Pravidelný čtvrteční pořad České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou měl třetího prosince večer výbušné téma. Prezidenta Miloše Zemana. Na otázku, jestli rozděluje společnost, odpověděl poměrně jasně a překvapivé to nebylo. „Pořad potvrdil, že obě skupiny se dlouhodobě přetahují o veřejný prostor, o to, kdo má právo popsat veřejné mínění a vnitřní veřejné pohnutky společnosti. Jenom se pingpongovým způsobem přetahovaly o minulost, výroky, vytržené komentáře. Nebyly tlačeny, aby se na nějaký fenomén podívaly trochu hlouběji, v detailu. Bylo vidět, že základním posláním obou skupin je býti viděn divákem a přetloukat si mezi sebou argumenty a banálně se přetahovat,“ okomentoval pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček. 

 

„Vůbec se necitovalo, nepracovalo s projevem prezidenta republiky ze 17. listopadu, který je velice důležitý. Případně s některými klíčovými vystoupeními a projevy, které mají nějaký vztah ke strategii prezidenta a k aktuálnímu dění,“ vypozoroval.

 

Podrobný záznám z pořadu Máte slovo:

• Pan prezident je k oponentům ještě laskavý. Sluníčkáři jsou fašisté. Napjatě očekávaná debata u Jílkové skutečně stála za to

I bez zhlédnutí tohoto pořadu je zřejmé, že nejen prezident Zeman společnost rozděluje. Ona je rozdělená tak jako tak. „Přesně. Myslím, že už to není ani tak o Miloši Zemanovi. Že to dělení by zůstávalo dál. Je tu problém, že není vůle elit – lidí, kteří mají znalost věcí příštích – rozebrat pohnutky, obavy společnosti a nějak se s nimi poprat. Vede se tu utloukaná a nálepkování, že veřejnost má absolutní pravdu ve svých obavách, nebo že veřejnost nemá co rozhodovat, protože není odborníkem. A má si nechat od nich poradit. To nejvíc zazlívám všem veřejným debatám, které skončí na tom, že je někdo Zeman, nebo Schwarzenberg. Buď je někdo Antibabiš, nebo Babiš. Či je někým jiným, nebo absolutním radikálem. Ale nerozebírá se podstata těch pohnutek, obavy společnosti, případně, jak je řešit. To se, bohužel, nestalo ani teď,“ konstatoval Kubáček.

 

V pořadu se hodně rozebírala účast Miloše Zemana na Albertově 17. listopadu, kde stál vedle Martina Konvičky. Není něco podobného od prezidenta opravdu nevhodné, co jen ještě více rozdmýchá vášně? Což si Miloš Zeman při své vysoké inteligenci musí jasně uvědomovat. „Nebudeme si nalhávat, že autorita prezidenta republiky je jinou autoritou. Je úlohou a rolí naprosto odlišnou společenskou odpovědností. Neplatí, že by prezident republiky neměl hledět, na jaké akci a s kým vystupuje. Je samozřejmě nesmírně důležité, co říká. Ale prezident měl vědět, kdo bude na pódiu. Má právo zvolit jiné aranžmá či jinou příležitost, nebo své pódium, kde bude svůj projev pronášet. Je velkou a dlouhodobou chybou Miloše Zemana, že s tímto takto nepracuje. Aby maximalizoval svá sdělení a účinek svých slov. Tohle uměl dobře svého času Václav Klaus a doslova si hrál s tímto postupem. Miloš Zeman podobně jako Václav Havel toto extrémně podceňuje,“ vysvětlil politolog pro ParlamentníListy.cz.

Fotogalerie: - Zeman na Albertově

Studentský Albertov:

Rektor Mikuláš Bek na Albertově: Jde o dvě stránky naší povahy, které se sváří v každém z nás

Takže apolitická akce k uctění 17. listopadu? A co ty rudé trenky, ukrajinská vlajka a šéf muslimů... První politické reakce na dnešní Albertov

Úplně vše ze „skutečného“ 17. listopadu: Zemanův mozek je uprchlík. Plebejský národ. Muslim na Václaváku: To, co bylo v Paříži, je stará ruská taktika!

Není důvod, aby tento den všude pobíhali těžkooděnci, říká organizátor studentské akce na Albertově

Albertov na podporu Miloše Zemana:

Jiří Ovčáček nemilosrdně pro PL: Sobotka vystřelil z pomyslného děla na Hrad. Tento ostrov svobodného myšlení má ale pevné zdi. A není pravda, že prezident naštval celou ČSSD

Na Albertově byla naplněna skutková podstata trestného činu, přednášel europoslanec. Nato vykřikl muž z publika: Mně se Zemanův projev líbil. Předejte mě policii, tady jsem!

Táňa Fischerová: Nahnat nám strach a potom nás lépe ovládat. To je přesně to, o co šlo od zapálení Reichstagu Hitlerem. A Zemanovi důrazně vzkazuji...

Studenti, rektoři, primátorka... poprvé od roku 1989 akci na Albertově nenahlásili, utřel Matěj Stropnický nespokojence. A nastala mela. Plivla si i Kateřina Jacques

Tábor kritiků prezidenta reprezentovali europoslanec Jiří Pospíšil, profesor Tomáš Klvaňa a obchodník, původem ze Sýrie, Chalid Bitar. V týmu zastánců prezidenta Zemana se objevili jeho mluvčí Jiří Ovčáček, senátor Jaroslav Doubrava a podnikatel Jiří Spurný. Zaujal z nich někdo Jana Kubáčka v pozitivním či negativním ohledu? „Bylo pro mě překvapením, jak oba tábory jely v resentimentech, ve starých příkladech. I tato debata byla důkazem, že přímá volba vlastně ještě neskončila a stále trvá přetahovaná všemi povolenými postupy, symboly a argumenty. Nic nového se neobjevilo,“ povšiml si. 

 

Zejména ho to překvapilo u kritiků Miloše Zemana. „Čekal bych, že budou mít argumenty připravenější a mnohem propracovanější. Jediný zajímavý argument byl podle mě ten, který zdvihl Jiří Pospíšil. Kdy přirovnal nejmenování dvou profesorů kvůli některým důvodům a vedle toho ocenění komunistického ministra Tomana, případně debatu okolo ředitele společnosti Preciosa Karla. To byl z mého pohledu jediný relevantní argument, který opravdu stál za hlubší rozbor,“ domnívá se.

 

„Ale jinak byla pozice kritiků Miloše Zemana o věčných klišé. Neříkám, že tábor prezidenta byl připravenější. Ale jejich role byla spíše vysvětlující a sekundující a nakonec tu debatu zvládli více a silněji než jeho oponenti. Protože ti jeli pouze v zajetých titulcích novin. A to je málo,“ uzavřel své hodnocení Jan Kubáček.