Profesionální propaganda v České televizi a přehnaný zájem o Kalouska s Janouškem, diví se expert

27. 9. 2014 14:48

TÝDEN V MÉDIÍCH Za profesionální propagandu považuje Petr Žantovský, když se v České televizi mluví o humanitární katastrofě na Donbasu a přitom nezazní, že tamní oblast vybombardovala ukrajinská vládní vojska. Z událostí v médiích ho zaskočila přeexponovanost tématu se soudem lobbisty Romana Janouška i s výrokem Miroslava Kalouska na adresu jiného poslance. Glosuje i probíhající anketu Křišťálová lupa, která slouží velice úzké skupince lidí k tomu, aby se utvrdili, že jsou jediní povolaní.

Profesionální propaganda v České televizi a přehnaný zájem o Kalouska s Janouškem, diví se expert
Foto: Hans Štembera
Popisek: Denní tisk, ilustrační foto

Zamyšlením nad nejčastější zmiňovaným zahraničním tématem českých sdělovacích prostředků začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co zajímavého v domácích médiích v uplynulých dnech vypozoroval. „Jsou to samozřejmě otázky rusko-ukrajinského konfliktu, nebo jak to nazvat. Člověk už špatně hledá i ten samotný pojem. Všimněte si, jak nám média podsouvají taková ta jednoduchá označení jako přepadení, anexe, o tom už jsme mluvili mnohokrát,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Poukazuje na skutečnost, že když se někdo chce dobrat podstaty toho, o co tam jde, tak se mu velmi těžko hledá jeden jediný jasný pojem. „A v tom je právě ten zakopaný pes, kdy naši novináři – a o tom mluvíme často – se snaží najít jednoduchá řešení, jednoduché pravdy, jednoduché sympatie a antipatie, hrdiny a padouchy. A ono to v daném případě opravdu nejde, čím dál víc to nejde. A čím dál víc jsou proto mnozí novináři i agresívní,“ všímá si Petr Žantovský.

Líčení humanitární katastrofy bez uvedení toho, kdo ji způsobil

Za příklad může posloužit i debata, kterou vedl minulý týden na vlnách Českého rozhlasu s novinářem Lubošem Palatou a o níž se před týdnem také zmiňoval. „Slyšel jsem, že na ni byly ze strany některých agresívních novinářů reakce ve smyslu ´Jak to je možné, že tam toho Žantovského vůbec pouští mluvit o těchhle věcech, když on říká úplně něco jiného, než říkáme my?´ To jenom tak na ilustraci. Znovu jsem si pak uvědomil tu nejednoznačnost a těžkou uchopitelnost celého toho problému v úterý při Událostech, komentářích České televize,“ přiznává mediální odborník.

Hostem zpravodajsko-publicistického pořadu byl vedoucí humanitárních programů společnosti Člověk v tísni Marek Štys. „On velmi autenticky, velice věrohodně a přesvědčivě líčil humanitární katastrofu, která se v oblasti Donbasu odehrává. Že tam lidé nemají co jíst, nemají kde bydlet, mají vybombardovanou infrastrukturu, je to tam všechno katastrofické, mnozí obyvatelé jsou nuceni odtamtud odejít. A líčí to velmi emocionálně, ale neříká jednu podstatnou věc. Neříká, kdo tu Luhanskou a Doněckou oblast vybombardoval,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Demonstrace proti válce na Ukrajině otestuje také média

„Už neřekne, že to byla ukrajinská vládní vojska nebo na ně napojené různé guerilly nájemných vojáků tamních oligarchů, které sice nemají oficiální statut armády, ale bojují v jejím zájmu. Tohle ten člověk neřekl. Kdyby řekl tuhle jednu jedinou větu, tak by se to vzalo jako naprosto profesionální novinářská práce. Tím, že tahle věta nepadla, tak se to může vzít zase jenom jako profesionální propaganda, nic víc. A to je velmi smutné,“ konstatuje mediální analytik.

