Předseda ČSSD Hamáček prý považuje dohodu o menšinové vládě tolerované komunisty za slušný kompromis. Jak to vidíte vy? Jste spokojený?
Tady přece vůbec nejde o moji spokojenost, a spokojenost pana Hamáčka nikoho nepřekvapí. Ten je totiž spokojený pořád. Byl spokojený jako Sobotkův místopředseda, co na tom, že ČSSD jejich vedení téměř zlikvidovalo, hlavně že byl předsedou sněmovny. Po volbách byl spokojený, vždyť se stal 1. místopředsedou sněmovny a je spokojený nyní, kdy se těší na křeslo ministra vnitra.
Jako by mnohým včetně pana Hamáčka unikalo, že pořád je to menšinová vláda trestně stíhaného Andreje Babiše s praxí práskače STB a s podporou KSČM a SPD. Jsem zvědavý, kde najde pan Hamáček čas na znovubudování strany, když bude ministrem.
Předseda místní organizace ČSSD v Týně nad Vltavou David Slepička.
O tom, zda ČSSD půjde do vlády s ANO či nepůjde, budou členové sociální demokracie zanedlouho tedy hlasovat v referendu. Strana v tomto ale rozhodně není jednotná. Jak to podle Vás nakonec dopadne? A prozradíte, jak budete hlasovat vy?
Hon za jednotou a jedinou pravdou reprezentovanou vedením strany stál ČSSD nejen fatální debakl loni na podzim, ale i mnoho volebních proher. Pořád věřím ve zdravý rozum sociálních demokratů. Ale je potřeba mít na paměti, že stačí 25% účast a je výsledek vnitrostranického referenda platný. Stejně bylo hlasováno o krajských lídrech do parlamentních voleb a u voličů jimi vedené kandidátky propadly. Pro mě v tuto chvíli bude zásadní znát jména kandidátů na ministry. Jistě nebudu podporovat pražské „kmotry“.
Psali jsme:
Ano, hlasovat se bude i o navržených ministrech. Nebude tady nakonec tak trochu „kámen úrazu“?
To, že budou mít členové strany při svém rozhodování i informace, kdo by ČSSD v případné budoucí vládě reprezentoval, považuji za jediné možné. Stačí si totiž vzpomenout, co se dělo po volbách 2013. Bohuslav Sobotka a jeho vedení bez mrknutí oka svěřili právě ministerské pozice nikoliv reprezentantům sociální demokracie, ale svým loajálním kamarádům typu Dienstbiera, Valachové, Marksové a výsledek známe všichni. Ministr je prostě vrcholným reprezentantem politiky té které strany, ať se to někomu líbí či nelíbí. Pro mě je zásadní, aby v nové vládě nebyli lidé typu Pocheho. Odmítám, aby bylo obchodováno s posty ministrů výměnou za podporu vstupu do vlády.
Pokud by se ČSSD nakonec rozhodla jít raději do opozice, jak by se to podle Vás odrazilo na budoucnosti strany a třeba i na komunálních volbách, které tady máme v podstatě za chvíli?
ČSSD je v situaci, kdy ještě stále platí krutou daň za sedmileté vedení Bohuslava Sobotky, ať udělá cokoliv, bude to mít na budoucnost strany vliv. To, že pro veřejné mínění je zásadní práce vrcholného vedení, které je non stop prezentované v médiích a lidem na očích, je holý fakt. Vždyť oni svými kroky definují a reprezentují značku. Odrazí se to na všech úrovních, komunální volby nevyjímaje.
Andrej Babiš už v pátek promluvil o možných předčasných volbách. Je to podle Vás reálná možnost a co by to pro českou politickou znamenalo?
Nevšiml jsem si, že by měl Andrej Babiš 120 hlasů poslanců nutných pro rozpuštění sněmovny. Jeho prohlášení považuju za další z marketingových triků, jak si prosadit svou. Buď budu premiérem teď a nebo volby, ve kterých všechny ostatní marketingově zničím. Možné je i to, že si neumí představit, že by se mu v rámci třetího pokusu vymkla z rukou kontrola.
Vláda za podpory komunistů, navíc s premiérem Babišem, je některým lidem velkým trnem v oku. Pokud by nakonec taková vláda opravdu vznikla, co by to podle vás vyvolalo ve společnosti? Máme v tomto případě očekávat další demonstrace? A kam toto nakonec povede?
Nechci se nikoho dotknout, ale demonstrace beru s velkou rezervou. Rozhodují volební výsledky. Kdo vlastně demonstruje? Voliči TOP 09, ODS, Pirátů – to je asi přirozené. Nebo že by to organizovala Rekonstrukce státu? Ti, co rekonstruovali ČR tak, že tu máme STBáka premiérem, který vládne zemi bez důvěry Poslanecké sněmovny.
Poměrně dusno je v těchto dnech kolem místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny. Jak vy hodnotíte jeho „vystoupení“ - střet s občanských aktivistou Uhlířem, u příležitosti příjezdu Nočních vlků? A co říkáte na slova Milana Štěcha, že Jaroslav Foldyna nemá ve vedení strany co dělat?
Tak zrovna pan Štěch by měl mlčet a zpytovat svědomí, kudy chodí. Že si nehrál na osobnost, když tlačil léta káru Sobotkovi za křeslo předsedy Senátu, horoval za vládu s Andrejem Babišem a vyzýval k jednotě a poslušnosti členů. Vzpomenu si na jeho výroky o OSVČ a vaří se mi krev v žilách. Naopak bych chtěl panu Štěchovi vzkázat, aby nadále nepoškozoval jméno ČSSD. Už té škody napáchal dost. Ono vystoupení Jaroslava Foldyny je proti tomu naprostá marginálie.
Psali jsme:
Když odhlédneme od jednání o vládě, „kauza“ novičok přináší stále celou řadu nejasností. Co vy na to celé říkáte a jak hodnotit, že prezident nejdříve v televizi řekne, že si prostudoval zprávy tajných služeb a že novičok u nás byl vyráběn, byť jak řekl v malém množství a poté zničen, a několik dní nato řekne Andrej Babiš, že se novičok u nás nevyráběl?
Nehodlám být členem onoho nového stáda odborníků na novičok. Nejsem ani expertem na činnost tajných služeb. To, že je kolem této „kauzy“ mnoho nejasností, mi přijde normální – vždyť jde o utajované skutečnosti. Hra, kterou rozehrála Velká Británie za podpory médií, mi přijde absurdní. Na zmrtvýchvstání nevěřím.
Mimochodem, myslíte si, že je v pořádku, aby prezident takovéto důležité věci řešil takovýmto způsobem v médiích?
A nestojí otázka vlastně jinak? Proč byl prezident České republiky vůbec nucen reagovat.
V této souvislosti opět zazněly z některých míst řeči o velezradě. Co na to říct a mají pravdu Ti, kteří poukazují na to, že nás prezidentovo vyjádření ohledně novičoku v zahraničí poškodilo?
Kdyby se raději ti všichni samozvaní experti sebrali a šli něco pořádného dělat. Pokud v přímé volbě zvolený prezident země považuje za důležité něco sdělit veřejnosti, má na to podle mě plné právo. Za zahraniční politiku je zodpovědná vláda. Jestli by nebylo pro Českou republiku prospěšnější, kdyby konečně měla plnohodnotnou vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.
Psali jsme:
autor: David Hora
