Nejprve píše o tom, jak jej nedávno na pražském Staroměstském náměstí Horáček nepříjemně překvapil, respektive jeho chabý moderátorský výkon plný neobratnosti, oslích můstků a hrané žoviality. „U člověka s tak bohatou zkušeností s veřejným vystupováním, navíc s ambicí oslovovat davy voličů, to nemohlo nezaskočit. V Litvínově se mu vedlo poněkud lépe, i když hraná žovialita a pachuť jisté křeči zůstala,“ píše Varyš s tím, že ve zmíněném divadle bylo prakticky plno.
Horáček žádal diváky, aby mu kladli dotazy, což se dělo. A on reagoval. „Málokdy přitom odpověděl na položený dotaz, a raději využil situaci, aby se dostal k tomu, co chtěl říci sám. Každá odpověď mu zabrala dobrých pět deset minut,“ popisuje Varyš.
Jak dále Varyš píše, Horáček se rád poslouchá. „Snaží se proplouvat mezi různými názorovými proudy, aby si nikoho nenahněval. Málokdy říká něco konkrétního, kdykoli přišla řeč na oblíbené otázky dneška – migrace, „nepřizpůsobiví“ – pořád dokola jen opakoval, že „to je velký problém“. Až na výjimky (sociální dávky nesmějí být vyšší, než je minimální mzda!) se sice neveze na populistické vlně, ale s kavárenskými si také nechce zadat. Prostě takový kandidát pro všechny,“ píše dále Varyš.
Podotýká, že Horáčkova kandidatura nemá žádný politický, ideový základ. Což je slabina i v dnešní době. „A především, Horáček se bere příliš vážně a je jasné, že role baviče mu moc nesedí,“ poznamenává Varyš.
Závěrem popisuje jednu příhodu z Horáčkova vystoupení v Litvínově: „Když jsme naslouchali jeho další s upřímnou vírou v sebe sama recitované tirádě o ničem, naklonil se ke mně kolega: ‚Ten člověk se musí doma strašně nudit‘,“ dodal Varyš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
