Ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích začíná Petr Žantovský tím, jakou pozornost na sebe dvěma výroky strhl Václav Klaus. „Stal se opět po nějakém čase zcela určitě vědomě terčem, a to nejen mediálním. Začnu tím, že vyzval veřejnost, aby nevolila ODS, což se dalo očekávat i z hlediska posledních pěti let vývoje této strany. Jen bych připomněl kongres v roce 2008, kdy tehdejší předseda Topolánek nazval Václava Klause uschlým pařezem a ODS se tehdy ke svému zakladateli postavila značně zády. Nebylo divu, že Klaus vrátil i to čestné předsednictví,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Václav Klaus možná hraje o to, aby strana ve volbách opravdu výrazně prohrála a byla tak přinucena postavit se na nějaké nové nohy. „To, co předvádí teď, je zoufalství. Klausovi jako zakladateli nemůže být příjemné vidět, co ODS vyvádí za nezvedenosti. A to, že vyzval veřejnost, aby nechala ODS vykoupat ve vlastní šťávě, chápu jako v podstatě zdravou výzvu a poslední pomoc ODS,“ konstatuje Petr Žantovský s tím, že jiná věc už je, jestli měl Václav Klaus dodávat druhou větou, že podporuje Hlavu vzhůru!
Němcová pořádně přestřelila
To ale považuje za jeho soukromou věc. „Tak jako Miloš Zeman píše na plakátech, že bude volit Zemanovce, tak Václav Klaus prohlásil, že bude podporovat Hlavu vzhůru! Na to má svaté právo. Ale to, jakým způsobem na to zareagovala ODS, je velmi dramatické. Zachovala se přesně způsobem potrefené drůbeže. A zejména to vyvrcholilo prohlášením paní Němcové, volební lídryně ODS, která uvedla, že ´Klaus podporuje destrukci demokratického systému´. To si myslím, že paní Němcová silně přestřelila,“ upozorňuje mediální odborník, že pokud si tohle expředsedkyně sněmovny myslí, tak by si měla zopakovat, co to je demokratický systém.
Psali jsme:
„Ten spočívá mimo jiné v tom, že každý má právo říkat si, co si opravdu myslí a o čem je přesvědčen. To je princip demokratického systému a nevím, jak by svým prohlášením měl Václav Klaus podporovat jeho destrukci. Spíše se domnívám, že paní Němcová odmítá respektovat právo druhého vystoupit se svým názorem, a naopak to je směr k destrukci demokratického systému. Jestliže budeme jedny názory prohlašovat za správné a druhé za nesprávné, tak od toho už je velmi blízko k tomu, abychom jedny názory prohlásily za povolené a druhé za zakázané. To už máme v naší minulosti docela slušně prožito,“ připomíná Petr Žantovský.
Vstupovali jsme do úplně jiné EU
Politickou i mediální scénu rozbouřil Václav Klaus podruhé avízem na svou novou knihu, když otevřeně vyzývá k odchodu z Evropské unie. „Poslouchal jsem v jedné televizní debatě pana Macha, což je bývalý Klausův poradce a zároveň předseda Svobodných a také člověk, který jediný, pokud vím, v České republice napsal opravdu odbornou studii, jak vystoupit z Evropské unie. Má na to systém postupných receptů a kroků a myslím si, že Mach je Klausovým pokračovatelem v téhle myšlence,“ podotýká Petr Žantovský.
