V úvodu svého komentáře klade Vladimíra Dvořáková řadu otázek, na které by bylo zajímavé znát odpověď. „Kolik politických stran budeme mít v novém Parlamentu? Kolik z nich bude zcela nových, kolik resuscituovaných, částečně či úplně recyklovaných, kolik z nich jen těsně přeleze pětiprocentní hranici? Jaký bude jejich koaliční či vyděračský potenciál? Bude náš Parlament výrazně fragmentovaný a neustále se dohadující, třeba i s desítkou politických stran?“ nabízí politoložka řadu témat k zamyšlení.
Zároveň však dále reflektuje současnou situaci na politické scéně a obává se o hlasy voličů, které se prý v letošních volbách mohou ztratit, pokud strana nedosáhne na pětiprocentní hranici. „A nebo si položme otázku naopak: Kolik stran jen těsně do Parlamentu neprojde, kolik hlasů se ve volbách ztratí a co to udělá s legitimitou Parlamentu ve vztahu k expandujícímu prezidentovi s jeho legitimitou, posílenou z přímé volby? Je zde riziko, že se ztratí až 30 procent hlasů, a to je na poměrný systém opravdu hodně,“ myslí si Dvořáková.
Fenomén malých stran je zajímavý
Vladimíra Dvořáková pak v komentáři „škatulkuje“ strany, které se ucházejí o přízeň občanů. Tou první je prý škatule se stranami, které se snaží vstoupit do politického prostoru, který je v tuto chvíli víceméně neobsazen, a oslovit především „volné voliče,“ píše komentátorka. Politoložka uvádí, že to jsou čtyři strany, a to: Hlavu vzhůru, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených a Česká pirátská strana.
„První dvě strany, Hlavu vzhůru (Jana Bobošíková) a Úsvit přímé demokracie (Tomio Okamura), představují klasickou krajně pravicovou populistickou stranu, oslovující protestní voliče, naštvané a frustrované z každodenních neřešených problémů, nespravedlností, hledající jednoduchá a radikální řešení a pojmenování viníků,“ charakterizuje Dvořáková dvojici volebních uskupení. Podle Dvořákové však najdeme mnoho populistických prvků v kampani každé politické strany a moderní kampaň se prý bez jisté dávky populismu asi neobejde.
„Problém je, pokud se populismus promítne přímo do techniky vládnutí. Koneckonců `veverky` v minulém Parlamentu nám to ukázaly dost názorně,“ myslí si Dvořáková. „Je nutné neustále mobilizovat voliče a zviditelňovat se ve vztahu ke každé projednávané otázce, jež ve společnosti rezonuje, což fakticky destabilizuje možnosti koaliční spolupráce,“ uvádí politoložka v textu, který je zveřejněn na serveru Deník Referendum.
Strany které prosazují spíše kvalitu života
Další dvě strany, které usilují o volné voliče, jsou Strana zelených a Česká pirátská strana. „Představují relativně novou podobu stran, které odrážejí proměny společnosti od druhé poloviny 20. století. Zjednodušeně řečeno jde o strany, které nereagují tolik na sociálně ekonomickou dimenzi politiky, jako spíše na `kvalitu` a `hodnoty` života,“ popisuje strany uznávaná politoložka.
Koaliční potenciál ANO může prý být poměrně rozsáhlý
Druhá velká škatule podle Vladimíry Dvořákové představuje strany, které prý jednoznačně vstupují do prostoru stran velkých a snaží se jim odebrat voliče s důrazem na témata, na nichž se velké strany profilují. Na prvním místě jmenuje tradiční KDU-ČSL. Druhou stranou je podle ní SPOZ. „Strana spíše virtuálního charakteru, jejíž vznik byl kdysi motivován dvěma cíli, z nichž první – zeslabit či rozložit sociální demokracii – stále trvá, druhý – pomoci Miloši Zemanovi do křesla prezidenta – již skončil a nahradil jej možná cíl třetí – vytvořit mocenskou základnu pro prezidenta, jenž by měl své lidi v Parlamentu, byť se dá očekávat, že část sociální demokracie mu tuto základnu tak jako tak poskytne,“ myslí si Dvořáková.
Jedna ze stran, která může získat hlasy a ubrat je velkým stranám, je podle Dvořákové také ANO Andreje Babiše. „Stranu, budovanou jako firmu, jsme již zažili, ale Babišovo ANO se výrazně liší od Bártových `veverek`. Předně zde zřejmě nejde o konkrétní podnikatelský záměr – přístup ke straně, kterou je potřeba řídit jako firmu, odpovídá filozofii a životním zkušenostem Andreje Babiše." Dvořáková zmiňuje, že strana je budována již asi dva roky a dosáhla i určitého regionálního zakotvení. Naráží podle ní na nedostatek osobností, zejména z hlediska potřeby profilovat se jako skupina, která je schopna profesionálně vést stát.
Dvořáková v komentáři uvádí, že koaliční potenciál ANO může prý být poměrně rozsáhlý. „Velká nezkušenost s velkou politikou u většiny případných poslanců však může komplikovat budoucí vyjednávání a způsoby vládnutí,“ píše se v komentáři.
Volič prý není v jednoduché situaci, přesto je třeba podle Dvořákové k volbám jít. „Pokud volič dá najevo, že rozhodování o budoucím Parlamentu ponechá úzkým skupinkám spjatých s nějakou klikou, otevírá další prostor všem nešvarům, jež naše politika projevuje,“ uzavírá komentář Vladimíra Dvořáková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
