Necelá třetina lidí si nevybrala žádného ze tří potenciálních kandidátů zvažovaných stranami vládní koalice. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro Českou televizi, jehož výsledky dnes ČT zveřejnila.
Lidovci uvažují na post eurokomisaře o Roithové či o Svobodovi
Sociální demokracie už dala najevo, že chce exministra financí Mertlíka do komise opravdu nominovat a hnutí ANO takto podpořilo lídra své kandidátky Teličku. Roithové kandidaturu dosud představitelé KDU-ČSL zatím jen zvažují. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že uvažují také o svém lídrovi kandidátky do Evropského parlamentu Pavlu Svobodovi.
Prvním českým eurokomisařem byl po vstupu ČR do Unie v roce 2004 právě Telička. Zhruba již po půlroce ho ale vystřídal bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD), po něm v roce 2010 následoval Štefan Füle.
Z citovaného průzkumu pro ČT rovněž vyplynulo, že Telička má nejvyšší podporu u pravicových voličů. Mertlíka sice podporuje víc levicových voličů než Teličku, ale jeho náskok před kandidátem ANO je i u nich těsný. Průzkumu se před evropskými volbami zúčastnilo zhruba 1200 plnoletých lidí.
Telička si tentokrát pro mandát došel
Telička i Mertlík dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce zájem o funkci eurokomisaře potvrdili. Prvně jmenovaný za svou výhodu považuje mj. to, že na rozdíl od Mertlíka kandidoval v eurovolbách. Když ho v roce 2004 v Evropské komisi nahrazoval Špidla, novináři i politici mu prý vyčítali, že nemá politický mandát od voličů. „Tentokrát jsem si pro ten mandát šel," řekl. Dodal ale, že pokud by se dnes večer po oznámení výsledků evropských voleb ukázalo, že v nich on či hnutí ANO neuspěli, svou kandidaturu na eurokomisaře by si dovedl „těžko představit".
Mertlík řekl, že jeho nominace do komise je výrazem snahy sociální demokracie usilovat za Českou republiku o místo eurokomisaře, který má na starosti některou z ekonomických oblastí. Takových míst je podle něj v komisi skoro polovina, některá jsou ale prý pro Česko zcela nerealistická, třeba ta spjatá s eurozónou, v níž ČR není.
Nízká účast je důsledkem selhání politiků
Telička míní, že Česká republika by si už mohla sebevědomě říct o některé z aspoň středně významných portfolií. To ovšem podle něj předpokládá, že tuzemští politici po deseti letech členství země v EU začnou nastolovat skutečná evropská témata a přestanou dělat ve vztahu k EU politiku „okopávání kotníků".
S Mertlíkem se Telička shodl na tom, že pravděpodobně rekordně nízká účast českých voličů u evropských voleb je také důsledkem selhání politiků, kteří nedokázali evropskou agendu srozumitelně představit.
ČT uvedla, že neoficiální jednání o tom, jaké místo by ČR mohla v Evropské komisi obsadit, už začala, v úvahu prý připadá třeba místopředseda komise pro institucionální vztahy a administrativu, eurokomisař pro výzkum a inovace či komisař pro spotřebitelskou politiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
