Vztahy mezi Moskvou a Bruselem se mění od selektivní spolupráce na plnou. Někteří věří, že politická krize začala vynořením ukrajinské krize v roce 2013, zatímco jiní věří, že má jiné kořeny sahající až 15 let do minulosti. Můžeme v tom najít údajně souvislost mezi výměnou na nejvyšších postech v Kremlu a rozšiřováním EU.
Dialog nepodléhá sankcím
„Existují názory, že by Rusko mělo fungovat odděleně, někteří si ale myslí, že tyto myšlenky nejsou dobré, protože všichni žijeme na stejném kontinentě. Kromě spekulací ohledně nelegální migrace a terorismu, což jsou klíčové elementy těchto vztahů, jsou zde také podobné důvody pro rozdíly ve vztazích,“ uvádí profesorka Ivanovská. „Za prvé jsou to sankce proti Rusku, které byly zavedeny až po vstupu USA do ukrajinské krize. Zde jsou kontrující sankce, které Rusko zavedlo na různé zboží. Dimitrij Orlov, ředitel agentury politických a ekonomických komunikací, věří, že je složité najít adekvátní oprávnění pro tyto sankce, protože Rusko efektivně přispívá ke stabilizaci situace na Ukrajině. Za druhé, plná implementace minských dohod je klíčovým elementem důležitých změn EU a Ruska. Za třetí, Sýrie. Jsou zde dva protichůdné pohledy. Zpomaluje se další vývoj politiky EU a Ruska směřující na Sýrii. A za čtvrté. Pro EU jsou demokratické tendence velmi důležité, zatímco Rusko potřebuje vysoký stupeň centralizace moci. Nicméně někteří vysocí politici jako Orlov zvažují, že přestože existuje tato proláklina mezi EU a Ruskem, není tak velká, aby neumožňovala plnohodnotný dialog.“
Soutěž v investicích a obchodu: EU vyhrává
„Klíčovým elementem ve vztazích mezi EU a Ruskem je Balkán, který leží na hranicích Unie, jsou zde křehké vlády a nestabilní společnost,“ vysvětluje odborník na ekonomické vztahy a slavistiku z Makedonie. „Některá společenství mají kořeny spojené s Ruskem a mezi nimi panuje silné proruské odhodlání v rámci euroskepticismu. Jakkoli má EU menší vliv na Balkáně než Rusko, obchod s EU za posledních několik let se počítá v milionech a s Ruskem v tisících.“ S přímými investicemi je to podle profesorky Ivanovské stejné. Dominují přímé investice z Evropy, Rusko však zaostává za Rakouskem, Německem, Itálií a Nizozemím. „Od roku 1991 do dneška soutěží Západ s Východem o kontrolu nad Balkánem. Ruské zájmy na Balkánu jsou politika, propaganda, ekonomika a kultura, neboli lehká moc. Propojení Balkánu s Ruskem je na více úrovních: Jednak jde o ekonomický aspekt – nárůst Ruska v energetickém sektoru, dále pak politický aspekt – Rusko je trvalým členem Rady bezpečnosti OSN. Propojení je i přes ortodoxní ideologii – rétorický panslavismus, euroskepticismus a euro-asianismus, a nezapomeňme ani na kulturně-historické propojení Ruska s Balkánem a ortodoxními ideologiemi.“
Druhá strana embarga
Významná osobnost makedonského vysokého školství poté upozorňuje na pro nás Středoevropany poměrně málo známou věc: slovenské a řecké společnosti benefitují přes společnosti v Srbsku. Kvůli sankcím, ale i z dalších důvodů je lepší exportovat přes Srbsko než přímo ze Slovenska do Ruska. „Je to příležitost pro balkánské státy vytvořit si své výhody, jako to dělají země Visegrádu nebo pobaltské státy. Při tomto snažení by měly jednotlivé země respektovat dvě pravidla. Za prvé, postavit politiku společných zájmů všech států před spolupráci a začlenění. Za druhé by se měly snažit vyhnout se negativním elementům dávat jeden druhému větší moc, jak se to často dělo dosud.“
EU a Rusko = spojenec Balkán
Balkán by měl být příkladem pro budoucí spolupráci mezi EU a Ruskem. „Hodně balkánských států chce vytvářet úspěšnou politiku a kulturní kooperaci s Ruskem, ale bez podmínečnosti na straně EU. Spolupráce by se měla týkat i Evropské unie. A nakonec: S příchodem roku 2018 hodně mladých lidí, kteří se narodili v roce 2000, dosáhne plnoletosti. To byl demograficky velmi významný rok. „Doufám, že tato generace bude schopná dosáhnout stabilního mostu mezi EU a Ruskem za spojitost a prosperitu těchto balkánských států,“ uvedla ve svém příspěvku na konferenci s laskavým svolením pro ParlamentníListy.cz profesorka Mezinárodní slavistické univerity G. R. Děržavina Šekerinka Ivanovská.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
