Minulý týden pochodovaly sibiřským městem Novosibirsk tisíce demonstrantů, kteří protestovali proti Putinovu režimu. Organizátor protestů Arťom Loskutov byl ihned poté zatčen a uvězněn na deset dní. Amnesty International jej následně označila za „vězně svědomí“. Loskutov je opoziční umělec, který si rád dělá legraci ze svého okolí. Nejraději samozřejmě z ruských úřadů a politiků. Jeho parodické performance se konaly každý rok. Letos nedokázal získat od úřadu povolení, proto nakonec skončil ve vězení. Někteří experti považují tvrdý zásah Kremlu proti nepříliš nebezpečné demonstraci za náznak existence koordinované akce ruských úřadů a jejich snahy utnout jakýkoli protest v samém zárodku.
Situace dospěla tak daleko, že mnoho opozičních aktivistů uvažuje o odchodu ze země. Obávají se, že by jinak mohli skončit ve vězení či ještě hůře. Jevgenije Čiriková na sebe upoutala pozornost před čtyřmi lety, když zorganizovala protestní kampaň proti plánované výstavbě dálnice přes les nedaleko Moskvy. Minulý měsíc odešla z Ruska do Estonska ze strachu, že by v důsledku přitvrzení ze strany ruských úřadů mohla přijít o opatrovnictví svých dětí. Následovala tak celou řadu opozičníků, jako je Galina Timčenková, hudební kritik Artěmij Trojckij či bývalý zástupce šéfa ruské pobočky Transparency International Ivan Niněnko. „Mnoho skvělých lidí muselo v posledních letech opustit naši zemi, protože režim je proti nim čím dál nepřátelštější,“ napsala programová ředitelka Human Rights Watch v Rusku Táňa Lokšinová.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Prezident Putin sice před třemi týdny během svého televizního vystoupení prohlásil, že opozice má právo podílet se na politickém životě země, ale ve stejnou chvíli ruská policie prohledávala kancelář organizace Otevřené Rusko Michaila Chodorkovského, který se zabývá dodržováním lidských práv. Další den policie zaklepala na dveře Natalie Pelevinové, aktivistky opoziční strany RPR-Parnas, v jejímž předsednictvu byl i zavražděný Boris Němcov. „V poslední době se úřady zabývají nejenom prominentními opozičníky, ale i obyčejnými řadovými aktivisty. Terorizují nás a chtějí, abychom to vzdali,“ říká Pelevinová a přiznává, že má strach. Dle svých slov však ustoupit přesto nehodlá.
Pelevinová byla policií obviněna v souvislosti s „případem Bolotnaja“, který se vztahuje k demonstracím pořádaným při nástupu Vladimira Putina do jeho třetího funkčního prezidentského období před třemi lety. Nyní jí hrozí až 16 let vězení. O emigraci uvažovala i její kolegyně z opozice Narmina Achmedlijová. Nakonec se však rozhodla v Rusku zůstat. „Jak bych mohla své zemi pomoci, kdybych tam nebyla? Vše se tady ovšem přiostřuje. Proti státnímu soukolí jsme jako jednotlivci bezbranní. Máme šanci jedině tehdy, pokud se spojíme dohromady,“ konstatuje Achmedlijová. Ti, kteří zůstali, se řídí její ideou. Před měsícem vyhlásil vůdce opozice Alexej Navalnyj plán na vytvoření demokratické aliance, která se by se ráda příští rok zúčastnila parlamentních voleb.
„Naším úkolem číslo jedna je dosáhnout toho, aby měli lidé s demokratickým přesvědčením po třinácti letech své zástupce v dumě,“ napsal Navalnyj na svém blogu. Mnozí jiní jsou však vůči těmto snahám značně skeptičtí a poukazují přitom na značně rozdílné názory uvnitř opozice. Například Julius von Freytag-Loringhoven, který je ruským pozorovatelem Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu říká, že pokud ruští opozičníci otevřeně vyzvou Putina k politickému boji, riskují jen další represe, či nucený odchod do exilu. Šéf think tanku Politická expertní skupina Konstantin Kalačev naopak zůstává optimistický a odhaduje, že by plánovaná demokratická aliance mohla získat až 20 procent hlasů. „To je dost na to, aby se dostali do ruského parlamentu. Velkou zkouškou pro demokratickou alianci však budou regionální volby,“ míní Kalačev.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
