Senátor McCain vrací do hry návrh na postavení amerického radaru v ČR. Co vy na to?Anketa
Diplomatické řešení krize podle Johna očividně selhává. Eskalace krize se dá očekávat kolem víkendového referenda o samostatnosti. Po něm podle Johna proruští ozbrojenci zahájí útok na ukrajinské jednotky, které na poloostrově stále působí. Stupňování krize lze prý očekávat i na zbytku východní Ukrajiny, a to možná až na úroveň občanské války.
To už se nás podle Johna bude týkat více, než si jsme ochotni připustit. Evropská unie i samotná ČR podle Johna musí mít připraven krizový plán. Zatím se však nezdá, že by na něm kdokoliv pracoval. John se navíc obává, že v Bruselu si řada politiků neuvědomuje, že se konflikt přímo dotýká unijních hranic, protože Evropa pro ně tradičně končí kousek za Berlínem.
Proto prý hrozí nebezpečí, že celé řešení, včetně milionů uprchlíků, spadne na země Visegrádské čtyřky, sdílející s Ukrajinou hranici. A konkrétně Česká republika podle něj není připravena o nic lépe. „Je třeba se včas ptát, jak chce česká vláda případnou krizovou situaci řešit,“ burcuje John, který prý doposud nezaznamenal vůbec žádnou aktivitu v tomto směru. Z vlastní zkušenosti ministra vnitra přitom prý ví, že dříve probíhaly koordinační schůzky při mnohem menších problémech.
„Skoro každý český politik je dnes odborník na to, kdo má na Ukrajině pravdu. Nikdo ale neřeší, co může hrozit obyvatelům této země,“ upozorňuje John, který za Věci veřejné povede kandidátku do Evropského parlamentu. V České republice má podle něj trvalý pobyt více než sto tisíc Ukrajinců, kteří sem mohou pozvat celou rodinu. Navíc mají právo využívat náš sociální systém. To by se zcela nepochybně podepsalo i na naší ekonomice.
„Upozorňuji na to důrazně, i když čeští politici zaspali. Dnes snad ještě není pozdě připravit Českou republiku na případnou krizi nebývalých rozměrů,“ varuje bývalý véčkařský předseda.
Celé tiskové prohlášení Radka Johna:
Diplomatické řešení situace na Ukrajině a zejména na Krymu selhává. Krize vyvrcholí za pár dní. 16. března proběhne na Krymu referendum, jehož výsledek předem známe. 17. března zahájí jednotky ozbrojenců útok na jednotky ukrajinské armády, které jsou na Krymu dodnes v hojném počtu.
Tlak nebo útok. I vývoj na východní Ukrajině je předvídatelný. Lze předpokládat, že povede k dalšímu vystupňování krize, možná až na samou hranu občanské války.
To vše se nás může týkat víc, než jsme dnes ochotni připustit. Proto je třeba se ptát: „Má Evropská unie i Česká republika plán reakce na eskalaci ukrajinského problému, včetně reakce na situaci, kdy na Ukrajině začne téct krev?”
Zatím nevidíme ani náznak toho, že by na tomto plánu někdo z unijních nebo českých politiků pracoval. Že by vznikal krizový plán. Jsme si jistí, že v Bruselu vědí, že hranice EU nekončí pár kilometrů za Berlínem, ale dotýká se přímo zóny konfliktu?
Jaká opatření Evropská unie přijme v případě, že se celý pokus o euro integraci Ukrajiny zvrhne v krvavou lázeň? Začne pak polskou a slovenskou hranici hlídat evropská agentura FRONTEX, která doposud čelila desítkám tisíc imigrantů – Afričanů a Arabů připlouvajících do Evropy ilegálně po Středozemním moři? Počítá EU, že v případě občanské války půjde tentokrát nikoliv o desítky tisíc, ale o miliony uprchlíků před jejími hrůzami? Nehrozí nebezpečí, že unijní politici nechají celý problém jen na státech Visegrádské čtyřky?
Kdo a z čeho v případě občanské války na Ukrajině zaplatí obrovskou humanitární akci, dosud největší, jaké kdy Evropa čelila, ke které bude donucena, až miliony ukrajinských uprchlíků začnou proudit přes unijní hranice na Slovensko a potom do České republiky?
Nemají náhodou někteří unijní politici pokušení zavřít nad touto katastrofou oči a říct nám: „Dělejte si s uprchlíky, co chcete.“?
Nezdá se, že by naše vláda už vedla jednání o tom, jak bude EU případně reagovat na ty nejčernější scénáře. Nezdá se, že na to bude připravena jak EU, tak Česká republika.
Je třeba včas se ptát, jak chce česká vláda případnou krizovou situaci řešit. Jak chce čelit přílivu případných válečných uprchlíků z Ukrajiny. Zúčastňoval jsem se jako ministr vnitra jednání ministrů vnitra členských států EU a nastavování bezpečnostních mechanismů jednotlivých států. Jak to, že dnes nejsme svědky jednání českého ministra vnitra a českého premiéra s představiteli EU o podmínkách zabezpečení ČR jako členské země EU, o bezpečnostních garancích pro naši republiku. Jak to, že vláda nejedná s představiteli Visegrádské čtyřky o koordinaci bezpečnostních složek s cílem zabránit přílivu uprchlých trestanců, mafiánů a neonacistů, kteří se budou snažit proniknout přes hranice EU spolu s uprchlickou vlnou.
Zůstaneme nepřipraveni na tyto krizové varianty? Zatím to tak vypadá.
Skoro každý český politik je dnes odborník na to, kdo má na Ukrajině pravdu. Nikdo ale neřeší, co může hrozit obyvatelům této země. Nikdo nepomýšlí, že 113 000 Ukrajinců s trvalým pobytem v ČR, může pozvat do ČR příslušníky svých rodin. Mají nárok podle zákona pozvat manžela, manželku, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a osamělého rodiče. Stejně tak cizinci s trvalým pobytem mají právo na využívání našeho sociálního systému. Co by krizové scénáře pro českou ekonomiku je jasné. Jaká řešení tedy vláda v případě eskalace konfliktu na Ukrajině navrhne pro Českou republiku? A jaký podíl EU na nich vyjedná? Upozorňuji na to důrazně, i když čeští politici zaspali.
Dnes snad ještě není pozdě připravit Českou republiku na případnou krizi nebývalých rozměrů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
