Která z následujících osobností veřejného života by dle vás měla býti příštím prezidentem republiky ? (poznámka: Jde o čistě orientační anketu)Anketa
„Přivítali bychom, kdyby Evropa jednala nezávisleji a měla větší suverenitu. Je podivné, když diskutujeme o různých tématech s našimi evropskými kolegy a dohodu nakonec musíme uzavřít s Washingtonem,“ prohlásil Vladimir Putin s tím, že Američané stojí za mnoha problémy, kterým Evropská unie čelí. Konkrétně zmínil současnou masivní migrační vlnu. „Byla to ovšem Evropa, jejíž rozhodnutí zapříčinilo současnou situaci? Řekněme si to otevřeně, tato rozhodnutí byla učiněna na druhé straně Atlantiku, ale problémy kvůli tomu dnes má Evropa. A nejde zdaleka jen o tento případ. Mohl bych jich vyjmenovat hned několik,“ konstatoval Putin. Na druhou stranu ruský prezident řekl, že tím nechce americkou zahraniční politiku nijak démonizovat. Zdůraznil ovšem také, že je nutné usilovat o nalezení rovnováhy mezi zájmy jednotlivých členů mezinárodního společenství. O vojenské hrozbě ze strany Ruska dle jeho mínění hovoří především ti, kterým toto není jasné.
Více o Putinových výrocích na adresu EU a USA najdete ZDE
Rozhovor následoval sobotní setkání s odstoupivším šéfem FIFA Seppem Blatterem. V rozhovoru ruský prezident mimo jiné poznamenal, že by měl Blatter za svůj dlouholetý přínos světovému fotbalu obdržet Nobelovu cenu. Osmasedmdesátiletý šéf nejvyššího vrcholného orgánu světové fotbalové federace přitom čelí obvinění z korupce. Před nedávnem proto pod nátlakem světové veřejnosti i předních fotbalových činovníků rezignoval na svoji funkci. Mimo jiné je kritizován za to, že bylo za jeho vedení FIFA netransparentním způsobem přiděleno pořádání mistrovství světa Kataru v roce 2022 a o čtyři roky dříve Rusku.
Celý text o setkání Putina s Blatterem v angličtině je ZDE
Vladimir Putin svůj překvapivý návrh vysvětloval v rozhovoru pro švýcarskou televizi RTS. „Všichni víme, jaká situace kolem pana Blattera nyní panuje. Nechci zacházet do detailů, ale ani na chvíli jsem nevěřil a stále nevěřím, že by snad on sám mohl být zapojen do korupčního jednání. Lidé jako je Sepp Blatter si zaslouží zvláštní uznání. Pokud existuje někdo, kdo si zaslouží Nobelovu cenu, jsou to právě tito lidé,“ prohlásil Putin na adresu dlouholetého šéfa FIFA, který je v posledních týdnech vyšetřován americkými a švýcarskými orgány. Ruský prezident kritizoval způsob vyšetřování korupčního případu již v květnu, kdy celý skandál propukl. „Způsob, jakým se nyní vede údajný boj proti korupci, mě nutí k zamyšlení, jestli nejde jen o změnu pořadatelské země pro MS 2018 a 2022,“ prohlásil tehdy Putin.
Neméně závažnou informací související s Ruskem a jeho prezidentem je oznámení Kremlu o změně námořní doktríny zapříčiněné „nepřijatelným plánem NATO na přesunutí vojenské infrastruktury k ruským hranicím“. Ambiciózní ruské plány zahrnují podle britského deníku The Telegraph vedle posílení přítomnosti námořnictva ve světových oceánech a mořích také výstavbu lodí a rozšíření infrastruktury v oblasti Černého moře. Aktualizovanou námořní doktrínu tuto neděli schválil ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek premiéra Dmitrij Rogozin, do jehož pravomocí spadá oblast obrany, po setkání s ruským prezidentem prohlásil, že námořní strategie se soustředí zejména na Atlantik a Arktidu.
Text o nové námořní doktríně Ruska je ZDE
Podle Rogozina, který je velkým kritikem NATO, odráží nová doktrína změny v mezinárodní politické situaci a klade si za cíl posílit pozice Ruska coby námořní velmoci. „Naše zvýšená pozornost směrem k Atlantiku je zapříčiněna expanzí NATO ve východní Evropě. Šestačtyřicetistránkový dokument byl zveřejněn na webových stránkách Kremlu. Dle interpretace britského deníku z něj vyplývá, že ruské námořnictvo považuje za svého primárního potenciálního protivníka západní armády. „Rozhodujícím faktorem ve vzájemných vztazích zůstávají nepřijatelné plány NATO přesunout vojenské systémy a vojáky k ruským hranicím,“ cituje britský deník zprávu.
Jak Telegraph připomíná, nová námořní doktrína přichází jen půl roku poté, co ruský prezident v reakci na zhoršení vztahů se Západem schválil revidovanou strategii pro celou armádu. „Ke zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem došlo především v důsledku záboru Krymu ruskou armádou. Stávající krize je tak zdaleka nejhorší od konce studené války a samotná anexe krymského poloostrova předcházela válce mezi Ukrajinou a Ruskem podporovanými separatisty. V lednu letošního roku NATO oznámilo vytvoření šesti velitelských středisek na území členských států z východní Evropy. Toto rozhodnutí je všeobecně vnímáno jako odpověď na rusou agresi na Ukrajině,“ píše britský deník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
