Kandidát do Evropského parlamentu za ČSSD, známý sociolog Jan Keller přijel debatovat s obyvateli Krnova na Opavsku. Moderátorka diskuse ze začátku upozornila na to, že ho označili za Karla Gotta mezi sociology a pak už si vzal slovo Keller, který vysvětlil, proč chce jít vlastně do politiky. Euroskepticismus podle něj není na místě, ale nefandí ani eurohujerství. „Evropa má problémů dost a teď to vypadá, že místo toho, aby je řešila, tak se chce co nejvíce rozšiřovat. Nehovořím o žádné konkrétní zemi. Evropa, která se ještě nestabilizovala a která se ještě nevymanila z důsledků velké krize a neví, co se svými nezaměstnanými, tak v případě, že se rozšíří, žádný z těchto problémů nevyřeší, spíše si ubere sílu a prostředky, aby se s nimi mohla vypořádat,“ uvedl na začátek Keller. Pak se věnoval čtyřem problematickým bodům, které v Evropě vidí.
Fotogalerie: - Kmotr Keller
Evropa by měla brzdit tlaky ekonomické globalizace
Podle Kellera Evropa nefunguje příliš sociálně, bohatí stále více bohatnou a chudí stále více chudnou. Evropa by měla podporovat produktivní ekonomiku, ale i ona se prý dostává do nadvlády velkých bank, které odčerpávají prostředky, jež se pak nedostávají na podporu produktivní ekonomiky. „Potřebujeme Evropu, která bude brzdit tlaky ekonomické globalizace, bude brzdit tendenci bank profitovat z ekonomiky. Banky na ekonomice cizopasí,“ upozornil Keller.
Pokračoval dál o tom, že chudší země pomocí nízkých daní a nízké ceny pracovní síly přetahují investory. Smysl by měla Evropa, kde bude existovat solidarita zemí. Tvrdá konkurence podle něj není na místě. Zamyslel se i nad problémem byrokracie. Pak vyhodnotil: „Pokud má být Evropa přínosem a ne strašákem, tak by se měla změnit. To je důvod, proč kandiduji za ČSSD, protože má potenciál, aby se situace vyvíjela k lepšímu.“
Keller totiž spoléhá na skupinu demokratů a socialistů, která má šanci stát se nejsilnější stranou Evropského parlamentu a tím by vznikla šance minimalizovat vliv xenofobních, tvrdě nacionalistických a ultrapravicových sil.
Keller: Do politiky fušuji, nejsem povinen mít vždycky názor
Pak už moderátorka dala slovo přítomným v sále. První dotazy směřovaly k situaci na Ukrajině. V jedné odpovědi sociolog vysvětlil, že Ukrajina může na vstup do EU dlouhou dobu čekat a uvedl příklad Turecka, které čeká 40 let. Pak zazněl další dotaz. „Ukrajina je nám blízká, proto s velkým znepokojením sledujeme, co se tam děje. Určitě jsou tam zdatní politici, myslím si, že i vláda by mohla být na určité úrovni. Nechápu, že se tak velmi snadno vzdávají Krymu. Sovětskému svazu dřív na Krymu nezáleželo. Vláda v Kyjevě, pokud vypne mobilní sítě, elektřinu, tak je Krym vyřízený. Krym nemá vodu, elektrárny,“ vyjádřil svůj názor jeden z občanů a zároveň požádal Kellera o jeho názor.
„Já uvažuji o Krymu s ohledem na Evropskou unii. Opravdu nejsem geopolitik, abych mohl mít názor na to, jestli obětovat Krym nebo ne a jak řešit konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. To byste se musel zeptat nějakého bezpečnostního analytika. Spíše do politiky jen fušuji. Nejsem povinen mít názor i na to, čemu nerozumím,“ reagoval Keller.
Psali jsme:
Údajně existují způsoby, jak bránit zdražování při přijetí eura
Další dotaz z publika se už týkal přijetí eura. „Tlačím na ekonomy, aby mi řekli, jestli za těch 5 let na Slovensku, co mají euro, jsou pro ně přínosy z eura vyšší než ztráty nebo naopak,“ uvedl sociolog, který situaci v České republice srovnával se Slovenskem, protože obě země žijí v podobných poměrech. „Přechod na euro ze začátku Slovensku spíše uškodil, ale poté, co se začala ekonomika dostávat z krize, pak jim to pomohlo,“ dodal s tím, že euro bylo stabilní měnou. Řeč byla také o největším argumentu oponentů eura, o zdražování. „Údajně existují způsoby, jak zabránit zdražování při přechodu na euro. Na Slovensku nebylo zdražování zdaleka tak vysoké jako v Německu,“ doplnil Keller.
Střet s kandidátem do Evropského parlamentu za DSSS
O slovo se pak přihlásil další z občanů, který řekl, že i on je kandidátem do Evropského parlamentu, jen za jinou stranu, a to za DSSS. S Kellerem se pustil do diskuse a celkem mu položil hned čtyři dotazy. „Velmi oponuji vašemu názoru, že neexistuje jiná alternativa než členství v EU. Myslím si, že Česká republika by měla z unie vystoupit. Evropská unie je de fakto ekonomicky a hlavně bankovním sektorem spojena s USA a bankovní americký sektor proniká do Evropy,“ uvedl.
Pak už Keller reagoval: „Řekněme, že vystoupíme z Evropské unie. 94 procent bank je v zahraničních rukou. Jakmile vystoupíme z EU, ani jedna banka se nestane českou. Všechny budou dceřiné společnosti svých matek. Evropská unie se snaží udělat bankovní unii, která by zkrotila vliv velkých bank. Jakmile my z Evropy vystoupíme, všechna opatření bankovní unie budou pro nás neplatná a banky se u nás vyřádí v plné síle a nebudeme moci vzdorovat. Naše jediná šance je, aby Brusel zkrotil silné banky. Pokud to neudělá Brusel, Praha to neudělá, protože je na to příliš slabá. Pokud bychom vystoupili z unie, předhodíme bankám český národ a budeme otroky těchto bank. Není to rozumné,“ reagoval Keller.
Publikum: Přišli jsme na Kellera!
Pak už „kandidát číslo dvě“ použil pro oponenturu osobnost Petra Macha. „Já bych vám v této věci oponoval. Proč? Určitě jste četl knížku Petra Macha, který dobře popsal, jak by mělo dojít k vystoupení z Evropské unie,“ uvedl a Keller se snažil reagovat. Pak už se ozvali i lidé z publika. „Přišel jsem na pana Kellera, ne na Vás,“ ozvalo se z davu. Tazatel se pak postupně vzdal šance, že bude pokládat další a další dotazy. V debatě pak byla řeč o nezaměstnanosti i šíření informací v republice. Došlo i na úsměvnou otázku o tom, jestli Keller náhodou neví, s kým v televizi telefonuje pan Janoušek. „Přiznám se, že naši televizi jsem vypnul v roce 2000 a myslím si, že jsem o žádnou podstatnou informaci nepřišel a ušetřil jsem si spoustu nervů,“ reagoval Keller.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
-634848038192201134.jpg&id=7686)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
