 Greenpeace - Ardiles Rante_635929519391267385.jpg&id=111066)
Projekt Klimaticky neutrální život v Berlíně, vytvořili vědci z postupimské univerzity s finanční podporou německého ministerstva životního prostředí a dalších subjektů. Účast v projektu obnáší sledování různých aspektů života – zda do práce jezdíte autem, nebo na kole, jaké potraviny jíte, kolik elektřiny spotřebujete, čím a jak moc topíte nebo jaké jsou vaše další životní náklady.
V úvodu pořadu se reportérka Tereza Šťastná rozhodla vyzpovídat jednu z rodin, zapojených do projektu. „Pro klima by bylo nejlepší, kdybych jen prošla obchodem a vůbec nic nekoupila,“ říká Karin Beesová, matka tří dětí, při nakupování v jednom z berlínských obchodů. „Potřebujeme nějaké ovoce, většinou tedy nakupuji jablka a pokaždé stojíme před těžkým rozhodnutím, jestli koupit regionální jablka, anebo ta s označením BIO, oboje jsou totiž s ohledem na ochranu klimatu dobrá, ale obchod většinou nemá žádná regionální BIO jablka,“ komentuje Beesová svá velmi těžká rozhodnutí. Naštěstí dnes však žádné jablka nenakupuje a zastavuje se už jen nad nákupem mrkve, u které si vybírá ze tří druhů, ale nakonec se rozhodne pro tu, jež pochází z Německa. „Ještě obvykle kupujeme banány, vědci, kteří za projektem stojí, se totiž na uhlíkovou stopu banánů zaměřili a srovnali ji s mlékem a zjistili, že pokud koupíte 100 kilogramů banánů z Ekvádoru, tak je to klimaticky příznivější, než když koupíte 100 mililitrů mléka od německých krav, protože jejich chov vyprodukuje mnohem více emisí oxidu uhličitého,“ dodává Beesová.
Fotogalerie: - Místo tragédie: Důl ČSM
Na otázku reportérky, zdali je klimaticky příznivé živobytí drahé, Karin Beesová odpovídá: „To záleží na tom, jak se na to díváte, myslím, že zrovna jídlo je dražší, na druhou stranu zase nějaké peníze ušetříme, protože tolik neutrácíme za jiné věci, nechodíme tak často ven, nekupujeme věci, které nepotřebujeme, také tak často necestujeme.“
Beesovi mají tři dcery ve věku tří, pěti a devíti let. „Pravidelně o tom s nimi mluvíme a snažíme se jim vysvětlit to, co děláme, zároveň je ale nechceme vystrašit, protože, když pomyslíte na všechny důsledky klimatické změny, můžete se cítit vystrašení,“ vysvětluje Beesová výchovu svých dětí v této oblasti. „Její nejstarší devítiletá dcera Nica si myslí, že to, co její rodina v rámci projektu Klimaneutral leben in Berlin dělá je velmi důležité,“ přibližuje situaci reportérka Tereza Šťastná, a když pokládá otázku, jestli je něco, co kvůli účasti v projektu Nice chybělo, Nica Beesová odpoví: „Nic konkrétního mě teď nenapadá, a pokud něco takového je, není to tak často, aby mě to štvalo,“ poté si však vzpomíná na jedno z negativ: „Ale vlastně jo, neletěli jsme letos v létě do Portugalska, protože cestování letadlem je pro klima špatné,“ říká devítiletá Nica.
Svou uhlíkovou stopu rodina Beesových sledovala ve speciální aplikaci. Z produkce 6,5 tuny oxidu uhličitého na osobu za rok, což bylo pod německým průměrem 11 tun oxidu uhličitého za rok, se Beesovým povedlo tuto stopa zredukovat na přibližně 5 tun. „Když například jíte maso, bude vaše uhlíková stopa mnohem vyšší, v naší rodině jsme všichni vegetariány, takže si vedeme celkem dobře, ale kdybychom byli vegani byli bychom na tom ještě lépe,“ přemýšlí nad uhlíkovou stopou své rodiny Beesová. Jakožto nejtěžší hodnotí Beesová snižování spotřebních výdajů, do kterých se počítali i výdaje za oblečení a zájmové kurzy pro děti, jimiž je například hudební výchova a kroužky tancování. „To je totiž ta hranice, kde se začnete ptát, co můžu dětem v jejich životě nabídnout a co jsem naopak ochotná omezit,“ přemýšlí Beesová a samotnou debatu uzavírá slovy: „Vzdát se není řešením, není to totiž jen projekt a není to žádná hra, naše děti rozhodně dopady změny klimatu pocítí, takže, i když jsem z toho všeho někdy opravdu vyčerpaná, snažím se vydržet, protože, kdybychom to vzdali, tak by to vzdali i všichni ostatní.“
Celý pořad si můžete poslechnout ZDE.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
