Rada vysokých škol podpořila turecké akademiky: S vědomím roku 1989...

22.07.2016 9:04 | Zprávy
autor: mp

Rada vysokých škol podpořila turecké akademiky, kterých se dotkly čistky po zmařeném pokusu o vojenský převrat. Vyzvala českou vládu, aby se za turecké akademiky jednoznačně postavila. Rada VŠ to uvedla v prohlášení zaslaném ČTK. Turečtí státní představitelé by podle ní měli respektovat principy akademické samosprávy a akademických svobod.

Rada vysokých škol podpořila turecké akademiky: S vědomím roku 1989...
Foto: tccb.gov.tr
Popisek: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

„Rada VŠ se dále obrací na vládu ČR, aby na základě historických zkušeností Československa s čistkami na vysokých školách v dobách totalitních režimů a při vědomí zásadní role studentů v roce 1989 neváhala a jednoznačně podpořila akademické svobody v Turecku a dále aby ve spolupráci s dalšími zeměmi EU přijala veškerá opatření na podporu turecké akademické obce,“ stojí v prohlášení.

Rada VŠ je orgánem reprezentace vysokých škol, zaujímá stanoviska a doporučení pro ministerstvo školství v zásadních věcech týkajících se rozvoje, činnosti a zájmů vysokých škol a členů akademické obce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Senát

Opravdu myslíte, že je senát nějakou pojistkou demokracie? Vždyť je řada demokratických států, kteří dvě komory nemají. Myslíte, že to jejich demokracii oslabuje? Mě přijde, že hlavně třeba za bývalé vlády senát nebyl žádnou pojistkou, vláda v něm měla většinu a procházelo jí vše. Pokud budu mluvit ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co se píše o Sněmovně? „Takové dno. Nevěřil jsem vlastním očím.“

7:30 Co se píše o Sněmovně? „Takové dno. Nevěřil jsem vlastním očím.“

TÝDEN V MÉDIÍCH Česká politická publicistika opět ukázala své dno. Kritice Petra Žantovského neunikl…