Rasismus vůči bělochům, to se v západních médiích na přední místa nedostane. Ekonom Pikora se vrátil z Afriky a sepsal tyto varovné řádky

01.08.2018 21:57

Rasismus je všeobecně odsuzován jako nepřijatelný přístup k člověku. Ale zdá se, že značná část společnosti je ochotna jistý druh rasismu tolerovat. A to, když je zaměřen směrem k bělochům. Své k tomu v rozhovoru na serveru Kupredudominulosti.cz řekl ekonom Vladimír Pikora, který se nedávno vrátil z Afriky, kde byl na studijně-pracovní cestě. Po svém návratu pak napsal obsáhlý článek s titulkem „Zastřel svého bělocha. Bílí obyvatelé Afriky se stávají lovnou zvěří“.

Rasismus vůči bělochům, to se v západních médiích na přední místa nedostane. Ekonom Pikora se vrátil z Afriky a sepsal tyto varovné řádky
Foto: nextfinance.cz
Popisek: Finanční analytik Vladimír Pikora

V západních médiích se moc často na přední místa nedostane brutální násilí vůči bílým farmářům v Jihoafrické republice, ale i jinde. „Jako by bylo ve společnosti usazeno přesvědčení, že si to ti běloši od většinového černošského obyvatelstva zaslouží jako odplatu za období kolonialismu,“ říká ekonom Pikora.

Z vlastní zkušenosti ekonom hovořil o příčinách a důsledcích těchto událostí nejen v Jihoafrické republice. „V Africe jsem se setkal s lidmi, kteří to prožili, že jim někdo v rodině zahynul, protože se černá většina na ně vrhla s tím, že jsou běloši, což znamená, že jsou bohatí,“ řekl s tím, že Jihoafričané se na to nedívají tak zcela rasisticky, jako bychom čekali u nás v Evropě.

Jihoafričané zkrátka vycházejí z toho, že v Jižní Africe jsou tak velké sociální a ekonomické rozdíly, že když je někdo bílý, tak to automaticky znamená, že je bohatý. „A když je někdo bohatý, tak si zadělává na to, aby ho někdo okradl,“ upřesnil Pikora.

Okrádání zde je však brutální a často prý končí smrtí. Tato smrt není navíc podle Pikorových slov normální v tom smyslu, že by někoho zastřelili jednou ranou nebo bodli nožem. „Když takového člověka najdou, tak má v sobě třeba 157 bodných ran. Nebo byl řadu hodin mučen, než zemřel,“ uvedl a zmínil, že se objevují hrůzné případy, které jsou fotograficky zdokumentovány. Například videozáznamy, na kterých je člověk nabodnut na hák nebo uvláčen za autem. „Velmi často jde o velmi staré lidi, například byl takto utýrán k smrti 88letý pán,“ doplnil.

Nejnebezpečnějším povoláním v Jižní Africe není policista nebo hasič, ale bílý farmář. V průměru prý každý pátý den zemře jeden bílý farmář. Tyto farmy jsou opravdu velké a často v odlehlých oblastech, což nadbíhá velké kriminalitě. „Když tam někdo farmáře napadne, tak se o tom dlouho nikdo nedozví. Trvá velmi dlouho, než má policie šanci zasáhnout,“ řekl Pikora a dodal, že v posledních letech byla dříve učinná ochranná komanda zrušena, a dnes již neexistují. „Zdůvodněno to bylo tak, že se jedná prý jen o malou část společnosti a že policie má sloužit všem,“ upřesnil.

Pikora navíc v nezávislých médiích vypozoroval, že policie tomu pouze přihlíží a nechává to být. „Sami Jihoafričané mi dokonce říkali, že mají pocit, že jsou k takovému chování i vybízeni některými politiky,“ dodal s tím, že v jihoafrických novinách opravdu četl, jak někteří politici mluví velmi rasisticky o běloších. „Říkají, že se prý snaží napravit hříchy kolonialismu a vyzývají bělochy přímo k tomu, aby se zvedli a odešli. Říkají: „Jděte do Austrálie. Ale nechte tady svoje farmy. Klíčky od svých traktorů nechte v zapalování a táhněte“.

Jenže například takové vyhnání bílých farmářů ze Zimbabwe bylo ekonomickou katastrofou. Došlo to prý tak daleko, že Zimbabwe nyní říká: „Běloši, vraťte se na farmy, kde jste původně hospodařili“. „Mám pocit, že si jihoafrická vláda uvědomuje, že by se mohla pak země ekonomicky zhroutit, ale nevěří, že se bílá menšina zvedne a odejde. Naopak vědí, že černá většina na to slyší,“ uvedl.

Původní zdroj ZDE

I přes situaci, která zde panuje, bílí farmáři nechtějí utéct a chtějí zůstat. Jsou příliš malou menšinou a většina je bude pravděpodobně dál utiskovat, utlačovat. Pikora se prý navíc ptal bělochů na jihu Afriky, jestli se necítí podobně jako židé. „Mnozí z nich měli pocit, který podle mě měli i židé v 30. letech, tedy: „ono to tak daleko nedojde, včas se to zastaví“. Nebo mi také říkali: „Moje babička sem přišla před 120 lety, já odsud hned tak neuteču. Narodil jsem se tady, můj otec se zde narodil, můj děda… Tak přeci najednou neuteču, kam bych odcházel…“ A já na to říkám: „No přece do Evropy“. A oni mi odpovídali: „Ale já už se necítím jako Evropan, ale jako Afričan. Tady jsem doma,“ sdělil.

Když s nimi na toto téma hovořil, měl navíc prý pocit, že hledají někoho, kdo se jich ve světě zastane, ale marně. „Píší OSN a podobně. Ale nikde nenacházejí nikoho, kdo by se jich zastal,“ uzavřel s tím, že většinová společnost by odmítla tvrzení, že například Asiaté nemají v Evropě co dělat, ale když někdo řekne, že běloši nemají co dělat v Africe, tak nikdo neprotestuje.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…