Pozorný posluchač slov Petra Macha určitě chápe, že nejde o žádné vyhlášení války pomyslnému či faktickému sdružení bruselských byrokratů, ale o sebezáchovný pokus, aby země přežila, aby měla do budoucna nějaký potenciál, a ten může hledat jen sama v sobě. „Jestliže Václav Klaus ve své knize vyzývá k opuštění Evropské unie, má k tomu celkem jasný důvod. Knihu jsem ještě nečetl, jsem na ni zvědavý, ale ten důvod spočívá v tom, že jsme vstupovali do úplně jiné Evropské unie, než která dnes defiluje před našima očima. To jsou dvě různé instituce a do té dnešní jsme nevstupovali,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
S Bruselem na věčné časy
Z ohlasů Klausových politických odpůrců ho zaujalo vyjádření prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. „Vůbec nemluvil k podstatě věci, neřekl, jestli je pro nás výhodné být v Evropské unii, ale pouze prohlásil, že tam máme zůstat, abychom mohli být účastníky diskuse v hlavním proudu. Když už dojdou argumenty pro kvalitu nebo pro výhodnost EU, tak se oháníme tím, že se zúčastníme diskutování v hlavním proudu. Nic takového. Náš hlas je v EU vinou Lisabonské smlouvy tak miniaturní, že nemáme sebemenší šanci cokoli ovlivnit. A pokud pan Kalousek nebo jiní lidé tvrdí opak, tak vědomě nemluví pravdu,“ tvrdí mediální odborník.
Mirek Topolánek
Okamžitě to začala papouškovat všechna proevropská média, což jsou v České republice opravdu všechna. „Bavím se o tištěných a elektronických médiích, neznám jediné médium z této oblasti, které by bylo aspoň eurorealistické. Všude tečou proudy velké servility a připomíná mi to takovou uniformní prokomunistickou propagandu těch 50. až 80. let, kdy všechna média také říkala, jak to je se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Tak teď je to s Bruselem na věčné časy. Ale národ se tím nenechává zmást a význam médií v těchto klíčových ideově-taktických okolnostech je čím dál menší,“ myslí si Petr Žantovský.
Nesmyslné předvolební téma o Mašínech
Druhým tématem ohlédnutí jsou předvolební diskuse v České televizi. „Byl jsem velmi zvědavý na to, jak se toho zhostí noví moderátoři místo Václava Moravce, paní Písařovicová a pan Železný. Jejich moderování má svůj vývoj, já jsem viděl dvě diskuse od každého z nich. Paní Písařovicová byla při diskusi s lídry z Vysočiny velice nejistá a stále hleděla do počítače. Vypadalo to, že jí tam někdo on-line píše otázky, které má klást, a bylo to dosti trapné, musím říct. Plavala v tom jako leklá ryba v prudké vodě a vůbec nestačila na formát tohoto pořadu,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Při čtvrtečním pořadu se zástupci stran z Plzeňského kraje se zase podivoval nad tématy diskuse. „Vytáhl jsem si tři témata, kterým bylo věnováno snad nejvíc času, a to jsou bratři Mašínovi, spor o kůrovce na Šumavě a spalovny. Volby by měly určit směřování země v zásadních věcech. Věnovat dvacet minut otázce bratří Mašínů, to je opravdu mimo a opravdu by mě zajímalo, kdo tyhle tématické bloky moderátorce vymýšlí a z jakého důvodu. Nepochopil jsem to. Opravdu nevím, jestli se někdo rozhoduje, že zvolí tu či onu stranu podle jejího názoru na kauzu bratří Mašínů. Dost o tom pochybuji,“ poznamenává Petr Žantovský.
Železný lepší o tři sta procent
Vývoj zaznamenal i u Jakuba Železného. „Když jsem sledoval jeho besedu s politiky z Pardubického kraje, tak mě velmi mile překvapil a říkal jsem si, že Česká televize udělala opravdu dobře, že vyměnila okoukaného pana Moravce za méně okoukaného pana Železného, protože se velmi poctivě a profesionálně zhostil role moderátora, který nedělá politiku a snaží se otevírat prostory lidem, kteří tam sedí. Byla to dobře odvedená práce. Možná to bylo dáno tím, jak jsem si později vysvětlil, že ve studiu byli méně známí lidé, a tudíž bylo snadnější ovládnout vnitřní novinářské puzení bojovat s těmi celebritami. To je taková hloupá představa, která u mnohých novinářů vyvolává pocit, že by měli tu celebritu jaksepatří nakopnout a ponížit, a to se v tomhle případě nedělo,“ oceňuje mediální odborník.
