„Kolínská chytrá klíčenka je evropským unikátem. Jejím cílem je sloužit dětem a pomoci jejich vytíženým rodičům. Děti už nebudou potřebovat peněženku s hromadou karet a čipů. Jeden multifunkční nástroj v podobě chytré klíčenky zastane vše a ještě něco navíc,“ stojí na webu projektu.
Ten měl dětem sloužit jako klíč do školy, na školní oběd (ten měla podle webu zvládnout objednat, zaplatit, a dokonce i vyzvednout, což je tedy hodně divoká představa, jak kartička vyzvedává oběd). Bylo ji možné využít také do knihovny, do kolínské MHD a součástí byla i osobní zdravotní knížka Zdravel.
Rodiče ji mohli dětem aktivovat i jako platební kartu a posílat jim na ni kapesné. Partnery projektu totiž byli společnost MasterCard a také Československá obchodní banka.
Smlouva na projekt byla podepsána v dubnu 2018 mezi kolínskou radnicí a společností Paynovatio a.s. Zakázka byla vybrána bez výběrového řízení.
Starosta Vít Rakušan měl podle serveru Česká justice přes svou tiskovou mluvčí vzkázat, že výběrového řízení nebylo třeba, protože město za provoz karty nic neplatilo. Realita je ale taková (jak dokládá i smlouva z rejstříku), že město zaplatilo 830 tisíc za nákup pěti tisíc karet. Za provoz portálu sice byla na smlouvě uvedena částka 0 Kč, zato ale firma dostala 50 000 za „projektové řízení“.
Zdroj: www.hlidacsmluv.cz
Velmi rychle po podepsání smlouvy se v Kolíně začaly dít věci. Takto je na sociální síti popsala jedna z matek: „Mne postavili před hotovou věc na třídních schůzkách v dubnu 2018, že to od září musejí mít všichni, tedy všechny děti.“
Ta začala upozorňovat na některé podivné okolnosti projektu. Především na fakt, že konto, které rodiče mohli dětem ke kartičce zřídit, mohlo být pouze u peněžního ústavu ČSOB, přes který také byly realizovány všechny platby.
Když proti tomu jako občanka protestovala na kolínském zastupitelstvu, reagoval místostarosta Michael Kašpar (s odstupem na sociální síti): „Toto není pravda. Rodiče si nemusejí v ČSOB žádný účet otevírat! Předplacenou kartu mohou dobíjet ze svého účtu v jakékoli jiné bance v ČR.“
Místostarosta Kašpar zároveň tvrdil, že kartu poskytující podobné služby žádná jiná banka v ČR nevydává, takže nebylo možné ani vybírat. A navíc prý město banku vůbec nevybíralo, to si dělala společnost Paynovatio, která měla na celý projekt smlouvu.
Podle vzpomínek byla později celá akce spojena s velkou propagací, která motivovala děti a rodiče nejen ke zřízení karty, ale rovněž k jejímu využívání jako finančního nástroje.
Teď však, jak vyplývá z informace kolínské základní školy rodičům, platnost klíčenky jako finančního nástroje končí. 17. 12. byli rodiče vyzváni, ať z karty do konce roku vybijí hotovost, kterou na ní mají. Kdo to neučinil, musí se teď handrkovat s bankou v rámci reklamačního řízení.
Pokud by rodiče s klíčenkou chtěli dál platit, musejí si za 124 korun koupit novou, původní zrušit a oběhnout si znovu všechny instituce, kam má platit (knihovna, dopravní podnik atd.). Nová klíčenka má prý také odlišné obchodní podmínky a sazebník, ale o podrobnostech se škola nezmiňuje.
Takto tedy končí evropsky unikátní projekt Víta Rakušana.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Michalikova trefa za skoro čtvrt miliardy
Ačkoliv starosta Rakušan projekt vždy hájil a chlubil se jím i v cizině, jeho duchovním otcem byl podle vzpomínek advokátky Čírtkové místostarosta Michael Kašpar. Tento někdejší učitel kolínského gymnázia je dlouholetým politickým souputníkem Víta Rakušana, od roku 2019 jeho nástupcem ve funkci starosty.
