K úvodnímu bodu, kde si Rada odsouhlasila konání zasedání formou videokonference (VK) stejně, jako v předchozím případě dne 30.03.2020, tak i poté, tzn. v daném případě 27.04.2020:
- Dotčené zasedání (ve formě VK) nebylo řádně, a tudíž ani platně svoláno,
- uvedený bod vůbec (tj. ani v dotčeném znění) nebyl obsahem návrhu programu zasedání,
- nikdo nenavrhl doplnění programu o takový bod, takže se o doplnění ani nehlasovalo,
- zákon formu videokonference nezná (a možnost takové formy ani nepředpokládá), takže ji tudíž ani nepovoluje, přičemž v rámci veřejného práva (kam spadá zákon o ČTK) tato forma není možná namísto řádné formy zasedání – již z veřejnoprávního principu, kde obligatorně platí zásada, že co není zákonem dovoleno, to je zakázáno, (přičemž tento princip nelze měnit ani hlasováním toho, kdo je zákonem a podmínkami z toho plynoucími vázán),
- v JŘ se uvádí, že je možnost se „dohodnout na jiném místě“ zasedání (než je Praha), neboli jde o jedno místo, nikoli o více míst (v dotčeném případě šlo přinejmenším o 4 místa – Praha, Ostrava, Prostějov, Rudná), čili 4 místa nejsou 1 místo, navíc slovo „dohodnout“ jednoznačně znamená konsensus, tj. souhlasný projev vůle všech členů Rady, přičemž dohodu nelze suplovat žádnou direktivou, anebo ji extenzivně nahrazovat rozhodnutím (byť např. ve formě usnesení) – jelikož rozhodnutí není dohoda, takže dotčený postup je i zde v kolizi také s JŘ,
- dle přísl. ust. Listiny základních práv a svobod (coby součásti ústavního pořádku) „nikdo nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá“ např. mít doma počítač, připojení k internetu, čili v dotčeném případě nikdo (zde ani členové Rady) nemůže nikoho (tzn. zde člena Rady) byť i jenom nepřímo nutit namísto řádného zasedání k videokonferenci, kterou mu neukládá žádný zákon, a navíc aby k tomuto účelu používal privátní HW a SW (např. svůj soukromý osobní počítač), IT připojení ke své privátní domácí síti, atd., a nota bene aby si do svého priv. PC instaloval jakousi aplikaci, a aby to vše používal pro výkon činností v rámci veřejné funkce, apod. – čili toto je již i z ústavního principu apriorně vyloučeno, a pokud má někdo takové požadavky, anebo nastaví situaci toho typu, pak musí předem osobě ve výkonu veřejné funkce zajistit i všechny potřebné podmínky (technické, provozní, organizační, fiskální, aj.), přičemž já i kolega Žantovský už po dva roky opakovaně upozorňujeme, že v Radě ČTK nejsou ani tyto zmíněné podmínky stále ještě vytvořeny,
- podobně dle dalších ust. platných norem přísl. právního rámce nelze požadovat ani to, aby se člen Rady účastnil dané videokonference ze svého bytu, nota bene, když jsou video záběry z jeho soukromí veřejně přístupné, navíc provádí-li videokonferenci ČTK (coby zpravodajská agentura), když ani ta nemá právo vstupovat do privátního (osobního) prostoru člena Rady – a zde navíc jakožto součásti jejího kontrolního orgánu – to je mj. logicky i právně paradoxní,
- celková kvalita videokonference nebyla na adekvátní úrovni nutné kvality, přenos trpěl mj. značnou latencí, častými ruchy, výpadky zvuku, tj. v některých případech nesrozumitelností hovoru (a není-li rozumět, pak jde o neurčitost úkonu resp. jeho části), což jsou tudíž také u této videokonference podstatné vady, takže nelze vyloučit ani to, že by někdo mohl i tuto videokonferenci označit jako nevhodnou co do té formy, i jako technicky nezvládnutou na potřebné adekvátní úrovni, a tedy jako profesionálně nepoužitelnou k zamýšlenému účelu (byť i jenom coby porada mimo právní rámec procesního režimu oficiálního zasedání Rady ve smyslu zákona), navíc kolega Žantovský byl na telefonu, takže to byla video-telekonference,
- žádný ze shora uvedených aspektů (vyjma techniky) svolavatel akce neřešil (a nevyřešil),
- zápis z jednání 30.03.2020 uvádí, že: „Příští 146. veřejné zasedání Rady se bude konat v budově ČTK, Praha 1, Opletalova 5 v pondělí 27.04.2020 od 14.30 hod“,
- provedená videokonference neodpovídá shora popsaným parametrům právního rámce,
- vzhledem k popsaným skutečnostem nutno na toto „zasedání“ hledět, jako by se nekonalo, takže i dotčený úkon (včetně hlasování, resp. odsouhlasení) je nicotný.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)
Anketa
9%
67%
10%
14%
hlasovalo: 13643 lidí
K projednávání a schvalování (resp. odsouhlasení) návrhu programu schůze – nelze schválit, resp. odsouhlasit program zasedání, které není regulérní. A nota bene, když byli už od minula – tj. již po dobu asi jednoho měsíce ostatní členové Rady (včetně předsedajícího) obeznámeni s příslušnou právní materií k dané problematice. Z nastalé situace je zjevné, že ostatní členové Rady danou právní materii ignorovali – není známo, že by se tím Rada jakkoli zabývala, natož pak nota bene kvalifikovaně odpovídajícím způsobem (alespoň de lege artis).
Nedostatečný přístup k právu, jakož i vady a další nedostatky v proceduře, jsou (jak mnou, tak i kolegou Žantovským) kritizovány už po celou dobu předchozích dvou let, když pak zejména od prosince loňského roku nejenže nedošlo k nápravě závadového stavu, ale právě naopak zde dochází ke kumulaci a množení nedostatků bez odpovídajícího přístupu ke konstruktivnímu řešení.
Jak už bylo shora k úvodnímu bodu vyargumentováno a prokázáno, dotčené „zasedání“ ve formě videokonference je nulitní, takže nic z toho, co během této videokonference bylo jejími účastníky projednáno a odsouhlaseno, nemůže být platné, účinné, ani závazné (jako minule). A je-li dotčená videokonference navenek vydávána za řádné zasedání Rady ČTK, pak je nutné na takové zasedání pohlížet, jakoby se nekonalo.
Vzhledem k navozené situaci je tedy stejně jako minule i nyní nutné podat shora formulovaná rozdílná stanoviska.
Autorem textu je JUDr. Pavel Foltán.
Bez redakčního krácení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
