Publicista Fištejn píše o ruských bludech, které prý línému Západu maximálně vyhovovaly

17.12.2014 19:31

Postoje velké části evropských představitelů k Putinově Rusku podrobil poměrně ostré kritice publicista Jefim Fištejn v článku, který vyšel na webové stránce časopisu Reflex. Cituje Václava Klause, který prý s oblibou jako sportovec říká, že nemůžete chtít vyhrát 100:0. Jen stačí, když skóre bude aspoň nepatrně ve váš prospěch.

Publicista Fištejn píše o ruských bludech, které prý línému Západu maximálně vyhovovaly
Foto: Archiv
Popisek: Jefim Fištejn

„Jinými slovy, nechcete-li se proslavit jako válečný štváč, nesmíte trvat na vymahatelnosti práva a musíte se smířit s tím, že bezohledný pachatel bude nakonec po zásluze odměněn – hlavně, aby jeho zisk nepadl celý na váš úkor. Inu, blud má vlastní podmanivou logiku,“ kritizuje Fištejn takový způsob uvažování.

I  Západ nese svůj díl odpovědnosti

Publicista také tvrdí, že to, že Rusko je dnes bezohledným agresorem, ještě neznamená, že Západ nenese svůj podíl odpovědnosti za katastrofický spád, který nyní nabírají události na evropském kontinentu.

„Přetěžká vina Evropanů nespočívá ovšem ve snaze za každou cenu vyvrátit svatou Rus z kořenů, nýbrž v jejich hédonistickém egocentrismu, jenž tak dlouho kultivoval jejich intelektuální zahálčivost, až nakonec vyústil v úplnou ztrátu historické představivosti,“ tvrdí Fištejn a ilustruje to například na tom, že zhroucení Sovětského svazu a náhlé zmizení „socialistického tábora“ od samého počátku vyvolávalo v mnoha Evropanech špatně skrývanou podrážděnost a nevoli, neboť převratné, leč málo srozumitelné děje je připravovaly o navyklý poválečný komfort.

Nechtějte, abychom vaše problémy řešili za vás!

Tento fakt illustruje na příhodě, která mu utkvěla v paměti. Šlo o setkání východoevropských disidentů. V roce 1990 k nim pronesl francouzský senátor Charles Pasqua, ministr vnitra ve vládách Chiraca a Balladura, tato slova: „Co to vyvádí ten váš Gorbačov? Skoro půl století jsme koexistovali v rozdělené Evropě a nikomu to obzvlášť nevadilo. Brali jsme to rozdělení jako hotovou skutečnost, protože všem nám zaručovala stabilitu. Každá strana věděla, co může očekávat od protivníka, a všem to náramně vyhovovalo. Naše vztahy byly zcela předvídatelné. A do toho vpadla ta vaše perestrojka a převrátila všechno vzhůru nohama. Teď nemáme tušení, jaké živelní pohromy můžeme očekávat již zítra a jak na ně reagovat? Vím, že vy budete teď vyprávět o nutnosti skoncovat s totalitou, připomenete mi pronásledování, gulagy a takové to bla, bla, bla. To jsou vaše problémy a nechtějte, abychom je řešili za vás!“

Povědomí o nesnadných faktech by Evropu ušetřilo nemilého probuzení

Pro porozumění současným zpětným trendům ruské společnosti nejsou podle Fištejna ani tak důležité transformační změny. Spíše jsou důležité zachovalé archetypy, pěstované společenské návyky a tradice, odlišné vnímání hodnot atd. „Povědomí o nesnadných faktech by ušetřilo Evropu toho nemilého probuzení, kdy najednou stála tváří v tvář nevysvětlitelným krokům Putina podporovaného většinou svých krajanů,“ tvrdí publicista.

Evropské myšlení zůstává zlenivělé

Svízel podle něj tkví v tom, že hlavní starostí evropské byrokracie, jakož i každé jiné byrokracie na světě, je především ochrana vlastního pohodlí. „To ji nutí vyhýbat se jakýmkoli tvůrčím přístupům a rozhodnutím vybočujícím z řady. Evropské myšlení zůstává zlenivělé a nezvídavé,“ tvrdí Fištejn s tím, že . omylnost evropského přístupu hrála osudovou roli také v ukrajinské krizi.

Fištejn připomíná, že Evropská unie neměla žádné pochybnosti o finančních potížích Ukrajiny, věděla, že země stojí na pokraji bankrotu, do kterého ji dodatečně sráží cílené ruské hospodářské sankce. „Janukovyč tehdy hlasitě požadoval od Bruselu půjčku ve výši, nemýlím-li se, 20 miliard eur. Brusel mu nevyhověl s odkazem na nutnost šetřit a na toto rozhodnutí nyní doplácí násobky,“ upozorňuje publicista.

Západ byl Majdanem zaskočen

To podle něj zcela boří moskevské zkazky o protiruském spiknutí Západu. „Západ byl Majdanem očividně zaskočen a donucen fungovat v režimu okamžitých a ne vždy systémových improvizací. Projevil se nedostatek historické představivosti a neznalost elementárních východoevropských reálií,“ píše Fištejn.

Celý komentář ZDE

Co jiného než autonomii může Kyjev nabídnout zabranému Krymu?

Proto podle něj špičky Evropské unie, které byly „zastižené událostmi v nedbalkách“, nyní začaly najednou mluvit o potřebě decentralizace či dokonce federalizace ukrajinského státu. „Je zbytečné se ptát, co jiného než autonomii může nabídnout Kyjev zabranému Krymu, který ji beztak před záborem měl? Co může nabídnout okupovaným územím na východě, jejichž obyvatelé si již ‚odhlasovali‘ svou úplnou nezávislost na Ukrajině, obdrželi ruské pasy, platí ruským rublem a mají své zastupitelské úřady v Rusku, i když zatím neformální.“

Západ naivně věří, že se drzý uličník nechá uchlácholit gesty nenapravitelných loserů

Nesmyslné požadavky svědčí o tom, že si Západ stále neuvědomuje, na jaké čáře stojí, a naivně věří, že drzý uličník, který neváhá vymlátit v „evropském domě“ okenní tabulky, se nechá uchlácholit vstřícnými gesty nenapravitelných loserů.


 

reklama

autor: vam

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …