„Chci zatím otevřít diskuzi, jestli je to správná cesta,“ řekl pro Právo šéf resortu. „Klima na školách se zhoršilo, dochází k častějšímu napadení učitelů ze strany rodičů a žáků. Proto zvažujeme vyšší právní ochranu,“ dodává.
Ministr si prý ovšem uvědomuje, že takový zákon nebude spásný. Naopak může být dvousečný. Sám učitel si totiž již nebude moci dovolit ani menší výchovný pohlavek. „Musí počítat s tím, že by se na něj mohlo vztahovat zneužití pravomoci veřejného činitele,“ přirovnává Chládek možné postavení pedagoga k politikovi.
ParlamentníListy.cz oslovily politiky, jak se na tuto věc dívají. Většina z nich souhlasí, že by si učitelé větší právní ochranu kvůli zvýšené agresivitě rodičů i dětí zasloužili, někteří si ale myslí, že spíše jinou cestou, než že by získali status veřejného činitele. Někteří navrhli i vrátit se ke staré dobré rákosce.
Rákoska, nebo finanční bolest?
Například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg: „Obnovit rákosku,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz Schwarzenberg.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura navrhuje jiný nástroj, který může bolet ještě více než rákoska: „Status veřejného činitele či úřední osoby je vám houby platný proti nějakému hejnu rozmazlených fracků, kteří jsou nezletilí a před zákonem beztrestní. Samozřejmě základ je v rodinách a rodiče musí být skutečně zodpovědní za své děti. Ale stejný úkol má i škola – učitel prostě musí umět získat autoritu. V neposlední řadě je tu celá společnost, která absolutně rezignovala na výchovu nás všech k lepšímu. Ovšem kdybyste chtěli jednoduchý okamžitý recept, tak dobrý začátek jsou sankce pro rodiče, kteří zanedbávají výchovu svých dětí. A nejlépe sankce finanční – ty bolí nejvíce a ihned.“
Tomio Okamura
„Ano, takový návrh pana ministra školství podpořím. Podpořím i rákosku,“ smál se poslanec za ANO Bronislav Schwarz.
Zvýšit ochranu, ale jinou cestou
Člen sněmovního výboru pro vzdělání Jiří Pospíšil sice pro zvýšenou právní ochranu učitelů je, avšak nemyslí si, že je pro to vhodným nástrojem status úřední osoby a upozorňuje na možné právní problémy.
„Osobně se nebráním tomu, aby učitelé byli lépe chráněni proti případným útokům žáků. To nerozporuji a o tom určitě veďme debatu. Ale dělat z učitelů veřejné činitele, respektive dle nové terminologie trestního zákoníku úřední osoby, považuji za nešťastné. Musíme si uvědomit, co to úřední osoba je. To je osoba, která má pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech občanů a má mít nějaké vrchnostenské oprávnění. Výkon funkce učitele je o něčem jiném. Pan ministr by podle mě měl navrhnout jinou cestu než dělat z učitelů úřední osoby. Bavme se o tom, zda u určitých povolání nemá být přísnější ochrana proti útoku. Navíc úřední osoba nemá jenom větší ochranu, ale trestní zákoník počítá také s tím, že má i větší odpovědnost. Je tam pak kupříkladu trestný čin zneužití pravomoci veřejné osoby. Takže právně je to velmi složité. Myšlenku ochrany učitelů chápu a je dobrá, ale návrh řešení je špatný,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Pospíšil.
Zvýšit prestiž učitelského povolání
„Bezpochyby je to velký problém a být učitelem je občas i nebezpečné. Každopádně ale nevím, zda toto je účinná cesta,“ uvedl předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu a vzdělání Pavel Bělobrádek.
Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek sdělil, že se mu takový návrh zamlouvá. „Vidím opravdu rostoucí ohrožení učitelů,“ vysvětlil.
„Že jsou učitelé často vystaveni nevybíravým praktikám, je bohužel skutečnost. A nejen ze strany žáků, nýbrž i některých rodičů. Nejsem si ale jistý, že je optimální řešit to zákonem. Jde spíš o nutnost zvýšit společenskou prestiž učitelské profese a celkovou kulturnost společnosti. A to se nařídit nedá,“ myslí si ministr obrany Martin Stropnický z ANO.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda STAN Petr Gazdík s takovým návrhem, jak o něm otevřel debatu ministr školství, v principu určitě souhlasí: „Ideální sice je, když má učitel přirozenou autoritu, praxe je tomuto ideálu bohužel vzdálená. Status veřejného činitele – úřední osoby by navíc mohl přispět i ke zvýšení prestiže učitelů.“
Špatný systém financování školství činí totiž cenným bohužel i toho největšího gaunera
I poslankyně ODS Jana Černochová by s tím souhlasila: „Myslím si, že pedagogové si určitě větší ochranu zaslouží.“
„S panem ministrem nesouhlasím. Každé povolání má své výhody a svá rizika. Rozšiřování počtu veřejných činitelů by vedlo naopak ke snížení ochrany,“ domnívá se poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová.
