„Je podle vás potřeba ještě stále stíhat a trestat představitele nebo pokoušet se trestat představitele bývalého komunistického režimu?“ zeptal se moderátor. Radek Schovánek, historik a badatel Centra pro dokumentaci totalitních režimů, odpověděl: „Ta iniciativa je správná. I kdyby k tomu potrestání nedošlo, soud může vyslovit rozsudek v tom smyslu, že šlo o vinu, ale nevynést trest. Navíc to přinese do společnosti téma, o kterém se začne mluvit, začne se mluvit, jak to fungovalo, a to si myslím, že důležité je, i když nevěřím v to, že bude vysloven jakýkoliv trest. Tady ta politická vůle není.“
Na to zareagoval moderátor Strakatý otázkou, zda je politická vůle důležitá pro rozhodování soudů. Odpovědí bylo, že je nesmírně důležitá, protože i když rozhodnutí soudce je nezávislé, tak je velmi důležité to, v jakém prostředí se soudce pohybuje. Dále poukázal na velmi časté členství soudců v tehdejší KSČ. „Byl to zločinný režim, ale už nikdo neřekne, že ho tvořili zločinci a členové komunistické strany se zcela jistě podíleli na výkonu komunistické moci. Ono to otevírá celé množství otázek a rozhodně je dobře, že takový pokus tu je.“
Strakatý přečetl názor předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, jenž si myslí, že prý jde o náhradní téma, jelikož pravicové opozici má chybět něco jiného, čím by oslovila. Poté ještě citoval tiskového mluvčí Jiřího Ovčáčka, který řekl, že třicet let bylo ticho, a nyní na výročí bylo velké probuzení. To má tedy podle Ovčáčka znamenat, že nejde o věc spravedlnosti, ale o politické gesto. „Nemají oba tak trochu pravdu? Vy jste řekl, že není politická atmosféra je odsoudit, ale není to stíhání svým způsobem politické?“ zeptal se Strakatý. Schovánek by se prý do těchto spekulací pouštěl nerad. „Nechme orgány činné v trestním řízení, ať dělají svoji práci. Pan Ovčáček psal do Haló novin; a to, co říkají komunisté, to už mě vůbec nezajímá, to je důsledek toho, jakým způsobem jsme přistoupili po roce 1990 ke komunistům, a toho, že heslo ‚Nejsme jako oni‘ se ukázalo jako naivní. Spíš jsme měli zvolit heslo ‚Na hrubý pytel má být hrubá záplata‘ a možná by to bylo o něco lepší,“ pronesl.
Konkrétně Schovánek vysvětlil, že měly být přijaty podobné zákony, jako byly zákony po druhé světové válce. „To, co byly retribuční zákony. Pokud někdo vědomou spoluprací se státním aparátem jinému způsobil závažnou škodu, to znamená vězení nebo smrt, tak měl být ten člověk potrestán. Znám příběh agenta, který zemřel, tedy již v sedmdesátých letech, ale způsobil smrt sedmi lidí, kteří byli oběšeni, a asi dvě stě lidí skončilo ve vězení, pak byl vysazen do Francie. Tohle byli lidi, kteří svojí spoluprací s StB způsobili závažnou újmu, a myslím si, že tito lidé měli být potrestáni,“ s naštvaným tónem v hlasu popsal.
Na otázku ohledně počtu, kolik by jich bylo, odpověděl, že by se jednalo o desítky, nikoliv o velká čísla. „Byl by to symbol toho, že zlo má být potrestáno,“ řekl. Podle něj jsme to zlo nepotrestali a ono tu žije dál. „Poté se probouzí v drzých poznámkách, jak jste četl, pana Ovčáčka nebo pana Filipa.“
Fotogalerie: - Druhé čtení rozpočtu
A došlo i na premiéra. „Tohle je ten důsledek, že dneska máme agenta StB premiérem, a vlastně to té společnosti ani tak moc nevadí, to je důsledek nepojmenování zla,“ vyřkl. Moderátor se tázal na agenta StB, neboť Andrej Babiš má být registrovaný jako spolupracovník StB. Na to odpověděl historik následovně: „Spolupracovníci StB se dělí na dva druhy – tajní spolupracovníci a spolupracovníci. Spolupracovníci jsou důvěrníci; a to jsou ti, co byli vyjmuti z lustračního zákona, protože nemuseli podepisovat závazek ke spolupráci. Všichni ostatní jsou tajní spolupracovníci, kteří se dělí na nejdůležitější rezidenty, poté agent, držitel propůjčeného nebo konspiračního bytu a ideový spolupracovník, což byla kategorie na rozvědce. Pan Andrej Babiš je vedený jako tajný spolupracovník v kategorii agent.“
Dále v pořadu neváhal a vyjmenovával důkazy, které jsou na Andreje Babiše vedené. „Je zachován jeho spis, ten se zachoval v originále. Bylo dohledaných dalších patnáct spisů, kde se objevují udání, která agent Bureš s registračním číslem 25085 Státní bezpečnosti předal. Já o jeho spolupráci v žádném případě nepochybuji, ale tady bych jen upozornil, že mé propuštění z ÚSTR nijak nesouviselo s mým svědectvím u bratislavského soudu. To jsou dvě věci, které spolu absolutně nesouvisejí. Jsem o tom přesvědčen,“ zmínil propuštění z ÚSTR po svědectví u slovenského soudu, jenž se právě zabýval členstvím premiéra Babiše jako agenta StB.
Čestmír Strakatý se zeptal, jestli je stále ještě důležité to, zda byl ten či onen veden ve svazcích StB oprávněně, či nikoliv. „Je to velmi důležité,“ odpověděl historik. A pokračoval dále. „My jsme se kvůli fake news a kvůli dezinformacím dostali do doby, kdy neumíme pojmenovávat věci jasně. Kdy neumíme říct pravda je pravda, lež je lež. Kdy zločincům a vrahům říkáme kontroverzní podnikatelé a vlastně jsme jakoby ztratili jazyk. Ztratili jsme schopnost mluvit jasně. O tom mluvil Pavel Tigrid, když se vrátil z emigrace v roce 1990, že první, co se budeme muset naučit, je používat jazyk, že komunisté ukradli jazyk a používali slova k něčemu jinému. To je bohužel stav, ve kterém dnes hodně jsme,“ připomenul.
„Když jsme zmínili ty archivy StB, dokážeme říct, jak velká část z nich byla zničena? Jak v r. 1989, 1990, tak i v devadesátých letech k tomu ještě taky docházelo, že?“ zeptal se moderátor. „To jsme schopni říct. Ti příslušníci StB zničili většinu svazků, které se týkaly vnitřního nepřítele a které byly živé, to znamená nebyly uložené v archivu. Svazky, které byly uloženy před sedmnáctým listopadem do archivu, se zachovaly. Byl částečně zničen archiv v Brně a v Plzni, kde dokonce byly zničeny registrační protokoly až do roku 1983. Tím, že většina dokumentů StB vzniká v několika kopiích a je tam tzv. rozdělovník, tak jste schopen, když najdete jen jednu kopii, zjistit, v kterých dalších svazcích byly ty zbylé, takže do velké míry lze ty svazky rekonstruovat a myslím si, že skartace v prosinci 1989 nepředstavuje nějakou fatální překážku k zjištění, co ta Státní bezpečnost dělala, a do jisté míry jsme to schopni zjistit i u těch svazků, které jsou zničeny,“ popsal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
