Vladimir Putin je...Anketa
Pochybná referenda
Přesto to vedoucí centra pro studium studené války a jejích dopadů výše zmíněného ústavu zkusil. „S Podkarpatskou Rusí bych situaci nesrovnával ani trochu. Ostatně, československý prezident Beneš ji Sovětskému svazu opakovaně nabízel už od roku 1939 jako způsob jak dosáhnout kýžené společné hranice,“ řekl autor knihy Historie na rozcestí – Jak mohly dopadnout osudové chvíle Československa, v níž se spolu s několika kolegy rozepsal o tom, jestli měly dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem v roce 1938, 1948 či 1968 alternativu.
Například poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg již několikrát přirovnal okupaci Krymu ruskými vojsky k anšlusu Rakouska, tedy připojení Rakouska v březnu 1938 k nacistickému Německu. „Srovnání s roky 1936 až 1939 se nabízí spíše. Meziválečné Německo také z vlastní vůle podepsalo Locarnskou smlouvu, respektive Rýnský pakt, který pak v březnu 1936 porušilo remilitarizací Porýní. Anšlus Rakouska v březnu 1938 se také potvrzoval velmi pochybným referendem. A v případě Československa 1938 se argumentovalo právem národů na sebeurčení, většinovým osídlením pohraničí německým etnikem, strašlivým utrpením německé menšiny, což bylo stejným výtvorem propagandy jako v současnosti v případě ruského obyvatelstva na Krymu. Hitler poukazoval v letech 1938 a 1939 na to, že české země byly koneckonců 'vždy' součástí německé říše, tedy Svaté říše římské národa německého, podobně jako je nyní poukazováno, že byl Krym součástí Ruska,“ dodal.
Putin jako Kateřina II.
Nicméně tam podle Smetany analogie končí. „Putin není Hitler. Jeho režim je samozřejmě do určité míry autoritativní, ale v historické perspektivě, a v té ruské obzvlášť, nikterak extrémně, ba dokonce s formálně demokratickým nátěrem. Hitlerův režim nebyl ničím takovým ani náhodou, což bylo zřejmé už po několika měsících jeho existence. Vladimir Putin neztělesňuje žádnou tmářskou totalitní ideologii, jež by měla ambici kontrolovat život každého člověka od kolébky po hrob. Jde jen o klasickou 'demokratůru', tedy něco, co známe z Balkánu devadesátých let a co se dříve či později rozplyne či modifikuje s odchodem či smrtí osobnosti, jež takovouto autoritativní demokracii ztělesňuje,“ podotkl.
Fotogalerie: - Vznik protektorátu Čechy a Morava
Fotogalerie: - Ne ruským okupantům
„Osobně se domnívám, že Putinovi jde především o to, nějakým způsobem před vlastním obyvatelstvem kompenzovat neúspěch v podobě pádu proruského Janukovyčova režimu na Ukrajině. A možná přitom stojí o to, aby byl srovnáván s Kateřinou II., když i on získá Krym pro Rusko. Nemyslím si, že jde o první krok na cestě k nějaké grandiózní expanzi v Hitlerově stylu. Z výše uvedených důvodů takové paralely kulhají na obě nohy,“ zakončuje své úvahy Vít Smetana.
Ošidné analogie
To historik a člen Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, dnes již v důchodu, Robert Sak byl s dotazem hotov ihned. „Analogie jsou v historii vždy ošidné. Proto se jim raději vyhýbám,“ napsal do redakce autor několika historických publikací, například stručné, leč velmi výstižné, knihy Anabáze. Drama československých legionářů v Rusku.
Nicméně publicista zabývající se převážně historickými tématy Zdeněk Čech se také rozpovídal. „Obvykle to jsou účelové záležitosti ve službách té či oné propagandy. Pokud jde o situaci, která nás zajímá, tak když vezmete Krym, účelovost z toho vysloveně ční. Ten je v nadpoloviční většině obydlen ruským obyvatelstvem, které podle zpráv médií stojí na straně Ruska. Z hlediska práva na sebeurčení se tváří, že jsou v právu. Paralela k Sudetům je tedy pochopitelná. Je to ovšem svinstvo, protože stejně jako se Němci sápali na Sudety, tak se Rusové dnes sápou na Krym,“ začal autor čtyřdílné série historických knih Drsný střed Evropy.
Krym Ukrajiny z leknutí
„Vše má svá pro a proti. Český stát existuje ve svých hranicích plus minus tisíc let. Prostor Ukrajiny je zcela jiná záležitost. Ukrajina státní tradici českých zemí nemá. Jde o konstrukci nakreslenou na mapě. Nepopírám, že je tam většina ukrajinského etnika. Kdo zná Ukrajinu a místní lidi, tak rozlišit, kdo je Rus či Ukrajinec je velmi obtížné. Když jsem dělal kdysi knihu s tajemníkem ukrajinského velvyslanectví v Česku, zaznamenal jsem, že s manželkou a dcerou mluví rusky. Z toho hlediska je jazykový zákon dílem historií nepoučených lidí,“ rozvedl.
„Krym se stal součástí Ukrajiny doslova z leknutí. V roce 1954 z iniciativy pána, kterému se u nás humorně říkalo kukuřičný dědek, ale byl to velmi mocný Nikita Chruščov, se Krym stal součástí bratrské USSR. V těch dobách to bylo víceméně jedno, protože vše bylo řízeno z Moskvy. A vracet třeba Krym Tatarům, kteří tam byli suverény v roce 1783, má stejný smysl, jako kdyby měli Američané kmeni Apačů vrátit Arizonu či Severní Dakotu. Ano, byli tam také,“ doplnil Zdeněk Čech k analogiím ohledně událostí na Ukrajině.
K výrokům Karla Schwarzenberga o anšlusu či srovnávání Putina s Hitlerem pak Čech pro ParlamentníListy.cz uvedl, že nejsou příliš rozumné. „Jsou to slova unaveného starého muže," dodal expert.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský, Petr Kupka
