Lanz si mimo jiné úvodem svého komentáře všímá Hoffmanových slov, že „asociace malých ostrovních států, pro které už změna klimatu není hrozbou, nýbrž skutečností, považuje nynější hurikány za výmluvný argument, že je na čase, aby bohaté státy způsobující klimatické změny platily ztráty a škody těm, kteří přírodě nic neprovedli. Americký prezident je nicméně nadále rozhodnut se společného boje proti oteplování neúčastnit, neboť odmítá prodělat na tom, v co nevěří.“
Podle Lanze jde vskutku o odvážné tvrzení. „Není to spíš tak, že tyto ostrovy pochopitelně alarmují, aby vytřískaly nějakou mezinárodní pomoc? Poslouží jim i aktuálně vzedmutá hladina třeba z vichřice,“ pozastavil se Lanz. Hoffman by si podle jeho slov měl zjistit fakt, že hladina moří kolísá periodicky.
„A také to, že drtivá většina případů zdánlivého zvýšení hladiny na některých místech světa vůbec nesouvisí s hladinou moře, ale s poklesem (nebo naopak stoupáním) pevniny v důsledku tektonických pohybů,“ zmínil Lanz a Hoffmana zkritizoval za chybějící elementární znalosti o vývoji planety Země.
- Původní text ZDE
„Ke změnám klimatu docházelo, dochází a docházet bude. Bude se ochlazovat a zase oteplovat, budou bouřky, vichřice a hurikány, bude pršet, sněžit, mrznout, budou povodně, bude sucho. I kdyby se všichni lidé na světě stavěli na hlavu. Včetně Ivana Hoffmana,“ sdělil Lanz.
Ve škole by podle jeho slov měl komentátor Ivan Hoffman z klimatologie nedostatečnou, stejně jako slovenský prezident Andrej Kiska, jenž ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN prohlásil, že Pařížská dohoda o klimatu musí být naplněna beze zbytku.
„Kiskovu klimatickému alarmismu přitakávali ze studia České televize dva naši bývalí ministři zahraničí, Cyril Svoboda a Jan Kavan. Všichni zmínění pánové, včetně Ivana Hoffmana, by ale měli vědět, že i překročení pařížských závazků by s teplotou či hladinou oceánů nemohlo udělat vůbec nic. Závazky slouží jen k uchvácení ohromných částek konkrétními subjekty,“ řekl jasně Lanz.
Ten závěrem sdělil, že samozřejmě je potřeba znečišťování planety bránit. „Začít by se mohlo třeba hned u relativně čerstvé zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016, kterou 21. 8. 2017 schválila vláda. Podle této zprávy se u nás jakost podzemních vod v loňském roce oproti předchozím letům zhoršila. Za jednu z příčin uvádí i pěstování řepky a kukuřice, ke kterému se používají takové druhy pesticidů, které do podzemních vod proniknou snáz, než ty spojené s pěstováním obilnin. A na tento zemědělský ‚byznys‘ by se měla především soustředit pozornost lidí, včetně politiků, kterým leží dobro naší planety opravdu na srdci,“ uzavřel se slovy, že o ‚konzultaci‘ by bylo možné požádat nějakého významného příjemce dotací.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
