Podle prvních informací, vycházejících z tzv. exit polů (rozhovorů s hlasujícími po hlasování), mělo těsně zvítězit ne, propagované vládou. To by znamenalo odmítnutí plánu na další řešení řeckých problémů.
Řecko se topí v dluzích a akutních finančních problémech přinejmenším od počátku finanční krize v roce 2008. Dostalo několik půjček a na základě rad nadnárodních finančních institucí uskutečnilo některé reformy. Výsledky se však nedostavovaly a situace se dále zhoršovala. Ekonomika klesala takovým způsobem, že ekonomka Ilona Švihlíková pro ParlamentníListy.cz Řecko přirovnala k zemi, kterou prošla válka.
Po vítězství levicové frakce Syriza v parlamentních volbách se křehký kompromis mezi řeckou vládou a věřiteli z EU, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (kolektivně přezdívanými „Trojka“) začal bortit. Premiér Alexis Tsipras a ministr financí Varufakis odmítali doporučované reformy, které by pravděpodobně ještě zhoršily situaci lidí v Řecku. Mezitím v zemi začaly kolabovat některé veřejné služby.
PŘEČTĚTE SI VŠE O ŘECKÉM REFERENDU
Před týdnem po dalším jednání v Bruselu, na němž byl Řecku předložen návrh podmínek prezentovaný jako „konečný“, se premiér Tsipras rozhodl nechat k němu vyjádřit řecké voliče v referendu. Sám přitom doporučil podmínky odmítnout a ministr Varufakis dokonce v případě přijetí návrhu avizoval okamžitou demisi.
Celý týden v Řecku probíhala dramatická veřejná diskuse umocněná tím, že kvůli nedostatku hotovosti řecké banky přestaly poskytovat hotovost. Podle některých se ekonomika v Řecku prakticky zastavila.
Postoj k plánu na „záchranu“ Řecka rozštěpil i politickou scénu. Vládní Syriza jej odmítala (ministr financí dokonce hovořil o chování teroristů), zatímco opozice zdůrazňovala nezbytnost setrvání v eurozóně a EU, která by odmítnutím mohla být ohrožena, a vyslovila se pro přijetí.
Smysl těchto obav přímo během nedělního hlasování potvrdil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který prostřednictvím německého rozhlasu vzkázal: „ Pokud řeknou ne, budou muset zavést novou měnu, protože euro už nebude dostupné jako platební prostředek. V tom momentě vystoupí z eurozóny. Proto doufám, že Řekové budou volit ano.“
Do ulic!
Řecký ministr vnitra Nikos Voutsis po sedmé hodině večer oznámil, že dnes skončené řecké referendum je právně platné, neboť se ho zúčastnilo přes 50 procent občanů, přesněji 56,6 procenta voličů, zákon vyžaduje 40 procent. Informuje o tom deník The Guardian. Stojí za pozornost, že jen pár minut po ukončení hlasování přinesla agentura Reuters zprávu o tom, že řecká centrální banka hodlá urychleně požádat Evropskou centrální banku o zaslání hotovosti pro řecké banky.
Před půl osmou je po sečtení deseti procent hlasů jasné, že pro ano v referendu hlasovalo 40 procent, zatímco pro ne 60. Totéž platí o pár minut později po sečtení 15 procent hlasů. Řekové se vydali na cestu ke hlasitému ne, poznamenává k tomu britský deník. Přestože ještě zdaleka nejsou známé konečné výsledky, zastánci možnosti "Ne" podle zpravodajů již po dvacáté hodině začali v Aténách oslavovat vítězství.
Řecký ministr práce Panos Skourletis výsledek nadšeně uvítal jako skvělou zprávu pro sílu demokracie. "Stát má v ruce sinou kartu pro další jednání s věřiteli," uvedl šéf resortu. Průzkumy přitom dlouhodobě naznačovaly, že pro "ne" věřitelům budou hlasovat především starší lidé, zatímco mladí dají spíš přednost "ano". Realita byla ovšem nejspíš jiná. I díky mladým může Tsipras slavit velké vítězství. Dnes však nelze jasně říci, v co se toto vítězství nakonec přetaví. Informoval o tom The Guardian.
Opoziční strany nabádaly občany, aby hlasovali pro "ano". Když začalo být pravděpodobné, že tento tábor prohrál, začaly se hned ozývat hlasy volající po politické oběti někdejšího premiéra Antonia Samarase z Nové demokracie, hlavního zastánce dohody s "trojkou". "Bývalý ministr financí Dora Bakoyannis již vyzval Samarase, aby požadavky vyslyšel a ihned odstoupil," hlásí The Guardian podle informací přímo z Atén. Nelze prý vyloučit, že část lidí hlasovala pro ne jen proto, aby padl Samaras. Jinak by možná hlasovali pro ano. Po desáté hodině večerní středoevropského času, kdy už byla porážka zřejmá, Samaras výzvám vyhověl a rezignoval.
Musí skončit pošlapávání demokracie
Z Německa zazněl ještě před ukončením hlasování, že případné řecké dne by znamenalo konec eura v této jihoevropské zemi. Podle České televize teď bude zajímavé, jestli si tento postoj Německo jako ekonomický tahoun EU udrží, když je jasné, která z odpovědí zvítězí. Německá kancléřka Angela Merkelová večer naznačila, že by Německo mohlo zůstat solidární s Řeckem, ale ne se současnou vládou premiéra Tsiprase. Průzkumy navíc ukazují, že Němci ve své většině odmítají posílání dalších peněz do Atén.
Z Evropy ovšem zaznívají i opačné názory. Předsedkyně britské Strany zelených Caroline Lucasová k referendu v Řecku prohlásila, že bude muset skončit pošlapávání demokratických principů, které občas unie praktikovala. Věřitelé budou podle ní muset vzít vážně požadavek aténské vlády na prominutí další části dluhu. "Řečtí lidé učinili rozhodnutí a toto je nyní třeba respektovat. Jde o vzkaz pro EU, že je čas přestat podkopávat politickou vůli řeckého lidu. Za touto minulostí je třeba udělat tlustou čáru a musí se začít znovu," konstatovala předsedkyně britských zelených. Historie nám podle jejího názoru už ukázala, že oddlužení může trpící zemi velmi pomoci. Příkladem budiž Německo.
Tušené výsledky si někteří stále nepřipouštějí. "Myslím si, že řecké ne by znamenalo kolektivní sebevraždu," poznamenával na ČT ekonom Lukáš Kovanda. Sám by hlasoval pro ano. Řekové dnes totiž odmítají vidět, že si posledních čtyřicet let volili rozhazovačné vlády. Odpůrci návrhů věřitelů možná také nevidí, že Řecko vydává nemalé peníze na armádu. Řecko je z tohoto pohledu třetí v pořadí. "Nicméně neříkám, že by i věřitelé neučinili chyby, jen na straně Řeků je těch chyb více," konstatoval ekonom. Řecko by mělo konečně vydat signál, že přijdou hlubší reformy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
