Část české politické scény v čele s Andrejem Babišem (ANO) následovaným poslancem Václavem Klausem mladším (ODS) a poslancem Lubomírem Volným z hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury má za to, že je třeba zastavit v rozletu některé neziskové organizace. Ty neziskové organizace, které údajně vymývají mozky žákům a studentům. K takovým neziskovkám podle představ Lubomíra Volného patří např. Člověk v tísni.
Publicista Tomáš Feřtek se v komentáři pro server časopisu Respekt rozhodl popsat, jako ono údajné vymývání mozků ve skutečnosti vypadá. Autor byl v závěru školního roku na jedné základní škole v jižních Čechách.
„Ta akce se jmenuje Týdny mediálního vzdělávání a popravdě řečeno v ní většinou neúčinkují lidé z Člověka v tísni (první drobná nepřesnost), ale obvykle novináři a lidé z mediálně orientovaných neziskovek. Z hlediska škol je postup jednoduchý. Z ‚jídelního lístku‘ na stránkách Člověka v tísni si vyberou, jestli chtějí novinářskou přednášku, promítání filmu s besedou, návštěvu redakce nebo mediální dílnu a dostanou číslo na příslušného novináře. Tomu pak zavolají a domluví se,“ napsal Feřtek.
„Tedy odpověď na první otázku: Kde bere Člověk v tísni oprávnění chodit do škol?, je v tomto případě zřejmá. Tak jako si ředitelka nebo ředitel občas pozvou do vyučování hasiče, včelaře, lesáka nebo pana starostu a nikdo to nejspíš nepovažuje za nepřijatelné, v tomhle případě si pozve novináře. Ředitelé toho využívají rádi, protože učitelé o médiích mnoho nevědí a bylo by pro ně daleko těžší nějakého známějšího novináře do školy dostat. Stránky projektu jim to usnadní. Většina návštěv ve školách v rámci Týdnů mediálního vzdělávání se odehraje mimo velká města. V Praze je to do nějaké redakce obvykle pár stanic tramvají, takže tam to zase tak velká atrakce není,“ pokračoval autor.
K debatě o manipulacích s veřejností skrze psaný text Feřtek jako dlouholetý novinář a lektor mediální výchovy využil článek Tomia Okamury, v němž předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie psal o Romech jako o „hlučných a lenoších“. Žáci deváté třídy k tomuto článku debatovali o tom, kdo s Okamurou souhlasí, kdo nikoli a proč. Zásadní podle autora je nechat žáky mluvit a nevnucovat jim své názory.
Pokud někomu byl vymyt mozek, byl to prý samotný Feřtek, kterého debatování deváťáků poněkud vyčerpalo. Vyčerpalo ho natolik, že si ani nenechal proplatit cestu vyjádřenou cenou jízdenky na autobus. Cena však prý nesmí překročit 400 korun. To je jediný „honorář“, který mohl Feřtek za debatu se studenty dostat. Tolik k myšlence, že neziskové za vymývání mozků štědře platí a proto je potřeba jim přistřihnout finanční křídla.
„Tvrzení, že se desetitisíce neziskovek přisátých na státní rozpočet vymkly kontrole, je zjevně účelové tvrzení. Neziskovek opravdu jsou desetitisíce, ale naprostá většina z nich – přes 95 % – jsou vesnické spolky, sportovní kluby, charitativní spolky a organizace, které se zabývají sociálními službami. Velká část z nich se samofinancuje a se státním rozpočtem nemá nic společného. V aktuálním tažení proti neziskovému sektoru tedy fakticky nejde o peníze. I ony tři miliardy, které slibuje ušetřit ministryně Schillerová, hrají ve státním rozpočtu okrajovou roli. Ve skutečnosti jsme svědky okamžiku, kdy první čeští vrcholní politici otevřeně nastoupili cestu, kterou se už před časem v tažení proti neziskovému sektoru vydali Orbán a Putin,“ uzavřel autor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
