Nejprve krátce připomněl bitvu u Thermopyl, ke které došlo v pozdním létě roku 480 před naším letopočtem. Tehdy se zde utkalo asi dvousettisícové vojsko perského krále Xerxe I. s přibližně sedmitisícovou armádou Řeků, vedenou spartským králem Leónidem. Úzká soutěska Řekům umožňovala účinnou obranu proti mohutné přesile Peršanů. Několik dní obránci Thermopyl vzdorovali, než se Peršanům podařilo soutěsku obejít a padnout obráncům do zad. Leónidas stačil ještě včas odeslat větší část vojska pryč a bránil soutěsku dál s přibližně jen tisícovkou vojáků. Nakonec Řekové podlehli ohromné přesile Peršanů a padli do jednoho včetně Leónida. Nejslavnější dějepisec všech věků, Hérodotos, popsal urputný boj hrstky svých krajanů velmi sugestivně. Když Řekové zlámali svá kopí, bojovali meči, a když otupili meče, bojovali dýkami i holýma rukama.

I když Řekové tuto bitvu prohráli, nakonec ale byla jen jedním z několika válečných střetnutí mezi oběma národy. „A dá se říci, i civilizacemi starověku,“ podotýká Šebestík s tím, že konečným vítězem byli nakonec po deset let trvajících bitvách Řekové.

Šlo o konflikt mezi dvěma odlišnými pojetími civilizace, práva i náboženství

I s odstupem dvou a půl tisíciletí, která od tohoto řeckého vítězství uplynula, je prý můžeme vnímat jako základní konflikt mezi dvěma v té době již značně odlišnými pojetími kultury, civilizace, práva i náboženství.

Šebestík píše, že Persie byla dědičkou východních impérií, Babylónie a Asýrie a v jistém smyslu předchůdkyní pozdější Osmanské říše. Perský král Xerxes I. vládl na obrovském území a řecké městské státy utvářející různé politické spolky a mající svá (iónská) města i na západním pobřeží dnešního Turecka pro něj představovaly překážku perské expanze. Po událostech, jež tvořily předehru konfliktu, posbíral Xerxes obrovské vojsko a vytáhl pustošit řecké kraje.

Šebestík rovněž upozorňuje na to, že pět let před bitvou u Marathónu se narodil Periklés, jemuž Řecko i moderní Evropa vděčí za vznik athénské demokracie, a v poslední třetině téhož století se narodil filozof Platón, jehož dílo někteří moderní myslitelé označují za fundament vší evropské filozofie, jejíž jednotlivé systémy jsou jen „komentářem k Platónovi“.

Díky Řekům zůstala Persie se svým malým pochopením pro individuální růst jednotlivce za branami Evropy

„Na evropském kontinentě se zásluhou Řeků etablovaly základy civilizace, z níž vyrůstala celá pozdější Evropa. Persie se svým zbožštěním královské moci, téměř kastovním systémem členění obyvatelstva, nádherou, luxusem a malým pochopením pro individuální růst jednotlivce zůstala za branami Evropy,“ vyzdvihl Šebestík důležitost vítězství, kterého dosáhli staří Řekové nad Peršany.

Ke střetu obou civilizací došlo ještě jednou, přibližně po půldruhém století. A to v době, kdy Alexandr Makedonský, další osobnost řecké historie, dobyla na Peršanech další rozhodující vítězství.

Celý text je ZDE

Psali jsme:

V Rakousku i Německu řekli ano dalším půjčkám do Řecka

Tereza Spencerová: Po „řeckém týdnu“ - změna režimu v Evropě, jak za totáče

Docent Ševčík o řeckém „komunismu“, o tom, co vám politici neřeknou, i hrozbě krachu celé Evropské unie

Zeman plave v rybníku, Kiska leží u moře. Bakalovy noviny hledaly významné rozdíly mezi dvěma prezidenty

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.