Profesorka u tabule. Vědomosti Danuše Nerudové opakovaně baví národ

Uchazečka o Hrad Danuše Nerudová už si několikrát utrhla pořádnou ostudu. Koncem listopadu se postarala o pořádný poprask, když při prezidentském testu na téma bezpečnostních otázek použila při vyplňování testu tahák. Závěrem se pak dokonce chlubila i tím, že měla nejlepší výsledek ze všech prezidentských kandidátů. Její nepoctivou aktivitu k její smůle zaznamenala kamera v místnosti.

Anketa

Který z prezidentských kandidátů je podle vás nejpoctivější?

73%

18%

hlasovalo: 19227 lidí

Tím ale její přešlapy neskončily. Významně pohořela ve volebním speciálu Novinek, kde dostala dotazník týkající se úřadu prezidenta. Ze čtyř otázek zodpověděla čtyři špatně.

První otázka, kterou Danuše Nerudová řešila, byla, zda má prezident svou vojenskou kancelář. Po krátkém zasmání kandidátka na prezidentku odpověděla: „Prezident, ehh, nic bez, ehh, schválení Poslanecké sněmovny sám udělat nemůže. Armádu řídí generální štáb,“ zakončila s úsměvem. Vojenskou kancelář však prezident má, v jejím čele je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi.

Druhá otázka se týkala státních vyznamenání, která každoročně předává prezident: Může udělená vyznamenání prezident zase odebírat? „Vyznamenání se propůjčuje,“ řekla Nerudová, která zřejmě svou nejistotu opět maskovala smíchem. Moderátorka ji však opravila, že vyznamenání může být odebráno v případě odsouzení dotyčného člověka. Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu, nezmocní-li k tomu jiný orgán.

Na otázku, jestli prezident může v době válečného stavu vetovat zákony přijaté ve zrychleném řízení, pak Nerudová uvedla: „No… to je dobrá otázka,“ dala najevo, že tápe. Po uklidnění ze strany moderátora, že má jen dvě možnosti ano/ne, si tipla: „No, asi může, když to tak říkáte,“ smála se na moderátora. Pobavena pak byla třetím oznámením, že odpověď je opět chybná. Právo prezidenta vetovat parlamentem přijatý návrh zákona může být za stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu suspendováno.

A nakonec pohořela i na čtvrté otázce, a sice, kdo je pražský arcibiskup. Nerudová uvedla, že jím je Dominik Duka, toho ale v loňském roce vystřídal Jan Graubner, kterého papež František jmenoval začátkem července. Dominik Duka byl pražským arcibiskupem od roku 2010. Proces výběru jeho nástupce trval od podzimu 2018. Duka dosud zůstával pražským arcibiskupem, protože ho v daném roce papež František vyzval, aby funkci dál zastával, dokud nebude stanoveno jinak.

Téma vědomostí vnesla do předvolební kampaně sama Danuše Nerudová, když v listopadu jásala, že „vyhrála“ v kvízu, který pro kandidáty připravili na jedné z debat. A neopomněla poznamenat, že dopadla lépe než generál Pavel, který se v oblasti bezpečnosti a mezinárodních vztahů pohyboval.

Jenže pak se na internetu objevily fotografie, na kterých Nerudová při psaní testu používá „nápovědu“ v podobě sešitku, ve kterém byla naprosto triviální data, zkoušená na základní škole, např. „vstup do EU- 2004“. S tím ji konfrontovaly moderátorky DVTV Daniela Drtinová a Daniela Písařovicová. „Já jsem do žádného taháku nekoukala, narážíte asi na můj černý deníček,“ vysvětlovala kandidátka. Do deníčku si prý dělá při debatách poznámky, aby na nic nezapomněla. „Vidíte, že už mám všechno vyplněno,“ upozorňovala nad fotografií z testu. V něm ve skutečnosti v tu chvíli ještě všechny odpovědi vyplněny nebyly a svědci zaznamenali, že po listování deníčkem do archu ještě dopisovala.

„Poznámky z debat“ obsahovaly údaje o vzniku OSN nebo data z historie Evropské unie. Nerudová ale ujišťovala, že v testu nic z těchto údajů nepoužila. „Všechny vědomosti mám tady,“ ukazovala si na hlavu.

Moderátorky se jí tedy rozhodly vyzkoušet: Kdy Česká republika vstoupila do EU a kdy do NATO? U EU si vzpomněla, že to bylo v roce 2004. „A členem NATO jsme se stali 2002“. Moderátorka Daniela Písařovicová požadovala přece jen přesnější časové určení. Vstup do EU byl podle Nerudové „někdy v květnu“ a vstup do NATO v dubnu 2002. Že to ve skutečnosti bylo už v březnu 1999 kandidátku která v té době už studovala vysokou školu, překvapilo.

