Profesorku Dvořákovou zarazilo, že znovuzvolený předseda lidovců Pavel Bělobrádek, který je zároveň místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace, nedal ve svém proslovu větší důraz právě vědě. „Já bych to celé postavila právě na vědě a výzkumu,“ řekla a dodala, že senátor Václav Hampl, který byl na kandidátce KDU pro volby do Senátu, těžil právě z toho, že se pohybuje ve vědecké oblasti. „Všimla jsem si, že je podpora vědy i v programu lidovců, nicméně tam není nějak blíže rozvedena,“ řekla politoložka.
To bývalého předsedu partaje Cyrila Svobodu těší, jak se sjezd vyjádřil k otázce zahraniční politiky, kde se odsoudila „ruská agrese“ na Ukrajině. Přišla řada i na otázku islámu, který lidovci uznávají coby náboženství, ale politický islám, který se snaží o svou expanzi pomocí zbraní, sjezd rovněž odsoudil. „Jediné, co mě trochu mrzí, je neochota přijmout kvóty,“ řekl Svoboda, který v názoru na imigranty patří mezi stranické výjimky.
Fotogalerie: - Sjezd KDU - ČSL 2015
Lidovci jako nejprozápadnější strana vlády?
Diskutovalo se i o tom, jestli má současná křesťanskodemokratická strana šanci oslovit větší část veřejnosti, což si Bělobrádek vytyčil za cíl. „Vždy zde platil takový ten křesťanský univerzialismus. Měli bychom se spojit s ostatními křesťanskodemokratickými stranami v Evropě a hledat témata. V tom vidím obrovskou šanci,“ řekl někdejší místopředseda Špidlovy vlády.
- TÉMA: Volební sjezd KDU-ČSL
K tomu se vyjádřila i Vladimíra Dvořáková, která si myslí, že deklarace, které se na sjezdu nejmenší vládní strany avizovaly, jsou bezvadnou věcí, ale mnohem více záleží na samotných krocích. „Chce to vidět aktivitu. KDU musí vykročit z české scény a mnohem více se angažovat v Evropě,“ řekla a dodala, že si nemyslí, že lidovci budou stranou pravého středu. „Zde máme trochu narváno. Je tu TOP 09, ODS, teď i ANO. Německou CDU vidím hodně vzdálenou,“ uvedla.
Podobný názor ostatně zastává Petr Sokol z ODS, podle kterého se KDU-ČSL může stát nejprozápadnější stranou. „Může být poměrně jednotná,“ řekl Sokol s tím, že lidovci stále zápasí s tím, že jsou tradičně katolickou venkovskou stranou, přičemž by se rádi dívali i po jiných tématech, která lidovce ostatně podle něj vrátila do Poslanecké sněmovny.
Svoboda: To, že Bělobrádek mluvil ke všemu, je dobře
Dostalo se i na závěrečný projev předsedy Pavla Bělobrádka, který se v něm postavil ke všem problémům, ovšem žádný blíže nespecifikoval. „Byla tu snaha upozornit na všechno, ale ve výsledku není příliš jasné, jakým způsobem,“ hodnotila Bělobrádkův výstup Dvořáková. Na druhou stranu to, že v projevu zazněla na prvním místě zahraniční politika, nám říká, že to bude asi hlavní téma politiky lidovců,“ dodala.
Podle Sokola to bylo i tím, že nešlo o žádný revoluční sjezd, ale sjezd kontinuitní. „Překvapilo mě ale, že nepadlo ani slovo o zemědělství, které tradičně patří k doménám KDU-ČSL,“ prohlásil.
To Cyril Svoboda hodnotil projev svého šéfa pozitivně. To, že se vyjadřoval ke všemu, je jedině dobře. Slušně a korektně ocenil práci všech. Jako řadový člen si přeji, aby se nám povedlo vše, co potřebujeme,“ řekl někdejší šéf strany. „Je možné, že by někoho asi potěšilo, kdyby v projevu zaznělo nějaké ohraničení, ale podle mě to nevadí,“ prohlásil Svoboda.
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
