V programovém prohlášení Sobotkovy vlády se objevil slib, že se do ústavního pořádku dostane lidové referendum o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky. V praxi se ovšem jeho naplnění ukazuje jako složité.
Návrh, sepsaný týmem ministra Jiřího Dienstbiera, počítá s tím, že by občané mohli v referendu vyjádřit svůj názor na daný problém. Následně by tento názor byl zpracován do zákona nebo jiného legislativního předpisu, ale ten už by byl schvalován standardní cestou v Parlamentu. Podle Dienstbiera není ústavně možné, aby se zákonodárci zbavovali své zodpovědnosti.
Volič by tak mohl rozhodnout záladní otázku,třeba zda chce dostavět další bloky jaderné elektrárny v Temelíně, ale již by se nemohl vyjádřit k paragrafovému znění zákona. Politolog Tomáš Lebeda však právě toto považuje za slabinu návrhu a připomíná, že v Evropě se naopak referenda většinou týkají přímo zákonů.
„Legislativním orgánem je Parlament a nikdo nemůže přinutit poslance, aby svobodný mandát přizpůsobili výsledkům referenda,“ zdůrazňuje Lebeda. Referendum v takové podobě podle něj bude totálně bezzubé.
Vláda potřebuje k prosazení referenda ústavní většinu, ale podle MF Dnes si nemůže být jistá ani hlasy všech koaličních poslanců. „U nás v klubu jsme ostražití k návrhům pana Dienstbiera,“ uvedl poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.
Pravicová opozice pak bude hlasovat proti, ať bude podoba referenda jakákoliv. „Vůbec nechceme obecné referendum, budeme proti,“ říká Zbyněk Stanjura, šéf poslanců ODS. A Daniel Korte z klubu TOP 09 přidává: „Jsem proti dalším prvkům přímé demokracie."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
