Podle amerického deníku The New York Times už nelze o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině pochybovat. Ve svém včerejším editorialu deník připomíná, že přítomnost asi 1000 ruských vojáků již potvrdilo i NATO. Dále cituje brigádního generála NATO Nico Taka, který řekl, že se sice nejedná o invazi v pravém slova smyslu, ale rozhodně jde o nepřípustnou eskalaci napětí. Zároveň deník chváíí rozhodnutí prezidenta Obamy, který na čtvrteční tiskové konferenci vyloučil vojenskou akci proti Rusku, ale přislíbil uvalení dalších sankcí.
NATO podle The New York Times podezřívá Rusko z toho, že chce svým současným zásahem zabránit blížící se porážce separatistů a udržovat konflikt stále v běhu. Dále si deník všímá reakcí evropských lídrů, ze kterých podle jeho názoru vyplývá, že si konečně uvědomili závažnost situace. Je zřejmé, že budou následovat další sankce, na kterých se tentokrát nejspíš shodne celá Evropská unie. Francie by podle mínění tohoto včerejšího editorialu měla přehodnotit svůj postoj při prodeji zbraní Rusku. Stejně tak by NATO na svém nadcházejícím setkání mělo ujistit země sousedící s Ruskem, že je připraveno zasadit se o jejich bezpečnost.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Tématu se věnuje i další americký deník The Washington Post, který poskyl prostor k vyjádření bývalému americkému velvyslanci při NATO Kurtu Volkerovi a Eriku Brattbergovi ze švédského institutu mezinárodních vztahů. Oba experti se ve svém společném komentáři shodují na tom, že by mělo NATO okamžitě zarazit pokusy ruského prezidenta Vladimira Putina obsadit Ukrajinu. Podle jejich názoru Putin i přes ostrá slova přicházející z Bruselu, Londýna, Washingtonu a Berlína nevěří tomu, že by se NATO mohlo odhodlat k vojenské akci na obranu Ukrajiny. NATO by podle Volkera a Brattberga mělo Putina vyvést z omylu a na Ukrajinu své vojáky skutečně poslat. Oba experti navrhují několik kroků, které by NATO mělo na svém setkání ve Walesu učinit.
NATO by mělo poskytnout Ukrajině přímou vojenskou podporu. A to včetně poradců, vybavení a možnosti letecké podpory ze strany spojenců. Součástí vojenské pomoci by podle Volkera a Brattberga měla být zásilka protitankových zbraní i leteckého obranného systému. Cílem této společně akce musí být izolace separatistů a obnovení rusko-ukrajinských hranic. Dále by měli spojenci přerušit veškeré vojenské obchody s Ruskem. Následovat by měly další sankce na velké ruské podniky, jako je např. Gazprom. Součástí přijatých rozhodnutí NATO na blížícím se summitu by rovněž mělo být posílení vojenské přítomnosti v Polsku a Pobaltí. V neposlední řadě by NATO mělo nabídnout členství dalším státům, mezi které dle obou expertů patří Černá Hora, Makedonie, Finsko či Švédsko. Své pole působnosti by potom podle míněí obou expertů mělo rozšířit i mimo členské země, tedy na Ukrajinu, do Podněstří, Gruzie apod.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Americký novinář Max Fisher se zase na serveru vox.com zabývá Putinovým čtvrtečním prohlášením k situaci na Ukrajině. Všímá si, že ruský prezident teprve podruhé v průběhu probíhajícího konfliktu použil termín Nové Rusko. Poprvé tak učinil v dubnu po anexi Krymu. Své včerejší prohlášení adresoval separatistům a podle Fishera dal ruský prezident fakticky najevo, že regiony jihovýchodní Ukrajiny považuje za součást Ruska. Fisher je přesvědčen, že Putin nezmínil termín Nové Rusko náhodně. Dokládá to rovněž tím, že tento týden ruské síly napadly jihovýchodní pobřeží Černého moře, kde předtím separatisté neoperovali. I tuto oblast tedy podle Fishera považuje Putin za Nové Rusko.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
_profil_top.jpg)
