Profesor Krejčí rozebral, jak může ukrajinská armáda i s pětinásobnou přesilou prohrávat

22.02.2015 7:18

Konflikt na Ukrajině nelze řešit vojenskými prostředky, říká politolog, profesor Oskar Krejčí v rozhovoru, který poskytl webu PrvníZprávy.cz. Zarazila jej také militantnost některých českých politiků a novinářů.

Profesor Krejčí rozebral, jak může ukrajinská armáda i s pětinásobnou přesilou prohrávat
Foto: Jakub Sobek
Popisek: Oskar Krejčí na besedě v Plzni

Nejprve Krejčí odpovídal na otázku, co jej v uplynulých měsících v souvislosti s událostmi na Ukrajině nejvíce překvapuje. Zaujalo jej především to, že se zatím vždy potvrdily nejhorší prognózy. "Když jsem před půldruhým rokem popisoval varianty možného vývoje na Ukrajině, byla tam občanská válka uvedena jako nejméně pravděpodobná možnost. Dnes se už jen přeme, zda v ní zatím zahynulo pět tisíc nebo dvacet tisíc lidí,“ uvedl s tím, že v současnosti si myslí, že za celou dobu války nebyla větší naděje odbočit na cestu k míru, než je tomu po minských úmluvách v normandském formátu.

Čeští politici a novináři radikalizují své atavistické postoje

Druhou věcí, která jej v souvislosti s Ukrajinou nejvíce překvapuje, je militantnost některých českých politiků a novinářů. "To, jak s rostoucí šancí na mír radikalizují své atavistické postoje. Je z nich cítit, že jim mír vadí. Že chtějí dodávat zbraně, že chtějí, aby minské úmluvy selhaly, že chtějí větší vojenské výdaje. Že chtějí válku,“ posteskl si.

Pustil se také do kritiky českých novinářů: "Netuším, zda nezodpovědný postoj redaktorů snad ve všech mainstreamových médiích, a to včetně veřejnoprávní televize, je vynucen vedením, nebo je dán tupým opisováním z amerických médií, či prostě nevzdělaností. V zásadě je ale tento barbarský, válkychtivý postoj některých politiků a novinářů projevem krajní nezodpovědnosti, nedostatku představivosti a pohrdáním českými národními zájmy,“ myslí si politolog.

Na námitku, že dodávky zbraní na Ukrajinu se jeví jako logický krok pomoci vládě, která na bojišti prohrává, argumentoval tím, že protiteroristické operace se podle srpnového prohlášení ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka účastní přibližně 50 tisíc vojáků a gardistů, povstalců ve zbrani je 10 až 20 tisíc. Vzhledem k intenzifikaci bojů lze předpokládat navýšení asi jen o polovinu.

Kdo by chtěl umírat kvůli oligarchům?

Problém je ale jinde. "V zásadě platí, že vojákům se bojovat nechce. Kdo by chtěl umírat kvůli oligarchům v boji proti svým příbuzným, přátelům, kolegům, známým?“ upozorňuje Krejčí s tím, že nucená mobilizace přivádí kromě neochotných vojáků i vojáky nezkušené. Situace u separatistů je ale zcela jiná. Proti ukrajinským vojákům totiž stojí dobrovolníci, kteří mají pocit, že chrání život vlastních rodin. „Navíc se ukazuje, že mají talentované velitele, kteří dokážou vhodně zvolit směr hlavního úderu a udržovat protivníka v napětí, že zaútočí i jinde – což nepřítele nutí decentralizovat síly a odrazuje jej od přísunu záloh. Výsledkem je například prohra v Debalcevu,“ uvedl Krejčí s tím, že to je bezesporu pro profesionální vojáky nedůstojné, zvláště když, jak poznamenal Vladimír Putin, porážka přišla od „bývalých horníků a traktoristů“.

Celý text si můžete přečíst ZDE

Politolog upozornil, že se jen na první pohled zdá, že navýšení počtu vojáků a zbraní na bojišti může tuto situaci změnit.

Nasazovat větší počty vojáků na frontu je totiž obtížné pro obecnou nechuť bojovat. Lze jen zesílit dálkové bombardování zázemí povstalců, tedy ukrajinských měst a vesnic. „Jenže je možné navyšovat i počty povstalců, třeba o další dobrovolníky z Ruska. Totéž platí o zbraních: můžete dodat zbraně z USA či NATO, ale stejně tak může dodat zbraně povstalcům i Rusko,“ argumentuje Krejčí.

Válka může vypuknout, i když nikdo nevěří ve vítězství

Upozorňuje, že poměr sil mezi Ruskem a Západem je asymetrický, ale patový. „Obecně i na Ukrajině: vojenskou cestou zvítězit nelze. Je třeba uvažovat v jiných kategoriích, než je vojenské vítězství. Uvažovat ne o tom, co je geopoliticky výhodné pro Washington či Rusko, ale co je prospěšné pro obyvatele Ukrajiny,“ uvedl a upozornil, že myslet v jiných než vojenských kategoriích je nutné i proto, že válka může vypuknout, přestože nikdo nevěří ve vítězství. „Je tu to, čemu se někdy říká sarajevský syndrom: ani po stu letech nevíme přesně, proč vlastně 1. světová válka vypukla,“ varoval Oskar Krejčí závěrem.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…