Publicista Haas vyhledal data a naštval se: Ruské sankce nás budou stát mnohem víc, než nám říkají

12. 8. 2014 9:10

Ruské sankce na dovoz potravin ze zemí EU nejvíce pocítí pobaltské státy. ParlamentnímListům.cz to řekl publicista Tomáš Haas s tím, že tyto, ale i další státy Evropské unie pak budou po Bruselu vyžadovat finanční kompenzace. Kvůli tomu tak pocítíme dopad ruských sankcí i zprostředkovaně v tom, že se budeme muset podílet na těchto kompenzacích. Na nich prý zaplatíme více, než kolik na kompenzacích sami dostaneme.

Publicista Haas vyhledal data a naštval se: Ruské sankce nás budou stát mnohem víc, než nám říkají
Foto: MK
Popisek: Tomáš Haas

Sankce způsobily pobaltským státům tvrdou ránu

Haas poukazuje na to, že česká média se předhání v tom, jak jsme vlastně O. K., protože Poláci jsou na tom hůř, protože nemohou vyvážet do Ruska jablka. Haas ale poukazuje na graf, z něhož vyplývá, že baltské státy dostaly tvrdou ránu, ze které se budou těžce a dlouho vzpamatovávat. A nejde jen o potraviny. „Pro tři čtvrtiny baltských autodopravců byl transport potravin do Ruska jejich hlavním příjmem. Dopravovalo je více než 700 autodopravců a jejich 1400 kamionů zůstane stát,“ upozorňuje publicista.

Těžce postiženo bude i Finsko. „Většina finského exportu ryb šla do Ruska. A rybářství je pro Finsko velmi důležitý průmysl,“ podotýká Haas. Zmiňuje i argumentaci premiéra Bohuslava Sobotky a ministra průmyslu Jana Mládka, že EU bude postižené země kompenzovat.

I kdyby to byla pravda, EU bude zřejmě kompenzovat i baltské státy. „Bude muset, protože ty kvůli sankcím čelí ekonomické katastrofě,“ poukazuje publicista s tím, že EU žádné své peníze nemá, a tak o desítky miliard euro bude muset požádat členské státy.

Vláda schválila sankce, aniž věděla, jaké přesně budou

„A my zaplatíme daleko víc na podporu baltských zemí, než sami dostaneme v kompenzacích. Zaplatíme buď přímo, nebo převzetím části dluhu,“ upozornil s tím, že bychom si měli uvědomit, že poslední kolo sankcí EU naše vláda schválila, aniž věděla, co schvaluje. „Schválila sankce a teprve potom se dozvěděla, jaké to sankce budou.“

Haas připomněl také to, že o ruských sankcích jsme se dozvěděli až potom, co Putin dojednal smlouvu s Brazílií, která výpadek evropských produktů Rusku nahradí. „No co, my možná budeme na chvíli mít levnější rižské šproty a zavináče,“ dodává k tomu Tomáš Haas.

Na sankcích prý vydělá Brazílie

Ze sankcí, které na sebe navzájem uvalují USA a EU na jedné straně a Rusko na druhé, bude profitovat Brazílie. Na svém webu o tom informoval americký deník The Washington Post. „Brazílie podstatně zvýší vývoz masa a mléčných výrobků,“ prohlásil podle The Washington Post brazilský ministr zemědělství Neri Geller. Brazílie ročně vyveze kuřecí maso za zhruba osm miliard dolarů. Prodej do Ruska se v roce 2013 pohyboval mezi 130 a 150 miliony dolarů. Neočekávaný export zemědělských výrobků je po červencovém summitu zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) chápán jako ekonomické vítězství pro Brazílii.

Rusko mohlo sáhnout k tvrdší odvetě, než je zákaz dovozu potravin

Komentátor Jan Jůn ve vysílání Českého rozhlasu Plus upozornil na to, že ruské protisankce, tedy zákaz dovozu potravin z Evropské unie i řady západních zemí, nejsou tou nejbolestivější „odvetou“ za západní sankce.

„Tou by nepochybně bylo uzavření kohoutů na ropovodech a plynovodech, či odsun ruských financí ze západních finančních trhů, jako reakce na další kolo mezinárodních sankcí po nějakých nových ruských agresivních krocích,“ uvedl s tím, že to vypadá, jakoby si to Moskva nyní nechávala v záloze.

Ke zprávám, že Rusko nyní hledá náhradní zdroje importu například masa v Jižní Americe, Jůn uvedl, že experti naznačují, že by to mohlo být opatření ne dočasné, ale možná trvalé. A proto by se evropští exportéři měli poohlédnout po jiných exportních trzích.

Uzavření kohoutků by nejvíc poškodilo Rusko

Horší pro Evropskou unii by byla podle Jůna protiopatření ve formě uzavření ropovodů a plynovodů. Takový krok by ovšem nejvíce poškodil samo Rusko, jehož hospodářství je stále ještě založeno na exportu surovin s malou přidanou hodnotou.

Citelný by byl i zákaz civilních letů nad územím Ruska, což by aerolinie i cestující stálo více peněz, vzhledem k odklonění letů od nejkratší trasy, například do Asie. Komentátor ale upozorňuje, že takový zákaz by měl nepříznivý dopad i pro Rusko. „Aeroflot by totiž přišel o příjem ve výši zhruba 300 milionů dolarů ročně, ve formě poplatků aerolinií za přelety,“ uvedl s tím, že zákaz letů nad Ruskem by byl dalším drahým gestem Putinova vzdoru vůči odporu světa proti jeho politice násilné obnovy bývalé sovětské říše.