Ing. Hana Orgoníková
O dva dny později se to však s hosty z Královéhradeckého kraje už do značné míry dělo. „Pan Železný mě docela zklamal, protože oproti té ´pardubické´ debatě byl tentokrát agresivnější, skákal hostům do řeči, ironizoval paní Orgoníkovou. To je naprosto nevhodné, aby moderátor předvolební diskuse jakéhokoli hosta z ironizoval nebo zesměšňoval. Dokonce se jí jednou omlouval, protože už mu asi došlo, že to nebylo správné. V této debatě byli už známí lidé jako exministr Heger, předseda lidové strany pan Bělobrádek a pan Železný asi v tu chvíli propadl pocitu, že s těmi lidmi bude nějak bojovat, a to nebylo dobré. Každopádně oproti paní Písařovicové předvádí pan Železný o tři sta procent vyšší profesi, to je jednoznačné,“ míní Petr Žantovský.
Uměle vnášená témata do veřejného diskurzu
I třetí téma je podle mediálního odborníka příznačné a týká se čtvrtečního pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou. „Ten se zabýval otázkou, zda rodit děti v porodnicích, nebo v domácí péči. Já jsem si nad tím pořadem kladl jednu podstatnou otázku. Proč vlastně některá témata vstupují do veřejného diskurzu, kdo do něj neustále vnáší téma Mašínové, téma kůrovec a podobně. Tam se dají pojmenovat jasné a poměrně objektivní faktory, které by měly tu či onu otázku definovat a stavět ji do historických nebo vědeckých mezí. A podobné je to i s těmi domácími porody,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Světový trend posledních desítek let ukazuje, že možnost rodit pod dozorem lékařů v nemocničních zařízeních je pokrok, k němuž se lidstvo v té bohatší části světa, ke které naštěstí patříme, dopracovalo. Teď někdo, nevím z jakého důvodu a proč, třeba proto, že nemá jiná témata, to se týká především různých levicových aktivistů, těch ekologických organizací, vytváří nové téma z toho, že budeme negovat ten pokrok, ke kterému jsme se dopracovali a který nám drtivá většina toho méně bohatého světa záviděla, že ženy mohou rodit pod dozorem lékaře, tak budeme vracet do diskurzu, že se má rodit doma,“ pozastavuje se Petr Žantovský nad tím, proč bychom měli tvrdit, že domácí porod je lepší než špitální.
Na překupnické stanice s dobrem nemáme
Měli bychom se bavit úplně o něčem jiném, a to v pořadu také zaznělo, jak zlepšit pokrokový porod v nemocnici. „Jak odstranit nebo zmenšit rizika, že vznikne nějaký problém. O tom se bavme, stejně jako o kvalitě nemocniční péče. Ale proboha nebavme se o tom, jestli ji máme zvolit. Když máme zánět slepého střeva, tak asi také nepřemýšlíme o tom, jak si ho rozeženeme domácí péčí a nějakými obklady, ale budeme směřovat do špitálu. To je podobné. Je tady nějaké riziko pro lidský život a od toho, aby ho zmenšovali, jsou tady lékaři. Říct, že je něco jiného lepší než toto, je zástupný a demagogický postup a vskutku nevím, proč se tím máme zabývat,“ domnívá se mediální odborník.
Ing. Miloš Zeman
„Suma sumárum všechna ta umělá a zástupná témata, která vstupují do médií a zabírají tam prostor, někdo vytahuje a živí se tím. Je známo, že na podobných aktivitách počínaje ve velkém měřítku třeba Greenpeace se točí hromady peněz. Ty peníze jsou buď od soukromých, ale hlavně z veřejných zdrojů. Všechny ty spolky a organizace mají nekonečné příjmy z veřejných rozpočtů a utrácejí je tím, že pečují o naše ´dobro´. Já si myslím, že by si každý člověk měl o to své ´dobro´ pečovat sám a zaklepat státu na dveře, když už toho není schopen. A na to, abychom platili nějaké překupnické stanice s dobrem, tak na to ani ta naše civilizace není dostatečně bohatá,“ ujišťuje Petr Žantovský.