„V tomto bych pana ministra školství rozhodně podpořil. Dvě desítky let jsem strávil ve školství, první i druhá manželka jsou a byly učitelky, takže mi tato problematika není neznámá. Učitel ale nečelí pouze agresivitě žáků, ale i agresivitě jejich rodičů – naštěstí zatím jenom verbální. Ale musí leckdy vzdorovat též tlaku, který je také určitou formou agresivity, ze strany svých nadřízených. Ti se velice často v případě sporu se žáky či jejich rodiči staví proti vlastním učitelům. Špatný systém financování školství činí totiž cenným bohužel i toho největšího gaunera. Bohužel se toto týká nejen chování, ale i vědomostí a znalostí žáků. A úroveň našeho vzdělávacího systému stále klesá. Hlavně, že všichni mají maturitu a za chvíli i vysokoškolský diplom. Jsem rád, že už v tomto vlaku nejedu,“ řekl redakci senátor Miroslav Krejča.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa s ministrem Chládkem nesouhlasí: „Pedagogové si umějí povětšinou zjednat pořádek a úctu svých studentů. Zároveň škola má možnosti komunikovat s rodiči či použít výchovné prostředky vůči žákům, kteří porušují platné normy.“
_profil_top.jpg)
Ve školách by mohla působit ochranka...
Podle poslance ANO Vlastimila Vozky je zvýšená agresivita žáků realita, která odráží chování a jednání rodičů a nálady ve společnosti. „Také je nutné vidět společenské i platové ohodnocení učitelů. Ve školách by mohla působit ochranka, i když toto je velký problém. Vhodné je spíše morální posílení učitelů a umožnit toto také včetně posílení školních řádů. V tuto chvíli se nezdá být takový návrh pana ministra rychle průchodný. Připomeňme si jen záchranáře,“ dodal Vozka.
„Nedoporučovala bych rozšiřovat okruh osob s tímto statusem. Autoritu si učitelé nevynutí tímto sporným postupem a vedlo by to k dalšímu extenzivnímu a nesmyslnému rozšiřování takovéhoto statusu pro další a další okruhy osob,“ varuje exministryně spravedlnosti a poslankyně ČSSD Marie Benešová.
Senátor ODS Milan Pešák si není jistý efektivitou zmíněného návrhu. „Myslím, že víc by pomohlo snížení počtu žáků ve třídě například na 20, maximálně 22,“ dodal.
Neutěšený stav týkající se agresivity žáků vůči učitelům
Podle poslance ČSSD Richarda Dolejše návrhy ministra školství smysl mají: „Je smutné, že tento neutěšený stav týkající se agresivity žáků vůči učitelům neřešili již jeho předchůdci. Díky tomu se tyto negativní jevy dále rozmáhají. Zmíněný problém se týká především větších městských škol, kde bývá větší anonymita žáků, na rozdíl od škol venkovských. Právní ochrana učitelů je tedy namístě a měla by se zcela vážně diskutovat. Návrh ministra Chládka je v tomto ohledu jeden z možných kroků, jak tento problém řešit. Proto jsem připraven k jeho podpoře, pokud bude ve formě legislativního návrhu předložen sněmovně.“
„To se již dávno diskutovalo. Status veřejných činitelů – úřední osoby by chtěli hasiči, záchranka, záchytka, průvodčí ve vlacích, učitelé a další. Myslím, že ten návrh neprojde,“ uvedl senátor ODS Petr Bratský.
„Bohužel žijeme v agresivní, arogantní době. Říkáme tomu mylně demokracie. Naivně pak upřednostňujeme práva pachatele před obětí. To je velká chyba. Je čas vrátit obvyklý řád a pořádek. Tvrdý rychlý trest si snad zaslouží napadení každého slušného občana. Natož člověka sloužícího. Návrhu pana ministra proto rozumím. Ale neměl by se týkat jen učitelů. Jsou zde i mnohé další profese konající ve veřejném zájmu: hasiči, listonoši, zdravotníci, dopraváci a jiní,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Je tu problém právní nezodpovědnosti žáka
„Jde o požadavek učitelů už někdy z přelomu tisíciletí, ale je velmi sporné, zda by to něčemu pomohlo. Je tu problém právní nezodpovědnosti žáka, důkazního řízení a celkově malé vymahatelnosti práva. Navíc nemyslím, že by to vůbec prošlo,“ míní poslankyně KSČM Gabriela Hubáčková.
„S tímto návrhem nemám problém. Ta myšlenka je rozumná,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Právo dále informovalo, že podle poslance a člena ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) by měl učitel mít autoritu danou svými schopnostmi. „Nedokážu si představit, že ji lze vynutit,“ řekl pro Právo Benda a dodává: „Pochybuji, že k tomu pomůže nějaký legislativní návrh, a nemyslím si, že by učitel měl být veřejným činitelem.“
I podle místopředsedkyně školského výboru Anny Putnové (TOP 09) je problém jinde. V disciplíně, kterou je třeba posílit. Navíc by větší ochrana učitelů prý znamenala jejich vyčlenění z řady povolání, která by si ji také zasloužila, jako řidiči MHD či úředníci za přepážkami. Šéf sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO) má za to, že by měly děti na pedagoga pohlížet jako na někoho, kdo jim zprostředkovává cenné vzdělání. Celý nápad nepovažuje za rozumný.
Úřední osoba je právní pojem, zavedený českým trestním zákoníkem pro určité kategorie profesí a ústavních činitelů vykonávajících veřejnou moc, kterým je prostřednictvím tohoto zákona poskytována určitá ochrana a zároveň vyžadována zvláštní odpovědnost. Trestá se tak jak násilí proti úřední osobě nebo vyhrožování jí, ale zároveň i pokud by svou pravomoc zneužila.
Vždy se ovšem vyžaduje, aby takový případný trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností. Osoba jiného státu nebo mezinárodní organizace v podobném postavení se považuje za úřední osobu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva. Pojem úřední osoby od roku 2010 nahradil dřívější označení veřejný činitel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