Při té příležitosti ho bude moc zajímat, zda si sdělovací prostředky všimnou události, která se chystá na státní svátek. „Jsem velmi zvědavý, jestli se naše média a zejména tedy veřejnoprávní budou zabývat a všimnou si vůbec toho, že na státní svátek 28. září, což je shodou okolností také den sedmdesátých narozenin pana prezidenta, což je podle Ústavy vrchní velitel našich ozbrojených sil, se bude konat demonstrace občanů proti válce na Ukrajině neorganizovaná žádnou politickou skupinou ani stranou,“ poznamenává Petr Žantovský.

Lidé intenzívně cítí ohrožení, a tak jdou do ulic

Podle dostupných informací se na ni chystají osobnosti z rozmanitých koutů politických i názorových. „Měli by se tam objevit lidé jako socialista Foldyna, což je levičák, z druhé strany pravičák Hájek a podobně. I to svědčí o tom, že ten názor, že lidé nechtějí konflikt, nechtějí válku, bojí se války a jsou proti ní, je obecný, že nejde o jednostrannou politickou větu, kterou by někdo v něčím zájmu říkal. Ohrožení je už tak intenzívní, lidé to autenticky a niterně cítí, že prostě jdou do ulic. A jsem velice zvědavý, jestli o tom naše veřejnoprávní média poreferují. To si konec konců povíme za týden,“ avizuje mediální odborník.

Nepřehlédnutelným tématem, které v minulém a tomto týdnu válcovalo veškerá média včetně veřejnoprávních, byl soud s Romanem Janouškem. „Skončil jeho odsouzením, ale já bych se chtěl zamyslet nad tím, proč tomu média věnují tolik pozornosti. Když jste si otevřel televizi, zejména Českou, na Nově kupodivu o něco méně, bulvární televize věnovala bulvárnímu tématu méně minut v součtu než veřejnoprávní televize, když otevřete noviny, nahlédnete do kteréhokoli média, tak odevšad na vás kouká Janoušek a nějaká souvislost s jeho soudem,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Každý pražský primátor měl svého Janouška

Když přemítá nad tím, proč tomu tak je, rekapituluje to základní, že Roman Janoušek je nějaký podnikatel, který v opilém stavu sedl za volant a svým vozem následně srazil na silnici ženu. „To je čin veskrze odsouzeníhodný, špinavý a nebezpečný veřejnosti, ať ho spáchal nějaký František Novák z Horní Dolní, pan Janoušek, pan Bém, pan Schwarzenberg nebo kdokoli, to je úplně jedno. Jde o jednoznačný kriminální skutek, který je odsouzeníhodný, ale který vůbec nestojí za celou tuhle mediální tahanici. Ať mi ta paní, co byla obětí té kolize, odpustí, ale to opravdu není zpráva do headlinů,“ míní mediální analytik.

Podle něj tím novináři vysílají dva signály. Tím prvním je, že Romana Janouška vnímají jako důležitou osobu. „A já se ptám, proč ho tak vnímají? Proto, že měl svého času nějaké styky s nejvyšším vedením pražské radnice? To nic neznamená. Pražská radnice měla ve všech obdobích počínaje Kořánem přes Kondra, Kasla – to už se nepřipomíná, že Kasl, který teď statečně kandiduje ve jménu pravdy a lásky, byl pražským primátorem – primátora, který měl nějakého svého Janouška,“ poukazuje Petr Žantovský.

Na podstatná témata není kvůli lobbistovu soudu čas ani prostor

„I ten takzvaně poctivý primátor Svoboda měl nějakého svého Janouška nebo Hanče nebo někoho dalšího. Propojení ekonomiky a politiky je v zásadě všude na světě, to by přece nemělo nikoho překvapovat. Ale to, že jeden lobbista či podnikatel srazí Vietnamku v opilém stavu, je věc úplně mimo tuto úvahu. A vůbec by neměla zaznívat v té míře v médiích, protože jsem se v žádném z nich nedozvěděl, proč by měl být výjimečnější než jiný kriminálník, který přejede ženskou na silnici,“ upozorňuje mediální odborník.

