Hlasování v Iowě a následně ve státě New Hampshire nebylo pro budoucí prezidentské nominace klíčové jenom z pohledu, že jde o samotný začátek primárek, ale má své historické konotace. Za posledních více než čtyřicet let nezískal konečnou prezidentskou nominaci žádný z kandidátů demokratů ani republikánů, aniž by nezvítězil aspoň v jednom z těchto států. Čestnou výjimkou byl demokratický prezident Bill Clinton v roce 1992. Letošní souboj sliboval skutečné drama, protože ani v jedné straně to zatím podle předvolebních průzkumů nevypadalo na jasného vítěze. Všichni favorizovaní kandidáti proto v posledních dnech mohutně finišovali a bojovali na svých shromážděních doslova o každý hlas.
Mezi republikány se z pohledu celých Spojených států držel dlouhodobě na špici americký miliardář Donald Trump, ale právě v Iowě jeho vedení nebylo zdaleka tak přesvědčivé. Poslední průzkumy ukazovaly, že má v čele republikánů podporu 28 % voličů a pětiprocentní náskok na druhého v pořadí, texaského senátora a oblíbence konzervativní platformy Tea Party Teda Cruze. Vítězství prozatím třetího z republikánů, brzy pětačtyřicetiletého senátora z Floridy Marca Rubia, se vzhledem k jeho aktuální podpoře voličů ve výši 15 % příliš neočekávalo, ale bez šancí na dobrý výsledek nebyl bezpochyby ani on. To se nakonec také potvrdilo, byť samotný Rubio patrně nečekal, že by se po vyhlášení výsledků hlasování mohl Trumpovi přiblížit na jedno procento.
Nejvíce pozornosti se pochopitelně zaměřovalo na souboj mezi Trumpem a Cruzem, kteří mají na mnoho ústředních témat společně názory. Na rozdíl od ostatních republikánských kandidátů na sebe také dlouho nijak neútočili. To se změnilo při šesté společné debatě republikánů před dvěma týdny. Trump se pustil do Cruze kvůli tomu, že se narodil v Kanadě, a pokud by náhodou uspěl v prezidentských volbách, demokraté by dle Trumpa jeho vítězství z tohoto důvodu okamžitě napadli u soudu. Americká ústava skutečně říká, že prezidentem země se může stát pouze člověk narozený ve Spojených státech. Všeobecně se ovšem předpokládá, že to platí i pro Američany narozené v zahraničí americkým rodičům. A to je také případ Cruze.
Texaský senátor však nezůstal Trumpovi nic dlužen. Poukázal na to, že je americký miliardář pouze nervózní z vývoje průzkumů veřejného mínění, a proto se snižuje k těmto osobním útokům. „S něčím podobným přišel volební tým Trumpa již vloni na podzim a tehdy jsme toto téma také celé vyřešili. Od té doby se americká ústava nezměnila,“ poznamenal ironicky Cruz na diskusi pořádané Fox Business Network. Na oplátku poté vyčetl Trumpovi, že vzhledem k jeho působení v New Yorku může těžko zastávat skutečně konzervativní hodnoty. Přitom oba dva republikánští kandidáti dle názorů mnoha politologů usilují právě o konzervativní část republikánského voličstva. Cruz například otevřeně vystupuje proti potratům a homosexuálním sňatkům.
Nicméně po vyhlášení výsledků Trump „sportovně“ uznal vítězství a při gratulaci Cruzovi si jakékoli jedovaté poznámky odpustil. Jak zmiňují politologové, po výsledcích v Iowě si značná část republikánů patrně oddychla. Představa, že by měl získat republikánskou nominaci kontroverzní Donald Trump, vedoucím představitelům strany na rozdíl od běžných voličů příliš po chuti nebyla. Ani po triumfu v klíčovém státě Iowa samozřejmě nemá Cruz zdaleka nic jistého, ale Trumpovo sebevědomí utrpělo značné šrámy. Neúspěch hned v prvním oficiálním měření sil může silně ovlivnit jeho prozatím oddané příznivce, a pokud by neuspěl ani v New Hampshire, hrozil by odliv minimálně části z nich do Cruzova tábora.
Mezi demokraty byla před startem primárek v Iowě situace obdobná jako u republikánů. Také tady se těšil lídr strany, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, z pohledu celých Spojených států značnému náskoku na druhého v pořadí, vermontského senátora Bernieho Sanderse. Ale přímo v Iowě to rozhodně žádná sláva nebyla a dle průzkumu měla manželka bývalého prezidenta Billa Clintona na pětasedmdesátiletého představitele levicového proudu demokratů náskok jen tři procenta. Přitom na Iowu Clintonová nemá příliš dobré vzpomínky, protože před osmi lety měla podle průzkumu jen několik dní před začátkem primárek náskok na Obamu dvacet procent, a nakonec mu podlehla a skončila až na třetím místě.
Tentokrát se tedy Clintonová takového šoku jako před osmi let nedočkala, ale přesto patrně doufala v lepší výsledek než vítězství o sotva jedno procento. Buď jako buď, Clintonová zcela jistě zvítězí co do počtu delegátů, což je rovněž důležitý ukazatel. Na svoji stranu jich získala čtyřiadvacet, zatímco Sanders o tři méně. Třetí v pořadí Martin O'Malley dosáhl sotva na jedno procento a s největší pravděpodobností hodlá odstoupit. Toto rozhodnutí již v republikánském táboře učinil guvernér Arkansasu Mick Huckabee, který přitom právě v Iowě před osmi lety zvítězil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