Jako kdyby o Zlatém slavíku rozhodoval Karel Gott
„Závěrem si neodpustím poznámku ke zprávě, podle níž byly ParlamentníListy.cz nominovány na anticenu v anketní soutěži Křišťálová lupa. Pobavilo mě to z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních anket, kde rozhodují hlasy čtenářů, tak v této kategorii bude laureáta anticeny vybírat tzv. odborná porota. Vždy, když se v jakékoli branži, ať jde o média, film, divadlo či cokoli jiného, postaví nějaká údajně nezávislá porota, tak se vždy skládá z lidí, kteří jsou zevnitř branže a mají v ní nějaké zájmy. Proto je třeba všechny podobné poroty a její výroky brát s velikou rezervou. Vždy si můžeme myslet, že tam je nějaká vedlejší motivace. Ať už je to sledovanost a zájem lidí o to které médium,“ upozorňuje mediální odborník Petr Žantovský.
Pokud bychom chtěli získat nezávislý odborný názor, museli bychom sestavit porotu nebo posuzovatelský tým z lidí absolutně mimo svět vzájemně si konkurujících médií. „K tomu zjevně nedošlo, nevím o tom, že by ta porota byla sestavena z akademických odborníků, politologů nebo sociologů, tedy lidí, jichž se činnost médií dotýká, kteří je sledují, ale zvenčí, nikoli, kteří je vyrábějí. Jestliže členem té poroty je kupříkladu pan Tabery z Respektu, tak to je přece kolize zájmů jako Brno. Neumím si představit větší. To je, jako kdyby Karel Gott rozhodoval o tom, kdo bude Zlatým slavíkem, jestli on, nebo pan Klus. To je absurdní. Proto mě všechny ankety, v nichž rozhodují ´odborníci´, nezajímají,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Poražená prezidentská kampaň shrábla cenu
A v té souvislosti připomíná, že letos v červnu byla absolutním vítězem ankety Česká reklama o nejlepší PR kampaň vyhlášena kampaň Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách. „To mi také přišlo velmi zábavné, že tzv. odborníci ocenili kampaň, která nevedla k prodeji toho produktu. První cenu tak dostala kampaň za prohru. Je to hra nějakých na sebe hrajících – jak říkal Miroslav Macek ´hochů, co spolu mluví´. Chodí spolu do kaváren, dolaďují si vzájemně názory, ať už na Václava Klause nebo na ParlamentníListy.cz, to je úplně jedno. Je to parta, která má unisono postoj, který je dán jejich aktivitami vůči politické scéně za těch pětadvacet let od roku 1989. A tak je třeba to vzít a tak je třeba to chápat. Je to politikum,“ podotýká mediální odborník.
Prý i v tom, když někdo říká o Parlamentních listech, že jsou takové či onaké, se vždy najde kus politika. „Samozřejmě ParlamentníListy.cz jsou politický bulvár, ovšem, když se podíváte do jejich obsahu, tak si můžete tu a tam říct, jestli ten titulek není přestřelený, jestli není zbytečně nafouklý, jestli není moc vstřícný vůči čtenáři a neláká na to zboží uvnitř jakoby podpásovými prostředky. Ale to patří k žánru. Na druhou stranu, když se pak podíváte pod ten lákavý titulek, tak zjistíte, že ten článek nelže. Podstata mediální komunikace je v tom, aby se nezveřejňovaly lži. Aby se zveřejňovalo to, co je pravda, nebo alespoň ta část pravdy, která je v danou chvíli k dispozici. A já mám za to, že ParlamentníListy.cz zveřejňují pravdu. Tak o co jde?“ ptá se na závěr Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
