Řecko má podle Yglesiase v současné době dva vážné problémy. Zaprvé se mu krátí finanční rezervy v eurech, které potřebuje k placení státních úředníků a příjemců sociálních dávek. Druhým problémem je skutečnost, že se Řekové domnívají, že řecké banky zkrachují, a proto vybírají všechny své úspory. „Obojí dohromady tvoří smrtící koktejl. Jelikož banky normálně nefungují, potápí se i ekonomická aktivita. V souvislosti s tím také klesá výběr daní, a řecká pokladna je tak den ode dne prázdnější,“ konstatuje Yglesias a za nejpravděpodobnější považuje zavedení paralelní měny, opuštění eurozóny či že se zemi podaří nějakým způsobem získat od svých evropských partnerů další peníze.
„V případě první varianty by se Řecko inspirovalo v Kalifornii, které před šesti lety došly dolary a místo nich používaly tamější úřady pro platby nově zřízenou měnu. V Kalifornii to bylo kvůli politickému chaosu a nevraživosti mezi republikánským guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem a demokraty kontrolovanými úřady. Tehdy ovšem nikdo dluhy nerozporoval, jen se řešilo, jakým způsobem je splácet. Potíž je v tom, že Řekové se budou obávat, že za 100 jednotek nové měny nedostanou třeba 98, ale jen 70 eur či ještě méně,“ píše Yglesias. Druhou variantou podle jeho mínění zůstává návrat k drachmě.
celý text v angličtině najdete ZDE
„Na rozdíl do Kalifornie je Řecko suverénním státem a může udělat to co drtivá většina zemí na světě, prostě bude tisknout svoji vlastní měnu. Bude to vyžadovat nějaký čas, ale takový postup by byl reálný. Na několik dní by se zavřely banky, aby mohly přeprogramovat svůj software. Poté se přijmou zákony, na základě kterých se všechny platby v eurech převedou na drachmy. Dál se začnou vybírat daně, aby se zjistilo, jakou hodnotu pro řecké obyvatelstvo staronová měna má. Lidem by mělo být umožněno dál platit v eurech, aby sami poznali, že si za 100 eur koupí více drachmy. V závěrečné fázi celého procesu by potom mělo dojít k samotnému tisku nové měny,“ popisuje Yglesias.
Yglesias uvažuje také o třetí variantě, podle které by se přece jenom Řecko nakonec dohodlo se svými věřiteli. Přijalo by záchranný balíček zahrnující strukturální reformy a úsporná fiskální opatření a na oplátku by obdrželo eura od evropských vlád a také značnou podporu pro své banky od Evropské centrální banky. „Vzhledem k tomu, že řecká vláda takový balíček odmítla a totéž potom udělali řečtí voliči v referendu, zdá se takový postup nereálný. V neposlední řadě takové dohodě brání nedůvěra mezi řeckou vládou a členskými státy Evropské unie. Přesto všechno však vzájemná jednání stále pokračují a politici se snaží zabránit tomu, aby se Řecko uchýlilo k jedné ze dvou předchozích variant,“ zmiňuje Yglesias.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