Novináři podle něj touto přeexponovaností tématu s Romanem Janouškem dávají veřejnosti i druhou zprávu. „A sice tu, že oni sami jsou do té míry líní a neschopní věnovat se opravdu podstatným a důležitým tématům, že tohle téma, které je na první dobrou – jak se říká – pochopitelné pro každého i toho nejhloupějšího novináře, jim vystačí, aby zaplnili vysílací čas nebo potištěné stránky. V obojím případě je to velmi smutná zpráva,“ uvědomuje si Petr Žantovský.

Bulvárním tématem žila Česká televize dvakrát víc než Nova

Z podobného soudku je i následující téma. „To je půvabný spor o výrok poněkud hubatého poslance Kalouska o poslanci Ondráčkovi, že byl komunistický fízl. Ten se řeší také na velké mediální ploše, a to jak soukromých, tak zejména veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Ve čtvrtek, kdy to projednávala sněmovna, jsem si dával velký pozor na stopáž a Česká televize tomu věnovala dvakrát takovou dobu než Nova. I když je pravda, že Nova má hodně kratších zpráv, navíc v nich pan Hruška vaří nějaké knedlíky a takové věci, což do bulvární televize patří, to jistě ano,“ uznává mediální analytik.

V každém případě ale považuje výrok Miroslava Kalouska na adresu jiného politika za zcela marginální. „To se děje na celém světě, v každém Parlamentu se lidé urážejí. Kdybychom si poslechli, co si říkají v ukrajinském parlamentu navzájem příznivci Jaceňuka a Janukovyče, Strany regionů a té vládní strany, to jsou věci, které jsou úplně mimo kategorii slov fízl. Proti tomu, co se děje v ukrajinském parlamentu, je fízl něžnost a nejmilejší oslovení bližního svého,“ srovnává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ve Sněmovně lordů se debata vede mnohem urážlivěji, ale na jiné úrovni

A vzpomíná na debatu, kterou slyšel ve Sněmovně lordů Spojeného království. „To sice nebylo za použití argotických výrazů, ale bylo to v ironické rovině tak urážlivé, i když samozřejmě inteligentní, že jsem si říkal ´Ano, dobře, je to Parlament, je to, jak říkal jeden klasik, žvanírna, akorát že tady páni šlechtici říkají ty věci na podstatně jiné úrovni než naši páni Kalouskové´. Takže to by opět nemělo vůbec nikoho vzrušovat, že tam zazní takové slovo, natož aby se tomu věnovaly nekonečné prostory v médiích,“ míní mediální odborník.

Zároveň ale poukazuje na to, že nynější poslanec Zdeněk Ondráček opravdu nebyl fízl. „Byl to normální posádkový policajt, který možná mlátil, možná nemlátil, já nevím. Každopádně byl na těch demonstracích, nijak to ani neskrývá, jak jsem si všiml, je na to docela hrdý. Ale donašeč z profese to opravdu není, to byli jiní a podstatně profesionálnější, jejichž jména obsahují lustrační seznamy,“ upozorňuje Petr Žantovský na Kalouskem pochybně zvolené označení.

Kalousek je sotva mravním kolosem, který by nás měl dnes poučovat

Při té příležitosti připomíná, že Miroslav Kalousek sice nebyl komunistický fízl, to jistě ne, ale byl už od osmdesátých let v Československé straně lidové, která byla členem Národní fronty. A Československá strana lidová aklamačně podporovala komunistický režim a já jsem nikdy v osmdesátých letech nezaznamenal, že by pan Kalousek v rámci téhle strany vystupoval proti komunistickému režimu a jevil se tedy být tím mravním kolosem, který nás má dnes poučovat o tom, jak se máme s odporem dívat na komunistický režim,“ konstatuje mediální analytik.

