Která osobnost brojící proti imigraci je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
Rámec pro spolupráci Unie a Moldavska zprvu tvořila Dohoda o partnerství a spolupráci z roku 1994 a později Akční plán pro Moldavsko z roku 2004, které definovaly spolupráci především v ekonomické oblasti. Vzájemné vztahy si udržovaly vysoce pozitivní tendenci, což vyvrcholilo v září 2009, kdy se k moci v zemi dostala koalice proevropských sil – ve stejném roce Moldavsko přistoupilo k Východnímu partnerství.
Moldavsko obdrželo od EU autonomní obchodní preferenci, díky čemuž dostali zdejší producenti lepší přístup na evropský trh. Evropská unie se v této době stala nejvýznamnějším moldavským obchodním partnerem. V roce 2014 vzrostl obchod s EU o 20 %, „zatímco celkový objem Moldavska vzrostl o 8 %“, píší analytici z Evropských hodnot.
Dokument ZDE
Největší hrozbu pro samostatné Moldavsko prý představuje Rusko, „které má propracovaný systém nástrojů, kterými může na Moldavsko vyvíjet nátlak“. Jedná se údajně zejména o finance, kterými Rusko sponzoruje některé politické strany a mediální agentury, a v neposlední řadě jde o dodávky energií z Ruska, na kterých je Moldavsko závislé.
Velkým problémem pro teritoriální celistvost Moldavska představuje také situace v Podněstří, kde má Rusko asi 1500 „mírových sil“, které „v Moldavsku vyvolávají neustálé obavy z toho, že by mohlo být příštím ruským cílem. Tato oblast je totiž pro Moskvu velmi důležitá, jelikož by uměle vyvolaný konflikt mohl být použit jako záminka pro další ruskou intervenci na ‚ochranu‘ zdejších Rusů“, uvádějí Evropské hodnoty.
Na rozmístění ruských vojenských sil v Podněstří reagovala Ukrajina tím, že umístila až 7000 vojáků při její hranici s Podněstřím, aby mohla případné krizi čelit. „Ruská a podněsterská média tyto kroky zveličují a vytváří mezi obyvateli Podněstří pocit hrozby války ze strany Ukrajiny a Moldavska,“ uvádí se ve zprávě. Právě tím si Rusko údajně snaží udržet svůj vliv v této části Moldávie a tím i nepřímo ovlivňovat situaci v celé zemi.
Krize identity prounijního tábora
Ve zprávě se uvádí, že počáteční úspěch programů Východního partnerství zjevně nepovzbudil moldavskou vládu k tomu, aby pokračovala v reformním procesu dosavadním tempem. „Ke zpomalení dochází především kvůli ‚krizi identity‘ prounijního tábora, což je v kombinaci se všudypřítomnou korupcí bezprostřední hrozba, která Moldavsku znemožňuje bránit se proti expanzivní politice Ruské federace,“ píše se podkladu.
V zemi se také prý i nadále udržuje oligarchický model vládnutí a klíčovými zájmy údajně „prounijních politiků“ nejsou strukturální reformy státních institucí a modernizace Moldavska, ale udržení si vlastní moci.
Největší otazník v současném Moldavsku podle autorů podkladu vyvolává únik jedné miliardy dolarů z moldavského systému bank na konci roku 2014, který vládnoucí strany doposud nebyly schopny vyřešit. „Řada politiků má přitom přímý vliv na státní instituce.“
S nespokojeností se zkaženými elitami tedy slábne i nadšení pro integraci s EU, která ani přes řadu úspěšných projektů nedokázala přesvědčit běžné obyvatelstvo o výhodách, které nabízí. „Ztráta podpory mezi EU a Moldavskem je vzájemná, a proto byla Moldavsku zamrazena finanční pomoc, dokud země neimplementuje protikorupční reformy.“
Roste podpora pro členství v Eurasijském ekonomickém svazu
V souvislosti s upadajícím zájmem o bližší spolupráci s EU naopak roste podpora Eurasijského ekonomického svazu (EES). Například podle kišiněvského nevládního Institutu pro veřejnou politiku by se pro EES v roce 2015 rozhodlo až 50 % občanů Moldavska, zatímco pro EU již jen pouze 32 %. Netřeba ani dodávat, že silnou podporu má EES zejména ze strany Rusů a Ukrajinců žijících v Moldavsku.
Další překážku na cestě Moldavska do Evropské unie může tvořit i rostoucí popularita Socialistické strany a Naší strany, které obě podporují buďto EES, nebo moldavskou soběstačnost. Socialistická strana v posledních parlamentních volbách konaných v roce 2014 získala 20,51 % hlasů a 25 křesel v parlamentu, čímž předstihla všechny proevropské strany.
Právě zástupci opoziční Strany socialistů republiky Moldávie včera na moldavsko-rumunské hranici zablokovali vjezd do země americkému vojenskému konvoji, který byl do Moldavska vyslán, aby tam provedl vojenská cvičení. Podle slov jejich lídra je většinová populace proti členství v NATO a provádění vojenských cvičení v zemi není v souladu s neutralitou země, která je zakotvena v její ústavě.
Za problematické také autoři zprávy považují financování a transparentnost médií, která mají vliv na postoje voličů. „Vzhledem k tomu, že je jejich vlastnictví často soustředěno v rukou zájmových skupin či napojeno na politické elity, je přímo ohrožena nezávislost a pluralita toku informací,“ uvádějí. Zejména ruská média jsou údajně významným zdrojem informací v zemi, což je dáno i tím, že cizojazyčná média včetně ruské stanice RTR nepodléhají kontrole Ústřední volební komise.
Hlavní hrozbou pro Moldavsko a jeho stabilitu je prý „prorůstání ruské propagandy do politicko-společenských vazeb díky informacím v médiích, finanční podpoře protivládních uskupení a napojení na politické elity, což má za následek polarizaci moldavské společnosti“, zakončili zprávu autoři.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
