Je otázkou, jestli si podobné průzkumy zadávají samotné výzkumné agentury či samotný mediální a politický establishment, ale jejich výsledky jsou si až nápadně podobné. Například po britském referendu byly ve snaze zpochybnit rozhodnutí voličů zveřejněny průzkumy, podle kterých pro brexit hlasovali „staří, nevzdělaní voliči, kteří žijí na venkově“. To samé se týká také průzkumů, které se vztahují k tématu migrační krize a postoje k uprchlíkům vůbec.
Pochybné jsou mnohdy nejenom záměry výzkumných agentur či skutečných zadavatelů, ale také interpretace jejich výsledků v médiích. V uplynulém měsíci tak například server Info.cz, kde mimo jiné působí člen Rady ČT Vratislav Dostál, přišel s bombastickým titulkem ve znění „Češi jsou největší rasisté v Evropě, naznačuje průzkum Harvardské univerzity“. Po dobu patnácti let prováděný průzkum přitom pouze zaznamenal jistou opatrnost (nejenom Čechů) ve vztahu k cizímu a neznámému.
Má Pavel Bělobrádek pravdu v tom, že zvířata „neumřou“, nýbrž „pojdou, chcípnou, padnou, zhasnou, jsou zabita či poražena“?Anketa
Ani samotná Harvardská univerzita se ve své zprávě k průzkumu tak radikálně vůči účastníkům průzkumu nevymezovala. Další průzkum k migraci aktuálně přináší společnost Gallup. Před několika dny z jedné jeho části vyplynulo, že Češi nejsou příliš tolerantní k migrantům a umístíli se v žebříčku 138 zemí světa na sedmé příčce odzadu. Tentokrát se otázky nezaměřovaly na vzdělání a společenské postavení, ale na poněkud osobnější téma. Odpůrci masové migrace a multikulturalismu jsou posuzováni podle toho, kolik mají přátel a jak často zažívají „pocity štěstí“.
Průzkum nicméně proběhl ve 138 zemích světa na přelomu let 2016 a 2017 a v každé zemi se jej účastnilo minimálně 1000 respondentů starších patnácti let. Těm byly položeny vždy tři stejné otázky. Za prvé, co si myslí o migrantech ve své zemi, za druhé, jestli by je chtěli mít za souseda, a konečně za třetí, jak se dívají na uzavírání sňatků z cizinci. V kombinaci s těmito třemi základními otázkami potom lidé měli uvádět, do jaké míry se cítí šťastni, stýkají se pravidelně s přáteli či kolik pozitivních zážitků denně prožívají.
Na základě tohoto „miš maše“ potom v Gallupu vytvořili index a došli k závěru, že čím více pocitů štěstí člověk zažívá, tím příznivější názor má na přistěhovalce. S čím větším počtem přátel se pravidelně týká, tím více je nakloněn migraci. „Na globální úrovni mají nejlepší vztah k přistěhovalcům mladí lidé, naopak nejhorší zase ti nejstarší,“ uvádí se ve zprávě poněkud pseudovědeckého průzkumu.
Gallup například vůbec nereflektuje skutečnost, že mladí lidé se vzhledem k aktivnějšímu způsobu života a chození do školy či práce logicky stýkají s mnohem více lidmi než lidé v důchodovém věku. To se týká i avizovaných pocitů štěstí, který logicky zažívá bezstarostný dvacetiletý student více než osmdesátiletý senior, který nejvíce času tráví u lékaře. Ovšem zmiňovaný server Info.cz má i tentokrát jasno. Jeho titulek „Typický odpůrce migrace? Nešťastný člověk s minimem přátel, potvrdil výzkum“ však spíš odráží postoj samotné redakce než skutečnou realitu. A opět platí, že ani autoři průzkumu nic takového netvrdí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
