Vladimir Putin je...Anketa
Prezident Porošenko ve svém inauguračním projevu oznámil, že do konce týdne by na jihovýchodě Ukrajiny měly skončit vojenské operace. Krejčí jeho slova vítá a dodává, že ukončení vojenských operací ukrajinské armády a tzv. Národní gardy je jedinou cestou, jak se vyhnout prohloubení konfliktů v tomto výbušném regionu.
Jednou věcí jsou slova, jinou zase činy. A známý politolog dodává, že jsou třeba hlavně činy. A tady by Porošenko mohl narazit. „Nyní je však otázka, do jaké míry prezident ovládá nové vojenské jednotky, zejména z Pravého sektoru a radikály v Národní gardě a polovojenských uniformách,“ uvedl Krejčí. Podle něj ukrajinská armáda jako celek ukazuje, že nechce bojovat proti vlastním občanům. „Prezident musí prokázat schopnost ovládnout právě ony paravojenské radikály,“ zdůraznil.
Před Porošenkem stojí podle Krejčího i další výzvy, které musí zvládnout. „Musí být schopen zrealizovat novou vládu, musí být schopen vyvolat nové volby parlamentu a samozřejmě naplnit ty základní požadavky těch tzv. separatistů,“ konstatoval.
Hlavní požadavkem separatistů je podle něho určitý stupeň samosprávy regionů. Federalizaci země nový ukrajinský prezident již před časem razantně odmítl. Vnímá jí de facto jako rozdělení státu. A to nehodlá připustit. Podle Krejčího by bylo nejlepší hovořit o vyšším stupni samosprávy. „Elementárním požadavkem by mělo být – nechť se volí gubernátoři, dále by se měli začít dohadovat o pravomocích jednotlivých regionů, a začít se tudíž musí tím, že vedení v Kyjevě akceptuje potřebu změny,“ uvedl.
Lidi se mají hádat v kancelářích a nestřílet po sobě na ulici
Zastavení bojových operací v pohraničí Ukrajiny a Ruské federace vnímá Krejčí jako velmi problematické. „Radikálové, kteří požadují oddělení od Ukrajiny, teď podle mého názoru Putin neovládá, stejně tak jako Porošenko neovládá radikály z Pravého sektoru. Proto minimálním požadavkem je, aby se ukončily boje. Z obou stran. Ovšem je třeba si uvědomit, že to povede ke konsolidaci orgánů ve východoukrajinských oblastech, což se řadě lidí v Kyjevě nelíbí. Ale je to minimální požadavek – lidi se mají hádat v kancelářích a nestřílet po sobě na ulici,“ poznamenal.
Ožehavým tématem, jež je součástí ukrajinské krize, je i otázka dodávek a plateb za ruský plyn. „Je to velmi nepříjemná hra, kterou zase rozehrává Evropská unie. Musí být schopná převzít odpovědnost za převrat, který pomáhala organizovat v Kyjevě. Místo aby dělala aktivního zprostředkovatele, tak nabourává dohody a tlačí Bulharsko k zastavení projektu South Stream. Vyhrocuje tak situaci, což je podle mého názoru velmi nesprávná strategie,“ vysvětloval Krejčí.
Spojené státy podle něj začínají praktikovat taktiku mrtvého brouka a tak by podle profesora měla převzít iniciativu Evropská unie. „Buď by měla splatit dluhy za plyn, nebo dohodnout splátkový kalendář a přestat podporovat radikály na Ukrajině v jejich nepřijatelných požadavcích,“ doporučuje Krejčí. Nesmí se také nechat strhnout tím, že by stejně jako to činí ukrajinské elity obviňovala Rusko z vydírání. To není žádné politické vydírání, to je normální byznys!“ uzavřel profesor Krejčí.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luš
