S vyhlášeným programem současné vlády jsou rozhodně spokojena dvě procenta respondentů. Těch spíše spokojených je pak šestadvacet procent. Rozhodně nespokojených je pak dvacet čtyři procent respondentů a těch spíše nespokojených 35 procent. Najdou se i tací, kteří neví, co si mají myslei, těch je třináct procent.
Fischer byl jednička, dvojka Špidla
V souvislosti s tímto průzkumem pak CVVM vydala i časovou řadu, jak se v letech měnila důvěra ve vyhlášené programy té či oné vlády, a to od roku 1998. A zde se jednoznačným vítězem stala vláda současného kandidáta na prezidenta ČR a někdejšího premiéra úřednické vlády Jana Fischera, jehož úkolem bylo dovést zemi k předčasným volbám.
Programu této vlády vyslovilo tehdy důvěru 56 procent respondentů. Na druhém místě se pak s dvaapadesátiprocentní důvěrou programu umístila vláda sociálního demokrata Vladimíra Špidly. Třetí pomyslné místo na bedně vítězů pak na základě hlasování respondentů získal program vlády Miloše Zemana. Bez zajímavosti není, že ze dvou pravicových vlád, které byly u kormidla od zmíněného roku 1998, získala větší, tedy třicetiprocentní, důvěru vláda Mirka Topolánka.
Lidé jsou zmatení, ale já to chápu
Proč lidé nejvíce věřili „neexistujícímu“ programu Fischerovy vlády vidí poslanec ČSSD Vítězslav Jandák jednoznačně. „Za Fischera vůbec žádný program vláda neměla, to byla udržovací vláda. Z toho vidíte, jak jsou lidé zmatení,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Vítězslav Jandák. „Tam přeci o program nešlo, to byla vláda, která měla dovést zemi k předčasným volbám, to je všechno,“ dodal.
Přesto Jandák důvody voličů k preferenci Fischerovy vlády přiznává. „Protože tady bylo dvacet let soustavně pracováno proti politickým stranám a politika je zprofanovaná. Vždyť si dnes vezměte kauzu ProMoPro, pan ministr obrany Vondra je samozřejmě čistý jako lilie. Takže kde mají lidé brát důvěru k politikům?“ položil Jandák řečnickou otázku.
A sám si odpověděl: „Nemají kde brát, nemají. To je úkol pro ty, kteří přijdou po nás, aby důvěru k politice znovu nabyli,“ konstatoval Jandák. V praxi tak dnes podle něj má šanci cokoliv nestranického. „Kdokoliv přijde a řekne já sem nepolitickej, tak má šanci. A kdo se přihlásí a řekne, že je politik a je příslušník nějaké strany, bude to mít velmi těžké,“ dodává poslanec.
Jsme jako guma na praku
Proč získal v podstatě neexistující program provizorní vlády Jana Fischera největší důvěru se ParlamentníListy.cz zeptaly i psychiatra Jana Cimického. „Ta odpověď je velmi jednoduchá. Jako kluk jste měl prak. A když se natahuje guma u praku, tak nakonec praskne. K tomu, aby mohla fungovat, se musí střídat napětí s uvolněním. Do nekonečna tu gumu napínat nelze,“ vykreslil Cimický, jak se vyvíjí nálada občanů.
„Například současná vláda a současná zkušenost z politiky je únavná. Neustále se všechno vyostřuje, stále někdo někoho napadá. To je únavné. A podobně tomu bylo i za vlády Mirka Topolánka, jehož Fischerova vláda střídala,“ myslí si psychiatr.
Psali jsme:
Fischer je hezká vzpomínka
„No a protože je třeba střídat ono napětí s uvolněním, byla z tohoto pohledu vláda Jana Fischera obdobím klidu. A v lidech to zůstává jako vzpomínka na okamžiky, kdy nikdo nikoho nenapadal, vládní úředníci nikoho nenapadali, prostě fungovali ,“ míní Cimický.
Podle něj pak je z tohoto pohledu dnešní vládnutí tlačením na pilu jedním směrem. „Pořád další a další horory a katastrofy, co všechno bude, co kdo ukradl. A to v lidech vyvolává dva nebezpečné prvky: pocit rozhořčení a bezmoci. A zoufalí lidé dělají zoufalé věci, to by si měli všichni uvědomit,“ podotkl pro ParlamentníListy.cz Cimický.
„A jestli tehdy i dnes lidé vzpomínají na vládu Fischera s nostalgií a se slzou v oku, tak je to logické. A takový ten průměr populace samozřejmě neví, co ta vláda udělala, jestli něco udělala a zda to bylo dobře nebo ne. Vnímají to jako globální situaci a tam jim prostě svítí jako něco příjemného,“ uzavřel odborník na lidské duše Jan Cimický.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
