Cena, již za vítězství zaplatili, můžeme mluvit až o 28 milionech obětí, je obrovská. Není tady rodina, která někoho neztratila,“ řekla listu Irina Ševčenkovová z nevládní organizace Memorial, která se zabývá dějinami komunistických represí.
Ať už to byly carský režim, bolševická revoluce, krvavá občanská válka, kolektivizace, velký teror Josifa Stalina či vlády jeho nástupců, je zřejmé, že dějiny 20. století Rusům moc záchytných bodů nenabízejí.
Když umřel Stalin, lidé nevěděli, jak žít
Reportérka oslovila Sergeje Kopytova z Moskvy, který jí k tomu řekl: „Babička mi jednou řekla, že v historii viděla jen tři významné dny: konec války 9. května 1945, pak 12. duben 1961 s prvním letem do vesmíru Jurije Gagarina a rok 1953, kdy zemřel Stalin a lidé nevěděli, jak žít.“
Novinář Vladimir Gendlin si zase myslí, že v sovětských dobách si lidé paradoxně připomínali tragédii války adekvátněji. „Je to smutné, ale v posledních letech není Den vítězství vnímán ani tak jako uctění našich dědů jako spíš demonstrace síly ruské armády a hrozby sousedům,“ řekl listu.
Svatojiřské stuhy nemají s druhou světovou válkou spojitost
Ščerbakovová přiznala, že v 90. letech lidé kvůli špatné ekonomické situaci začali s nostalgií hledět do sovětských dob a začal se rodit mytologický obraz. „Mýty o druhé světové válce rostly a teď jsme tam, kde jsme. Skutečná paměť se s umíráním pamětníků začala ztrácet a vytváří se nová, umělá, s falešnými symboly, jako jsou třeba svatojiřské stuhy, jež s druhou světovou válkou nemají spojitost,“ dodala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
