"Tento stát je v rozkladu," říká často Andrej Babiš. Co vy na to?Anketa
„Vzhledem k ukrajinské krizi dochází k zásadním tektonickým změnám. Je třeba si připomenout dva roky staré konstatování americké administrativy, že Rusko zůstává hlavním strategickým nepřítelem. Také, že by se měla zvýšit spolupráce elit v jednotlivých zemích, aby se dosáhlo koordinovanějšího postupu," začíná profesor Peter Staněk v eseji Možný scénář budoucího vývoje, jehož pracovní verzi s možností z ní čerpat poskytl ParlamentnímListům.cz. Nastiňuje v ní některé možnosti, jak se bude v dalších dvaceti letech svět utvářet.
Zdánlivá slabost Obamy
Svět se podle profesora Staňka ze Slovenské akademie věd dostal v mnoha aspektech do obrovské nerovnováhy. Svobodný trh je minulostí, teď je ovládán jedinci na úkor celého zbytku. Peter Staněk byl v letech 1997 až 1998 státním tajemníkem Ministerstva financí Slovenska a nyní působí jako poradce premiéra Roberta Fica.
„Je třeba připomenout, že i když je prezident Obama označovaný jako slabý prezident, který neprosazuje americké zájmy s dostatečnou razancí, ve skutečnosti ale dochází k prosazování amerických zájmů mnohem víc měkkou formou, a k vytváření situací, v nichž jsou partneři USA stejně přinuceni realizovat jednotlivé kroky a opatření. Celkový vývoj směřuje k tomu, že v řadě případů jednotlivé země Evropské unie nechtějí realizovat či být poslušnými vykonavateli amerických strategických plánů," zamýšlí se.
Nové trendy ve zbrojení
Rusko i USA realizují obrovskou přestavbu ozbrojených sil. Podle Staňka jde o vybudování nových zbraňových systémů, vypracování nových strategických doktrín určujících operace v rámci planetárního systému. To je nová flotila špičkových torpédoborců, používání nových druhů a generací letadel, které mohou operovat v rámci celé planety. Stále více a více se používají špičková zařízení jako drony a ostatní kategorie bezpilotních letadel, které zamezí ztrátám lidského personálu. „Nicméně může docházet k obrovským ztrátám na straně civilního obyvatelstva. Například operace ve vazbě na bezpilotní letadla v Afghánistánu a Pákistánu mohly vést ke ztrátě více než tří a půl tisíce civilistů," dodává.
„Zároveň se USA snaží přesunout velkou část vojenských oprací na soukromé vojenské jednotky v rámci spolupráce například se společností Blackwater, což se realizuje v Afghánistánu, Iráku, ale pod heslem boje proti terorismu i v některých zemích Jižní Ameriky. Administrativa USA se tak nemusí vlastnímu národu zodpovídat za vojenské ztráty, ke kterým dochází, protože jde o ztráty soukromých nájemných žoldnéřů," podotýká.
Formální zastavení závodů ve zbrojení je prý jen krytím skutečných závodů ve zbrojení, z čehož vyplývá i důležitá pozice vojensko - průmyslových komplexů v jednotlivých zemích. Jedna ze základních strategických doktrín vychází ze skutečnosti, že se operačním polem stává celá planeta. „Bádá se v oblasti systémů, které nepředstavují úplnou devastaci protivníkova území, ale vytváří obrovskou míru úmrtnosti. Biologické zbraně se vyvíjejí v USA i v Rusku. Třeba Severní Korea pokračuje ve vývoji biologicky selektivních zbraní, které napadají jen určitá etnika. Číňané zkoušejí vlastní hypersonické kluzáky," vysvětluje.
Psali jsme:
Příčiny ekonomické krize neřešeny
Obrovským způsobem narostl význam hackerských útoků na počítačové systémy například ve vazbě na zranitelnost informačních finančních systémů. Existují modelové situace, podle nichž ohrožení finančních toků v počítačových systémech může mít stejně zničující dopad jako použití přímo zacílených zbraní.
Po roce 2008 se, jak Staněk píše, nedosáhlo vyřešení základních ekonomických příčin, které vedly ke globální ekonomické krizi. „Na jedné straně jde o absolutní morální hazard ve finančním a bankovním sektoru, obchodování s deriváty, opcemi, které vedlo k obrovským bublinám v oblasti hypotékového trhu, trhu finančních dluhopisů a tak dále. To není řešené. Na druhé straně stojí obrovská příjmová polarizace, která vede ke stále většímu koncentrování finančního bohatství v rukou úzkých elit, což se stává klíčovým faktorem pro globální spotřebu. Možnosti zabezpečovat globální spotřebu dlouhodobým růstem úvěrů se ale ukázaly jako limitované," podotýká.
Bohatství v rukou elit
„Zatím většina politických elit předpokládá buď současné status quo anebo směřuje ke kontrolované společnosti, kde problémy sice nebudeme řešit, ale zvýšíme kontrolu nad vlastními občany, abychom dosáhli eliminace nespokojenosti s jejich neřešením. Je pravda, že společnost zatím reagovala spíše chaoticky a masové demonstrace v Madridu, v Římě anebo akce hnutí Occupy Wall Street byly zatím ojedinělé, neměly delšího trvání a šlo o jednorázové akce. Ale žádná politická elita se nemůže uspokojit s předpokladem, že izolované, osamělé a nárazové akce zůstanou takovými i nadále. Hromadění problémů, jak se ukazuje ve Španělsku a Itálii, ve skutečnosti vytváří jedinečnou civilizační atmosféru nutné změny. To vše se promítá do každého občana," míří ke konci profesor Staněk.
Z jeho postřehů vyplývá, že ochota občanů postavit se za společenské instituce a záchranu společnosti v současné podobě klesá. Naopak narůstají vlny populistických politiků a samozvaných proroků, kteří se snaží nutit lidi, aby se začali chovat jinak. Po roce 1990 došlo k radikální změně obrazu světa, kterou ještě pár let předtím nikdo nepředpokládal. Při současných tektonických změnách ale prý nepůjde o souboj Východu se Západem či souboj různých civilizačních modelů ve smyslu vybojování ekonomické či vojenské nadvlády, ale o to, který civilizační model se bude schopný adaptovat na zásadní změny přírodních a společenských podmínek, a to s relativně malými náklady a ztrátami. Uspěje ta společnost, která bude flexibilnější při dostatečně pevné vnitřní struktuře.
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
