Obamu přirovnává Greenway k Rooseveltovi. Stejně jako on se prý snažil nejdříve dosáhnout dorozumění s potenciálními protivníky v zahraničí, tedy s Ruskem. "Naopak Rooseveltův nástupce Truman nastolil tvrdší kurz, jenž se mohl zvrhnout v otevřený válečný konflikt. Obama se už poučil, že potýkání s Ruskem nemá vojenské řešení a jedinou možnou variantou je pokračovat v politice zadržování. Jejím cílem je mimo jiné potlačit agresivní ambice Vladimira Putina," tvrdí Greenway.
Podle Greenwaye je však třeba analyzovat minulé kroky, což vzbuzuje mnoho otázek. "Necítilo se Rusko jednáním Západu po rozpadu SSSR přece jenom trochu ponížené? Bylo nezbytné posunovat hranice NATO tak daleko na východ? Ale to je minulost. Obama hraje s již rozdanými kartami. A to se týká i samotného Putina, jehož postoje se v některých aspektech podobají těm Stalinovým. Týká se to zejména poněkud neurotického pohledu na svět a z toho vyplývající instinktivní nejistota. To všechno okořeněné špetkou nacionalismu a vytváření zdání, že je Rusko obětí Západu."
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Cílem Obamovy dlouhé partie je udržet Rusko na uzdě skrze sankce a politická spojenectví, jež jsou doprovázena odrazující vojenskou sílou. Americkému prezidentu hraje do karet nízká cena ropy, na které je Putinův režim do jisté míry závislý. Putin sice nehodlá vracet Krym, ale tato skutečnost by jej mohla odradit od agrese vůči Ukrajině a dalším bývalým sovětským republikám. Do této strategie spadá i pokus o normalizaci vztahů s Kubou. Tato změna v americké zahraniční politice byla záměrně oznámena před očekávanou ruskou delegací na Kubě. Obama ani jeho partneři v NATO nechtějí připustit, aby Rusko opět získalo na Kubě opěrný bod.
Podle Greenwaye je mimořádně důležité, aby Obama svojí politikou vůči Rusku nepřispěl k nastartování další studené války. "Putin není Stalin a Rusko není Sovětský svaz, usilující o nadvládu nad celým světem. Obamova administrativa může zkoumat ,ve kterých oblastech by mohly obě dvě strany spolupracovat. Zároveň je však nutné, aby Amerika nenechala své spojence vyvolávat zbytečné konfrontace, jako tomu bylo v případě Gruzie za prezidenta Bushe," upozorňuje Greenway a dodává, že i rozhodnutí ukrajinského parlamentu usilovat o členství v NATO je v tomto okamžiku spíš kontraproduktivní.
"Stejně dlouhá partie čeká Spojené státy i v případě narůstajícího agresivního nacionalismu ze strany Číny. Naši spojenci v Asii budou usilovat o přítomnost amerického námořnictva v Čínském moři, které by chránilo jejich zájmy a bránilo Číně v jejích agresivních tendencích. Obamova doktrína se však snaží vyhnout jakékoli konfrontaci. Usiluje o to, aby stále sebevědomější Čína hrála na geopolitickém poli podle předem daných pravidel a v přímé úměrnosti k tomu, jak roste její síla. Současně se Spojené státy musí zasadit o to, aby naši asijští spojenci nevyhledávali s Čínou zbytečnou konfrontaci," konstatuje Greenway.
Psali jsme:
autor: pro
