Skála oceňuje, jak rychle byl jeho návrh realizován. „Vyslovil jsem jej „za pět minut dvanáct“. Dovést jej ke zdárnému konci se dalo jen neprodlenými a rozhodnými kroky. Tím víc si vážím Vás všech, kdo jste je neváhali podniknout nehledě na šibeniční termín a fakt, že k řadě jiných otázek nás dělí názorové rozdíly,“ píše.

Poslanci podle něj prokázali státnickou prozíravost a skutečně dokázali něco změnit. „Dokládá to jak bizarní kličkování těch, kdo se ze svých selhání v „kauze lithium“ zkusili křečovitě vylhat i přímo na půdě mimořádné schůze PS PČR,“ tak jejich kroky připomíná.

Skála mimo jiné upozorňuje, že ti samí lidé, kteří tvrdili, že memorandum o těžbě lithia není nijak právně závazné, teď oddalují vykonání usnesení Poslanecké sněmovny (které jim přikazuje memorandum vypovědět) s vysvětlováním, že se musí poradit s právníky, jestli je vypovězení tohoto „nezávazného dokumentu“ vůbec možné.