Fotogalerie: - Kozácký bál
„Mezi kozáky opravdu existuje hodně rozepří kvůli složité a nestabilní situaci na Donbasu. Bojují tam dobrovolníci z řad kozáků na obou stranách. Ostatně kozáci bojovali se Srby při válce na území bývalé Jugoslávie, ale bojovali i v Čečensku. Musíme si uvědomit, že války se nevedou vinou kozáků, ale mohou za ně politici. To oni rozhodují o vraždách a válkách. Na Ukrajině by si to ještě před pár lety nikdo nepředstavil. Jde o slovanské a bratrské národy,“ sdělil ataman Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska Mikhail Dzyuba, oblečen do stejnokroje a s papachou na hlavě. Za dveřmi společenského sálu „Na Marjánce“ bylo slyšet bujné veselí.
Veterán druhé světové
V sále úplně plno nebylo, zato přijeli i kozáci z německé Jeny. O předtančení se postarali studenti taneční školy Astra Praha. Ale pak se na hity z osmdesátých let, které hrála kapela Superband, na parket vrhli doslova všichni. Jedním z neúnavných tanečníků byl Vladimír Winter. Přestože mu je jednadevadesát a bojoval v druhé světové válce, ostatní svou energií spíš zahanboval.
„Kdyby byl Putin přítulnější, Rusko je už dávno v Evropské unii a vše by bylo v pořádku. Ale je to pravý Rusák a čekista k tomu. Ostatně i Zeman je takový nevyzpytatelný člobrda. S Evropou to vidím různě. Nejhorší jsou teď přistěhovalci, ti nám tady dělají bordel. Ale v Řecku je zastavit nelze, je tam spousty ostrovů, které nikdo neohlídá. Hup sem, hup tam a jsou tady. Doba je napnutá, ale nějak se z toho dostaneme,“ sdělil s tím, že má tři bypassy a nechlastá, na rozdíl od toho ožraly Jelcina, který měl čtyři.
Winter se narodil v Praze, ale v šesti letech s ním rodiče odešli za prací do Ruska. Žili ve Stalingradu. V roce 1939 se stali „graždany“ SSSR. Do roku 1941 prý bylo všechno v „cajku“, ale pak mu čekisté sebrali tátu. Nejdřív pracoval v továrně, kde se vyráběly tanky, a pak narukoval k Rudé armádě, odkud přešel k tamnímu československému vojsku. Bojoval u Kyjeva a pak v Karpatsko-dukelské operaci. S vojskem se dostal domů, kde pak sloužil v armádě, pracoval na vnitru, hlídal hranice a tak dále. „Zpovídali mě novináři z Obrody národa. Ptali se, jestli jsem se nechtěl dát k fašounům, když mi Rusáci sebrali tátu. Tak jsem jim pohrozil, že ještě chvíli budou vést takový řeči a jednu jim majznu,“ zasmál se a odtancoval zpátky na parket.
Kozácký ataman
Bál probíhal podle určeného programu. Hlavním organizátorem byl ataman Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska Mikhail Dzyuba. Ostatně na jedné ze stěn visel znak svazu. Klasický dvouhlavý orel se třemi korunami. Koruny ostatně značí Velkorusko, Bělorusko a Malorusko. Na tomto znaku je ale opeřenec oblečen do jakéhosi trikotu se znaky Česka, Slovenska, Moravy, Slezska a Podkarpatské Rusi s datem 1921, kdy byl svaz založen. Dnes je ostatně kritiky režimu Vladimira Putina považován za součást páté kolony Ruska.
„Proboha. Když se zde kozáci objevili, Putin ještě nebyl na světě. Kozáci sem emigrovali před pětadevadesáti lety na základě takzvané Ruské akce pomoci prezidenta Masaryka. Šlo o 30 000 lidí. Nejsme proto žádnou pátou kolonou. No, a Putin je velký politik, vůdce země a hodně pomáhá ruskému kozáctvu. Nespravdelivě to schytává za SSSR. Se současnými problémy Ruska se ale vypořádává se ctí. Je důstojným partnerem pro vedení každé země, navíc má podporu lidu, takže je i velmi silný,“ podotkl při kuřácké pauze.
„Někteří nás pomlouvají, že jsme Putinovi poskoci. Ale za co? Že pořádáme bály a festivaly? Proto, že tancujeme a zpíváme písně předků? Že nosíme historické stejnokroje? Ostatně na Moravě nosí kroje na podobné bály úplně všichni. Vím to, vždyť manželka je z Moravy. Je to závist. Někteří za dotace od státu nedělají ani polovinu toho, co my,“ vysvětluje. Přitom ukazuje časopis Kazarla, který má redakci v Pjatigorsku. Nakonec s Kozáky Vltavy zapěje jednu v ukrajinštině.
Nejmladší generace
Nejztepilejším junákem folklorního souboru Kozáci Vltavy je Eduard Kostikov, který ve svazu vede sportovní aktivity. Jinak pracuje jako IT analytik a vlastně se s tímto oborem do Česka i dostal. Před dvanácti lety přijel z Doněcka na východní Ukrajině přes mezinárodní studentskou organizaci iSEC na stáž do Luhačovic a už tady zůstal. S usměvavou tváří pěje na Česko takovou chválu, až se našinec skoro červená.
„Pro mě se Česko stalo příkladem podařeného domova. Mám tady svůj život, přítelkyni, práci, jezdíme na výlety do hor a tak dále. Autobusy jezdí správně, lidé mají vůči sobě úctu a nejsou mezi nimi konflikty jako na Ukrajině. Tam jsou lidé dost agresivní a neumí se dohodnout. Pro mě je to prostředí, přestože tam mám staré rodiče, už cizí. Rodiče jsem sem sice lákal, ale už se nechtějí nikam stěhovat. Modlím se za ně, aby bylo na Donbase lépe. S anexí Krymu nesouhlasím, protože proběhla divoce. Mohlo se to udělat mírným způsobem za dohledu mezinárodních organizací. Na druhou stranu asi obyčejný člověk moc neví, co všechno za tím bylo,“ říká s tím, že ho dnes víc, než co říká Zeman či Putin, zajímá, kolik stojí Plzeň.
Šlo o v pořadí čtvrtý bál. Tombolu nikdo nerozkradl, jako ve filmu Hoří, má panenko! Takže výherci dostali nespočet věcných cen. Někteří flašky, jiní knihy. Například Tichý Don od Michaila Šolochova, ten ostatně nejdřív dostal za dílo Leninovu a pak i Nobelovu cenu, v azbuce. Pilo se víno, hlavně růžové. Vodka skoro nebyla vidět. A nakonec nezbývá, než ohledně českých kozáků zaveršovat z jedné starobylé kozácké písně: „Na svém dobrém koni vraném, vyjel kozák v cizí svět, opustil své rodné kraje, nevrátí se nikdy zpět...“
Psali jsme:
_635696039218907986.JPG&id=73525)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