Kromě toho je také předsedou zastupitelského klubu STAN ve Středočeském kraji a místopředsedou krajského výboru. Tam je jeho nadřízeným předseda Věslav Michalik a i v krajském zastupitelstvu je Michalik, náměstek hejtmanky pro finance, považován za hlavní mozek STAN.
Michalik, dlouholetý starosta Dolních Břežan, ovládá středočeský STAN minimálně od roku 2016, kdy se stal radním s prstem na evropských dotacích. Jeho politický životopis je ale mnohem delší. Již v roce 2010 musel odstoupit z druhého místa středočeské kandidátky TOP 09 a STAN. O roli dvojky Miroslava Kalouska přišel kvůli transakcím své společnosti CA IB.
Ing. Věslav Michalik, CSc.
Trojice manažerů z této společnosti tehdy byla podezřelá, že nezdanila částku 238 milionů korun. Tu měla vyfakturovat za poradenství v miliardové zakázce, ale následně nepřiznat jako příjem. Částka měla odejít do zahraničí a následně se podle podezření policistů přes několik finančních převodů vrátit do ČR.
Když se informace objevily v médiích, Michalik se stáhl z volební kandidátky. Nechtěl prý poškozovat stranu.
Psali jsme:
Ačkoliv následně nebyl nijak potrestán, kauza se znovu objevila v letošním roce, kdy se měl stát za hnutí STAN ministrem průmyslu a obchodu. Následně se objevily další pochybné finanční transakce jeho rodiny ve stovkách milionů a Michalik raději kandidaturu na ministra vzdal. Zástupci vládní koalice mu za to zatleskali, že předvedl principiální postoj.
V souvislosti s kauzou kolínské klíčenky je ale zajímavější, komu ono poradenství za bezmála čtvrt miliardy Michalik poskytoval. Částka byla fakturována Československé obchodní bance, právě té, která nyní dostala v Kolíně hezkou zakázku bez výběrového řízení. V prvním desetiletí tohoto tisíciletí měla „kšeft snů“ v podobě Poštovní spořitelny. Nešlo o nic jiného, než že mohla poskytovat své finanční služby na všech pobočkách pošty.
Když se smlouva chýlila ke konci, začaly se o lukrativní okénka na poštách zajímat i další banky. ČSOB o zlaté vejce samozřejmě nechtěla přijít, a tak si najala několik poradců, kteří jí měli pomoci kontrakt udržet. Jedním z nich byla i společnost CA IB pana Michalika. A po úspěšném prodloužení smlouvy si starosta z Břežan s partnery spokojeně vyfakturovali 238 milionů.
Dobré vztahy mohly přispět i ke vzájemné vstřícnosti v dalších letech. A zajímavá zakázka dělající zákazníky banky už z šestiletých školáků může být jejich výsledkem.
Banka, které pomohl Bakala
ČSOB, to je mimochodem velmi specifický příběh českého transformačního třicetiletí. Banka, která před listopadem 1989 měla zajišťovat financování zahraničního obchodu, v devadesátých letech rozšířila své služby na plnoformátový bankovní dům s firemní i soukromou klientelou.
V roce 1999 byla privatizovaná belgické společnosti KBC. Spekulovalo se o vlivu Zdeňka Bakaly, který stejné belgické společnosti toho roku prodal svou investiční banku Patria Finance a díky tomu vstoupil do první podnikatelské ligy.
Psali jsme:
O rok později Belgičané získali i zkrachovalou IPB. I za touto operací měl stát Zdeněk Bakala, který v té době stále řídil Patrii, teď už ve službách KBC. Do značné míry jeho zásluhou se tedy z ČSOB stal český bankovní gigant.
Své finanční operace kryl velkým vlivem na česká média a vlivné elity. Přímo se podílel na vzniku sdružení Lípa, ve kterém se setkávali nejvlivnější lidé tehdejší Prahy. Od guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy (předtím dělal pro Bakalu v Patrii) po Karla Schwarzenberga. Pozdější předseda TOP 09 měl s Bakalou i několik obchodních aktivit (privatizace karlovarské Becherovky).
Když o deset let později Schwarzenberg založí TOP 09, bude Zdeněk Bakala, v té době už uhelný miliardář, jejím největším sponzorem. Jen za rok 2010 jí měl přispět osmi miliony korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
