Jakoby se ČSSD chtěla před občany očistit za to, jak se předloni ve sněmovně postavila k zákonu o církevních restitucích. Podle mnohých kritiků - a mezi nimi nechybí spisovatelka Lenka Procházková - totiž mohli sociální demokraté přijetí normy zabránit, ale neučinili to s nasazením všech sil. Právě proto jsou jejich nynější kroky jen jakousi náplastí... O co jde?
Poslanci ČSSD totiž zveřejnili, že chtějí zvolnit tempo vydávání majetku církvím, k čemuž mají i hotový návrh zákona. Norma by prodloužila lhůtu na zkoumání žádostí o restituci majetku církvím o půl roku. Nyní je tato lhůta na posouzení žádostí totiž šestiměsíční, což ale podle sociálních demokratů zvyšuje riziko chybného rozhodnutí. Nově by tak měly příslušné orgány, tedy například Státní pozemkový úřad, na posouzení rok.
ČSSD: Cílem je, aby byl návrh přijat
„Chceme tím pomoci zabránit chybám, které by byly nevratné," informoval v této souvislosti server iDnes.cz šéf ústavně právního výboru Jeroným Tejc s tím, že jeho kolega Jaroslav Foldyna byl pověřen tím, aby o tom jednal se zástupci ostatních stran koalice. „Naším cílem totiž je, aby nebyl návrh jen předložen, ale byl také přijat," vysvětlil Tejc.
Sám Foldyna pak přes web ParlamentníListy.cz vysvětloval na dotaz čtenáře, proč ČSSD nechce v této věci vyhlásit referendum o církevních restitucích.
„Lhal bych, kdybych slíbil, že církevní restituce lze řešit v současné době, kdy již byly schváleny a smlouvy podepsány, referendem. To, co lze řešit, o čemž jsem přesvědčen a v současné době tím směrem konám, je navržení novely zákona ´o církevních restitucích´ ve věci prodloužení lhůty pro vydávání majetku o rok,“ vysvětlil Foldyna ve své odpovědi.
Podle něj je nutné v rámci tohoto roku v Poslanecké sněmovně dohodnout novelu, která zruší valorizaci finančních náhrad církvi a současně stanoví daň z příjmu pro církev, o kterou je v tuto chvíli osvobozena. „Tím zredukujeme rozsah financí, které by stát církvi ´daroval,“ dodal Foldyna na vysvětlenou.
Podle poslanců ČSSD ale bude nutností, aby byla tato norma přijata ve zrychleném režimu a začala platit ještě před tím, než úřadům vyprší půlroční lhůta. Církve a náboženské společnosti se totiž se svými návrhy musely přihlásit do konce loňského roku. Přijetí zákona by zároveň dalo sociálním demokratům a hnutí ANO více času na jednání se zástupci církví.
Procházková: To nestačí, nutné je referendum!
Jenže aktivní bojovnice proti církevním restitucím Lenka Procházková říká, že jen takováto aktivita, navíc jedné politické strany, nestačí.
„Ono vskutku do půl roku není možné, aby úředníci stačili zjistit kolem vydávání správné údaje. Jenže podle zákona to musejí rozhodnout, takže i po prodloužení této lhůty se budou ony majetky vydávat šmahem. Takže já bych to ohodnotila asi takto: Nynější snaha ČSSD je jen první pomoc. Snaží se opravit jen detail v zákonu, zatímco já bych celý zákon zrušila, nebo udělala novelu, aby se mohly ověřovat podklady důkladně a ne pod časovým stresem,“ zmínila pro ParlamentníListy.cz Procházková.
Ona sama by tak byla pro referendum. „To totiž není záležitost jen jedné politické strany, to je záležitost všech! Proto by lidé měli mít možnost se k tomu vyjádřit,“ zdůraznila.
„Na druhou stranu buďme rádi za takovéto uvažování. Jak už jsem ale uvedla – je to jen malý krok. Na velký krok asi není tato sněmovna zařízená. Já ale podporuji snahy každého v této věci,“ řekla dále Procházková.
Mají asi špatné svědomí...
Podle ní to ale spíše vypadá na to, že ČSSD má problém sama se sebou, neboť tato strana vlastně zákon o církevních restitucích propustila do třetího čtení.
„Já už jim proto v tomto moc nevěřím. Měli tomu zabránit a ne tvrdit, že se při hlasování vypárují. Když šlo o tak důležité hlasování, tak měli být tehdy na svých značkách ve sněmovně všichni. Já jsem jim toto neodpustila a ztratili u mne důvěru. Myslím si navíc, že právě kvůli těmto církevním restitucím klesla straně důvěra u lidí, a proto mají teď v preferencích jen dvacet procent. Lidi jim asi ten postoj k restitucím neodpustili. Prý dokonce kolují seznamy poslanců z ČSSD, kteří to propustili do třetího čtení jenom tím, že tam nebyli,“ zlobí se Procházková.
Společně s režisérem a dokumentaristou Václavem Dvořákem spisovatelka před časem spustila o církevních restitucích webové stránky: www.stop-cirkevnim-restitucim.cz.