Za mediální třešničku na dortu celé této bizarnosti pak považuje, když si Česká televize pozve jako hlavního komentátora ke kauze Kalousek versus Ondráček Jindřicha Šídla, komentátora Hospodářských novin. „Hospodářské noviny přece patří panu Bakalovi. Pan Bakala je obchodně, lidsky a všelijak jinak spojen s panem Schwarzenbergem. A pan Schwarzenberg je stranický nadřízený pana Kalouska. Mám tak pocit, že pan Šídlo víceméně komentuje v přeneseném slova smyslu názory svého zaměstnavatele, a to asi není správně,“ dodává Petr Žantovský.

Ankety a ceny pro ty, kteří se chtějí sami utvrdit, že jsou jediní povolaní

Závěrem si neodpustí poznámku k probíhající anketě Křišťálová Lupa 2014, mezi jejímiž kandidáty na Anticenu, o níž rozhodne odborná porota, jsou uvedeny i ParlamentniListy.cz a spol. „To je legrační věc, tyhle ceny. Slouží jen jako sebeutvrzení určité velice úzké skupiny lidí o tom, že jsou dobří, nejlepší a jediní povolaní. To mi připomíná, jak se absolutním vítězem České ceny za PR stala loni prezidentská kampaň Karel na Hrad. Ale pokud vím, tak pan Schwarzenberg prohrál, tedy reklamní kampaň, která měla být nejlepší, vedla k prohře,“ pozastavuje se mediální analytik nad odborníky, kteří takto hlasují.

Je přesvědčen o tom, že návštěvníkům zpravodajských webů sousloví Křišťálová lupa moc neřekne a je jim to dost jedno. „V jejich prioritách, kterým médiím věří a kterým nevěří, neznamená vůbec nic. Když se podíváte na průměrnou čtenost Parlamentních Listů a podíváte se na momentální náklad takzvaně liberálních médií, tak to stojí za zaznamenání. Mám před sebou červencová čísla Unie vydavatelů o nákladech denního tisku, a to stojí za zaznamenání. Hospodářské noviny 34 tisíc, meziroční pokles o deset procent. Lidové noviny 40 047, Mladá fronta Dnes 174 tisíc, pokles o devět procent. Tak co k tomu dodat?“ ptá se řečnicky Petr Žantovský.

Jako za komunistů se hlasuje jen o těch, které někdo dopředu vybere

V hlavní kategorii, kterou jsou mediální projekty všeobecného zpravodajství, expertní panel uspořádal, protřídil a doplnil nominace veřejnosti pro závěrečné hlasování, v němž si veřejnost už může vybírat jen z deseti webů vzešlých z tohoto tajemného síta. „Je to stejný princip, jako býval za komunistů Zlatý slavík, kdy se v Mladém světě objevilo padesát jmen zpěváků, ze kterých si lidé směli vybírat. A oni si tedy vybrali z padesáti vybraných, to byli ti Karlové Gottové, Hany Zagorové, Miroslavové Žbirkové, Katapult,“ vzpomíná mediální odborník.

Vůbec tím ale nechce říct, že by tito interpreti nezpívali kvalitně. „Ale rozhodně v té vybrané padesátce nebyli lidé, na zjištění skutečného stavu jejich popularity neměl zájem vyhlašovatel, a to byl Ústřední výbor Svazu mládeže. Takže jste tam marně hledali takové lidi jako Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Vladimír Mišík, Radim Hladík a další. Tedy lidé, kteří byli na okraji, i když měli plnější sály než mnozí z těch padesáti povolaných. Přesto tam zařazeni nebyli. Tak o čem je taková anketa?“ uzavírá Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ne, nebude klid. Okolo smrti Věry Čáslavské probublala zlá krev

13:28 Ne, nebude klid. Okolo smrti Věry Čáslavské probublala zlá krev

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček se dnes dostal do sporu s redaktorem veřejnoprávního Če…