"Jedna německá televize nedávno vysílala krátké video, na kterém jsem ještě před svým jmenováním ministrem financí ukazoval na Německo vztyčený prostředníček. Snad tím chtěla ukázat potenciální dopady údajného gesta v neklidné době. Co už ale televize nevysílala a nesdělila, bylo, že vše má svoji příčinu v krizi započaté v roce 2008, která odhalila nedostatky v evropské měnové unii a obrátila hrdé země proti sobě. Již na začátku roku 2010 bylo zřejmé, že řecká vláda nemůže francouzským, německým, ale ani řeckým bankám splácet dluhy. Samozřejmě nezastírám, že jsem všemi silami bojoval proti přijetí obrovského úvěru od daňových poplatníků. Vedly mě k tomu tři důvody, které bych v následujícím textu rád podrobněji rozebral,“ vysvětluje Varoufakis.
Podle řeckého politika nové úvěry nepředstavovaly pro Řecko žádnou pomoc, ale pouze cynický převod soukromých ztrát bank na bedra nejchudších řeckých občanů. "Tuší vůbec evropští daňoví poplatníci, kteří fakticky financují tyto úvěry, že více než 90 % z oněch 240 miliard eur se nedostalo k Řecku a jeho občanům, ale získaly je finanční instituce? Za druhé bylo zřejmé, že když Řecko nebylo schopné splácet již existující dluh, tak byla úsporná opatření přijatá v souvislosti se záchranným balíčkem jen další ranou řecké ekonomice. A konečně za třetí, pomoc Řecku byla prezentována jako akt solidarity, který ovšem ve skutečnosti obyčejným Řekům nijak nepomohl. Pouze tím byla podkopána soudržnost eurozóny. Němci se obrátili proti Řekům a naopak. V celé Evropě vyvolal tento údajný akt solidarity jen rozmíšky,“ píše řecký ministr financí.
Varoufakis považuje za nesmyslné, že si Řecko půjčovalo další peníze od evropských daňových poplatníků ve chvíli, kdy byl stav jeho veřejného dluhu neudržitelný. Před půjčováním si dalších peněz prý mělo Řecko zahájit restrukturalizaci dluhu a nechat tak částečně výchozí dluh vůči svým věřitelům odejít. "Bohužel tento návrh byl v té době všemi stranami naprosto ignorován,“ stěžuje si Varoufakis. Stejně tak dle jeho názoru měli občané evropských států odmítnout situaci, kdy je vlády přinutily pokrývat ztráty soukromých finančních ústavů. "To se jim však nepodařilo a výsledkem byla největší půjčka v historii financovaná daňovými poplatníky. Řekům byla uložena tak drastická úsporná opatření, že přišli ze dne na den o čtvrtinu svých příjmů, takže nebylo možné splácet soukromé či veřejné dluhy. Následná humanitární krize měla tragické důsledky,“ tvrdí ministr.
"Pět let po prvním záchranném balíčku se Řecko stále utápí v ekonomické krizi. Nepřátelství mezi Evropany nabírá na obrátkách, což platí zejména ve vztazích mezi Němci a Řeky. Vzájemné obviňování a otevřené nepřátelství se stalo běžným standardem. To by mělo přestat, protože tím jen nahráváme nepřátelům EU,“ nabádá Varoufakis a za významnou příležitost k vyřešení celé problematiky považuje dohodu uzavřenou 20. února, která umožnila Řecku prodloužení doby na splacení úvěrů o další čtyři měsíce. "V delším časovém horizontu by mělo dojít ke změně fungování měnové unie tak, aby podporovala společnou prosperitu, místo aby podněcovala vzájemnou zášť. To bude bezpochyby náročný úkol. Věřím však, že pokud se o jeho naplnění budeme snažit společně, tak se nám to podaří,“ uzavírá Varoufakis.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