Chtějí, aby jim lidé posílali dokumenty
„Máme tam vyvěšené i vyjádření k tomu, proč nám policie zamítla trestní oznámení kvůli Zelené hoře. Kriminální služba české policie totiž prý neshledala na procesu vydávání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou nic protizákonného a v tomto smyslu nás informovala,“ informovala dále Procházková ParlamentníListy.cz.
Podle ní by bylo třeba, aby jí přes tento web občané posílali své náměty, a i kopie různých dokumentů, které zasílají na státní zastupitelství, nebo na různé úřady.
„Ráda bych, aby mi to lidé v kopiích přeposílali. Aby bylo místo, kde se to shromažďuje. Abychom jednou - až se nás naši vnukové zeptají, proč jsme mlčeli - mohli dokázat, že jsme nemlčeli. Naopak, udělali jsme mnoho kroků v tomto, ale narazili jsme na zeď. Vrchnost totiž nepochopila, že máme toto zadřené pod kůží a že nám žádné nové učebnice dějepisu nemohou mozek zatemnit, to je totiž obecné téma,“ dodala Procházková.
Referendum chtějí i komunisté
Referendum kvůli církevním restitucím prosazuje i KSČM. Loni v létě předseda komunistické partaje Vojtěch Filip dokonce řekl, že pokud by po předčasných sněmovních volbách měly spolupracovat levicové strany pospolu, pak prý má KSČM jasný požadavek: Bude chtít uspořádat referendum k zákonu o církevních restitucích, podle něhož se vydává církvím majetek. Norma je totiž podle komunistů špatná a přestože už platí, chtěli by zákon po volbách pomocí referenda zrušit.
„Nejde o žádné restituce. V samotném zákoně jsou jmenovány jako obdarované církve, které nemohly být předmětem restitucí, protože vznikly až po roce 1989,“ upozornil loni v srpnu Filip v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že přezkoumání si zaslouží i samotný rozsah vraceného majetku.
„Pokud by se lidé v referendu vyslovili pro zrušení takového zákona, tak by ty kroky, které byly v době platnosti, zůstaly platné, a po zrušení zákona by nastalo nové jednání,“ dodal Filip pro rozhlas.
_profil_top.jpg)
Komise zatím domluvy nedosáhla
Na základě smluv o finančním vyrovnání Česká republika v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun (59 miliard korun navýšených o inflaci) a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet církvím pravidelné roční příspěvky na jejich činnost. Církve od státu kromě toho mají dostat i majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou muset ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.
Ke konci února Ministerstvo kultury evidovalo celkem 5198 výzev, které se týkají 112 564 pozemků a 1835 staveb.
Se zástupci církví jednají o snížení náhrad jak zástupci sociálních demokratů, tak i zástupci hnutí ANO. Za ČSSD vyjednávají místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, Karel Machovec a právník Jan Kudrna, za ANO pak Margita Balaštíková a Radek Vondráček.
Prozatím proběhly dvě schůzky, na nichž se ale vládním stranám nepodařilo přesvědčit církve, aby se vzdaly inflační doložky u finanční náhrady za nevydaný majetek, či aby přistoupily na to, že by se finanční náhrada snížila z 59 miliard korun o 13 miliard korun. Podle Gajdůškové zatím církve souhlasily s tím, že bude veřejný náhled do jejich hospodaření a že budou ve výročních zprávách zveřejňovat své záměry, jak v budoucnu s financemi naloží, zda je budou směřovat do veřejně prospěšných záležitostí.
Lid je převážně proti
Majetkové vyrovnání státu s církvemi navíc stále odmítají více než dvě třetiny české veřejnosti. Kupříkladu jeden ze starších průzkumů společnosti SANEP uváděl, že počet lidí, co požaduje k otázce restitucí vyhlášení referenda, se pohybuje také až kolem šedesáti procent. S církevními restitucemi pak v roce 2012 jednoznačně nesouhlasilo 69,4 procenta respondentů.
S majetkovým vyrovnáním s církvemi pak podle loňského průzkumu od SANEPu dokonce nesouhlasí 74,5 procenta domácí populace. Dvě pětiny lidí se navíc domnívají, že církevní hodnostáři majetky zneužijí a finanční prostředky využijí k obohacení. Čtvrtina dotazovaných si pak myslí, že církve majetek v žádném případě nevyužijí k prospěchu nemocných, nezaměstnaných či chudých.
Ústavní soud (ÚS) sice loni zamítl stížnost proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi, lidé ale s tímto rozhodnutím podle SANEPu také nesouhlasí. Celkem 64,3 procenta dotázaných rozhodnutí ÚS totiž odmítají. Navíc 46,4 procenta respondentů zákon považuje za nemravný a protiústavní.
Odmítavý postoj lidí k normě s největší pravděpodobností podle SANEPu pramení z objemu majetku, jenž má být církvím navrácen. Převážně ateistická domácí populace totiž nemá k církvi žádný osobní vztah.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