Diváky pak Nerudová šokovala i na obrazovkách České televize v pořadu Hyde Park. Tam dostala dotaz přímo od divačky: „Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zajímalo by mě, jaké povědomí máte o této problematice,“ zněla otázka.

„Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a očekává se, že prezident nebude bagatelizovat bezpečnostní hrozby, které naší zemi hrozí, o kterých informuje Bezpečnostně informační služba ve svých výročních zprávách. Očekává se od prezidenta, že v době ohrožení země ukáže jasně na to, kdo je přítel, pojmenuje ho. Očekává se od prezidenta, že dá naději, dodá energii a víru národu v případě ohrožení. A samozřejmě se očekává i to, že bude velmi úzce spolupracovat s generálním štábem,“ nebyla kandidátka na prezidentku schopna uvést konkrétní pravomoci prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Její vyhýbává odpověď tak spustila další vlnu kritických reakcí, že Nerudová nezná pravomoci hlavy státu. Videozáznam Nerudové z Hyde Parku zveřejnila Karla Maříková, poslankyně SPD. A přidala peprný komentář: „Danuše Nerudová nemá vůbec ponětí o kompetencích prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Poslechněte si, jak okecávala odpověď na otázku divačky,“ uvedla Maříková.

A Nerudové vzkázala, co by si měla pořádně dostudovat: Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil ČR: schvaluje základní vojenské řády; jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta; propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům, propůjčuje bojové zástavy; stanoví průběh základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení; úpravu některých právních poměrů vojáků v záloze, vojenského kázeňského práva, vztahů mezi příslušníky ozbrojených sil a výkonu vojenské činné služby; stanoví způsob propouštění vojáků ze základní nebo náhradní služby a z vojenského cvičení; stanoví důvody, pro které lze prominout nahrazování zameškané základní nebo náhradní služby a vojenského cvičení, a služební orgán, jenž o prominutí může rozhodnout.

Pod jejím příspěvkem se zanedlouho rozhořela debata především o tom, že Nerudová je „nevolitelná“.

„Ta ví možná tak za kolik a komu prodat titul, ale jinak ví úplný...“, objevila se narážka na kauzu z Mendelovy univerzity v době rektorování Nerudové týkající se plagiátů a doktorských rychlotitulů.

„Je úplně mimo mísu. Za mne je nevolitelná,“ uvedla další diskutérka.

„Tahle rádoby dáma je blbá jak bedna kytu!! Hraje si na něco, co není a nikdy nebude,“ neudržela se Jarmila Dobová.

„Nerudová prezidentkou by byla stejná pohroma jako Černochová na obraně,“ uvedl diskutér Milan Hulec.

„Tak paní Nerudova, co odpověď, to je perla. Máme několik pohlaví a teď tohle. Ta ženská nemá žádné sebereflexe. Ona neví, co říká, to je neskutečný. A pak že lidi s titulama jsou inteligentní. Pokud vyhraje ona nebo někdo z ostatních dokonalých, tak jsme v prdeli,“ hrozil se nad výkony a postoji Nerudové Mikuláš Botos.

Konkrétně narážel na prezidentskou anketu na CNN Prima News, kde Danuše Nerudová prohlásila, že si myslí, že existují dvě pohlaví a že je třeba respektovat ty, kteří si myslí, že jich je i více: „Myslím, že existují dvě pohlaví. Respektuji ale minority, které si myslí, že těch pohlaví je víc. Jsou to nové věci. Většinová společnost z nich má strach. Je potřeba o tom komunikovat, naslouchat a vyjadřovat minoritám pochopení. To je cesta, jak tu diskusi kultivovat,“ pravila kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Ta „zabrušováním“ do tématu počtu pohlaví zaujala už dříve. V internetovém pořadu StandaShow odpovídala na otázku, kolik pohlaví vlastně existuje. „Většinová společnost se shodne na tom, že existují dvě, ale myslím si, že bychom měli respektovat, že jsou v naší společnosti minority, které mají jiné pohlaví, a měli bychom to akceptovat,“ rozpovídala se prezidenská kandidátka. Tím naštvala jak ty, kteří říkají, že pohlaví jsou pouze dvě, tak ty, kteří hájí práva menšin, stojící na odlišování kategorií pohlaví a genderu, který se mění podle toho, jak se člověk cítí.

Moderátor zopakova dotaz, kolik těch pohlaví tedy vlastně je – dvě, nebo více? „Třetí, čtvrté, páté... Už nevím, kolik jich v tuto chvíli je. Pro mě ale není důležité, kolik jich je, důležité je, aby je většinová společnost akceptovala a aby nenálepkovala tyhle lidi, protože nálepkování je to nejhorší, co můžeme dělat,“ zazněla odpověď profesorky Danuše Nerudové.